archiv novinek

2007: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2006: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2005: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2004: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2003: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
aktuální novinky

29. září 2003 Páteční punkfest v pražském Abatonu zůstal podle našeho očekávání daleko za svým únorovým předchůdcem. Akce to byla sice dobrá, byť ne tak megalomanská jako tehdy, nicméně především návštěvnost byla tentokrát dost žalostná. Těch pár stovek lidí (asi skutečně jen pár) se v obrovském továrním komplexu téměř ztrácelo a většina kapel tak hrála před poloprázdným sálem. Byl to dost smutnej obrázek, ale spousta lidí si návštěvu této akce po totálním kolapsu a nezvládnutí pořadatelské služby v únorovém Abatonu pravděpodobně rozmyslela. Nás se naštěstí poloprázdný sál netýkal, byli jsme ohlasem jinak docela vlažného publika velmi mile překvapeni - byl totiž jedním z největších. To náš samotný výkon už tak nijak zvlášť oslnivý nebyl - Pešatora vyhulili a Sváťu "uAmundsenovali" a podle toho to taky vypadalo. Sice žádná tragédie, ale takovej standard. Tentokrát jsme s sebou neměli Michela (zas byl někde na západě), a tak došlo nejen na starší repertoár, ale i na naší hostující dechovou sekci, kterou jsme s sebou přivezli. Dechmetalista Pepino z Kujoonů už Pípovi odpustil těch pár francouzských polibků ze šatny srpnového slánského valníku a s chutí si s námi zahrál. Lehce opilý Sváťa si pak nějak nepohlídal čas našeho setu a tak nezbyl čas ani na přídavek. Škoda. Po vystoupení jsme si ještě poslechli pár kapelek, pokecali s kámoši z Volantů a Modelů ad. a tradá domů. Pešatorův vůz s většinou aparátu a hudebníků odjížděl dřív, Sváťa se svým embéčkem a jeho ex-přítelkyní Verčou někdy hodně pozdě. Mimochodem Sváťovou společností jsme byli všichni velmi překvapeni, tak nás jen zajímá, jaký podá vysvětlení, no a to pochopitelně včetně toho věnování na níže zmíněný CD, o němž nikomu z nás ten neřád neřekl.

23. září 2003 Poslední záříjový víkend nás čeká jen jedno hraní a tím je již avizovaná páteční účast na punkfestu v pražském Abatonu, kde se uskuteční mimo jiné i křest CD kompilace Abaton live, která vychází jako příloha záříjového vydání časopisu Report. Na fesťáku se představí celá řada výborných kapelek (viz banner), začíná se ve tři odpoledne a my přijdeme na řadu na osmou hodinu. Náš blok bude trvat hodinku, před námi hrají pardubičtí Volant a po nás plzeňští Gauneři. No a co se týká toho CD, coby přílohy Reportu, tak jeho přesný název zní BIG FIRE HAT Abaton live a obsahuje živý nahrávky z únorový akce v Abatonu. CD obsahuje 26 písní od 16 punk&ska skupin (např. Ex-tip, E!E, Volant, Zeměžluč, N.V.Ú., Šanov I, Polemic, Fast Food ad.), některý kapelky jsou zastoupeny jen jednou, jiný dokonce třikrát. Pod pořadovými čísly 15. a 16. najdete dvě naše písničky - Protidavová a Největší z nul, z nichž u druhé jmenované můžete spatřit moje věnování pro jistou osůbku. K naší účasti na této kompilaci a k výše zmíněnému věnování se vyjádřím v samostatném příspěvku.

22. září 2003 Peklo a sauna v Rock Café s více než 400 hříšnejma dušema. Tak nějak by se dal charakterizovat páteční koncertík v samém centru Prahy. Tolik lidí na nás bylo v Praze naposledy před dvěma rokama na Mlejně při křtu CD Spreyopithecus. Atmosféra při hraní byla naprosto fantastická a pompézní - maxi mega kotel pogujících tanečníků, kterej nás ve sborech některejch songů skoro přeřval, pódioví skokani, porážeči odposlechů, křepčící fanynky a řvoucí pangejti - prostě paráda. Nebýt ale tý atmosféry, tak se nám hrálo hodně mizerně, fakt to v tom brutálním vedru a vlku dost dobře nešlo. Sváťa, který opět nastoupil bez svého tradičního tílka svlečen do půli těla (nejdřív jako jediný, ale ostatní ho záhy následovali) se po každý písni musel otírat ručníkem a při svých pohybech rozséval pot všude kolem sebe, nejinak tomu bylo i u kytarový sekce. Propocený Michel chrlil vlámské nadávky na horko a nedýchatelno, dokonce i sám Pešator šel za ohromného aplausu do půli těla. Nejhůř na tom byl ale chudák Pípa za bicíma. Po půlce koncertu začal mít silný problémy s dýcháním (to co bylo totiž v sále se dost dobře dýchat nedalo), přesto hrdinně a statečně dokázal celej koncertík odehrát a dokonce se nechal překecat i na přídavek. Trochu jsme si vzpomněli na Brno a Litvínov minulý týden. Proti tomuhle to však nic nebylo. Ani nějak nedokážeme zhodnotit zvuk, ale asi byl dle ohlasů dobrej. My to tam nahoře na pódiu moc nevnímali, měli jsme jiný starosti. Jinak jsme po delší době dali soutěž s Jaksáčema v byznysu jako za starých časů a jako dřív je porazili. Sice to bylo těsný, ale vezeme dobrý a důležitý body z venku No a ještě nesmíme zapomenout, že jsme do Prahy razili ve dvou skupinkách, zvlášť kytarová sekce a zvlášť rytmici a tvrdiči. Posledně jmenovaní pak cestovali velmi netradičním vozidlem. Pípa si potřeboval odpočinout od řízení, a tak jel se Sváťou v jeho veteránu Škoda 1000 MB de Luxe z roku 1967. Sváťovo náhradní autíčko (jeho No.1-deForman se pomalu vzpamatovává z oné červencové havárky a již brzy vyrazí na štace) se v Praze těšilo velkýmu obdivu (je opravdu v úžasnym stavu - jak z fabriky), absolvovalo cestu bez jedinýho defektu a osádce tak nějak ani nevadilo, že jeho nejvyšší rychlost byla 80 km/h. Pro úspěch si možná cestu do Prahy ještě jednou zopakuje, neboť tam v pátek jedeme znova. Tentokrát budeme hrát na Punkfestu v Abatonu (viz. banner nahoře) a veškerý bližší info vám určitě sdělí Sváťa v nejbližších dnech.

19. září 2003 V návalu starostí s festiválkem Rock na valníku jsem vás zapomněl poinformovat o dvou prázdninových událostech, sice ne toliko podstatných, ale na vědomí bych je určitě chtěl dát vědět.Tou první byla zmínka o TN v časopise Rockshock 10/2003 (to je rock-metalový časák, který patří Aleši Brichtovi a většinou v něm kromě metalu není nic zajímavýho), kde se objevila reportáž z Punkfestu V Praze v Modrý Vopici z 27.6. No tedy slovo reportáž se k tomu paskvilnímu článku moc nehodí, na to je moc vznešený. Jistá slečna či paní Eva Duchková prostě laicky a po svém popsala celou akci, na níž byla přítomna. Osobně se divím, že to vůbec redakce mohla otisknout, ale to je jejich věc. Kromě různých nesmyslů a plků o ostatních se o nás píše naštěstí jen málo: ...Pak přišli Totáči, tedy Totální nasazení. Kapela je to řízná, ale zároveň je na nich milé, že se nesnaží hrát ultračistý punk. Ideologicky podpořili Baracku textem "...zdvižená pravice, hákový kříž a orlice..." Dobrá citace z textu, že? Nejsem si sice vědom, že bychom něco takového zpívali (že by snad v NaziCzechovi?), ale dobře jsem se pobavil. Stejně jako nad větou v závěru, kdy autorka líčila Šanov I. Zde píše: ...Vystoupení pasují skupinu do kategorie N.V.Ú., Totáčů nebo E!E - na desce pak zjistíte, že to maj' jinak. Taky jste to nepochopili? Dneska holt může psát každej, no vlastně i já :-) Druhou událostí byl pak rozhovor na frekvenci Českého rozhlasu 6 (bývalá Svobodná Evropa), který se udál v pondělí 25.8. Spousta z vás ho dle ohlasů na našem diskusním fóru slyšela, no a vy, co jste o něj přišli, jste zase tak o moc nepřišli :-) Zúčastnil jsem se ho já a Pešator.(Michel nebyl tou dobou v ČR a navíc zas tak dobře česky neumí a hovorného Pípu jsme po zkušenostech z Rádia 1 raději nechali doma.) Pohodová půlhodinka v rozhlasovém studiu s moc příjemnou a pěknou moderátorkou, která se nás ptala na všechno možný, až nás občas svými otázkami na tělo docela dostala (Pešatora s rodinou a mě nejen s prasopankáči) utekla hrozně rychle, až jsme si pak s Pavlem říkali, že jsme toho vlastně moc lidem nesdělili. V bloku zazněly kromě našich žvástů a moudrostí dva naše songy - NaziCzech a Hipík + tři písně dle našeho výběru, který jsme měli přinést s sebou. Nechali jsme tak zahrát ZNC, NOFX a Už jsme doma. Škoda, že takových příjemných rozhovorů není víc, ale snad časem. Až budem ještě známější a komerčnější :-)

	18. září 2003 Tak, abych taky něco dodělal, je tu "nová" fotogalerie. Bude se snadněji doplňovat, takže fotky (pokud "někdo = TN" dodá) budou přibývat častěji. To je asi tak vše. Na nějakou delší novinku si počkejte "od Sváti".

18. září 2003 V pátek se po měsíci a půl opět představíme v Praze, kam nás pozvali jako svoje hosty a předskokany naši kámoši z Jaksi taksi. Kromě nás a nich tam vystoupí ještě jedna kapelka - Měhrot (městská hromadná otrava), která bude hrát jako první, my druzí (asi kolem devátý) a po nás Jaksáči. Jak jsme již slíbili, náš tradiční repertoár bude částečně obměněn a určitě uslyšíte něco, co jste dlouho neslyšeli. Další zprávou asi zklamu a zarmoutím naše severomoravské fandy. Sobotní hraní v Bohumíně bylo zrušeno. Moc nás to mrzí, není to naší vinou, nýbrž vinou pořadatele, resp. pořadatelky. Již tři týdny ji nelze kontaktovat ani jinak sehnat. Do poslední chvíle jsme čekali, jestli se ozve a koncert potvrdí, jenže se tak nestalo. O hraní či nehraní tak nemáme naprosto žádné informace, a tak snad pochopíte, že si neriskneme jet takovou dálku abychom pak zjistili, že byl koncert zrušen či nedomluven. Kvůli tomuto neférovému jednání z pořádající strany jsme se tedy rozhodli do Bohumína nejet. Po měsíci a půl tak zase budeme mít alespoň jeden víkendový večer volný a ve Slezsku se zas ukážem snad někdy jindy.

16. září 2003 Z pátečního koncertu jsme měli trochu obavy. Ne tak ze samotnýho hraní, ale spíš z toho jak to stihneme. Koncert byl totiž přeložen z Fan Favoritu do takový malý brněnský hospůdky ( U babičky ), takže se tam muselo v deset hodin končit. A jak jsme předpokládali, bohužel jsme na to doplatili, byť ne naší vinou, jak jsme se původně domnívali. Dojeli jsme totiž nadočekávání včas, a to ani Pípa moc nehnal. Šikovně jsme se vyhnuli zácpě na dálnici a tudíž Pešatorovi navigační schopnosti při jízdě po vedlejších silničkách opět slavily úspěch. Když jsme dorazili na místo, čekalo nás trochu zklamání - zoufale malinkej prostor -bez větrání (!), kde se tlačilo hodně přes sto lidí, totálně vydejchanej vzduch s extrémně velkou vlhkostí a hlavně časový skluz.Ten pak způsobil, že jsme na pódium nastupovali ve 21.20 hod. Chvíli trvalo než jsme si přestavěli aparát a nazvučili a když jsme pět minut před třičtvrtě na deset chtěli začít hrát, bylo nám oznámeno, že se v deset fakt musí končit. Odehráli jsme tak k nelibosti našich skvělých fanoušků jen 35 minut i s přídavkem, čili i méně než první předkapela. Výtečná atmosféra při naší půlhodince a pozitivní ohlasy fanoušků a fanynek po koncertíku byly asi jediným kladem naší produkce, protože v sauně se fakt hrát nedá. Jsme moc rádi, že nás tam Strmák + lidičky z Punkzeitungu pozvali, jejich akce byly vždycky výtečný, ale tuhle nezvládli. Unavení a otrávení jsme dorazili domů, abychom v sobotu vyrazili na "dvoják". První sobotní štací byl Banán fest No.2 v Nesuchyni u Rakovníka. Kulturák místní hospůdky, naši staří známí zvukaři, pohostinní a milí pořadatelé, Pešatorovi rakovničtí kamarádi a Sváťova rakovnická kamarádka, nějaká ta Finská vodka, dobrý zvuk, ještě lepší ohlas publika, asi 150 lidí, výborná atmosféra, přídavky a naše nepřipravená bláznivá pódiová show - tak by se dal v krátkosti shrnout jeden moc příjemnej a pohodovej koncertík. Až nás mrzelo (hlavně teda Sváťu), že jsme museli odjet do Litvínova, ale na druhou stranu se takovej Pešator zase těšil, že uvidí Martina Maxu jako minule, takže nebylo co řešit tím spíš, když se nám podařilo uspokojit i Sváťu - no odjíždělo nás pět, jestli rozumíte. I když jsme na sever Čech dorazili dřív než jsme měli, byli jsme již netrpělivě očekáváni. Poslechli jsme si naši slánskou předkapelku Naše dílo a někdy po půlnoci nastoupili na zdejší malé pódium. Namlsáni z Banánfestu jsme byli trochu zaskočeni nedostatkem prostoru, takže pro show tu nebylo místo a navíc nás částečně otrávil zdejší zvukař, který se s tím fakt nemazlil. V sále to bylo v pohodě, zato nahoře... Alespoň jsme se tedy po vzoru slavného majitele klubu (všichni čtyři!!!) svlékli do půli těla. Jeden z nás vypadal skutečně zajímavě Bylo už možná při produkci trochu znát, že máme jedno hraní už za sebou, přesto jsme ze sebe dostali totální maximum, lidi si zapařili, zapogovali a zakřičeli - ohlas byl místy až nečekaný na ještě nečekanější věci ( Pešatorovo svléknutí trika, Sváťova manipulace se značkou ad.). Bombová atmosféra pak vykompenzovala i zvukové nedostatky na pódiu, a tak byla pak spokojenost na všech stranách. Domů jsme dojeli nad ránem, ale to už je klasika. Už se zase moc těšíme na naše pražské fandy a na pátek předběžně slibujeme částečnou obměnu repertoáru!

16. září 2003 Určitě jste si všimli dočasné image Sváti o uplynulém víkendu - sešitý spodní ret a monokl pod pravým okem. Vše důsledek čtvrteční potyčky s neznámým kladenským Romem. Dne 12.9. v půl druhé odpoledne (!!!), když se Sváťa vracel ze školní jídelny zpátky do budovy speciální školy, ho naprosto bezdůvodně napadl pěstmi muž romského původu. Sváťa se sice úspěšně bránil a agresora zahnal na útěk, nicméně při rvačce utržil několik šrámů, takže musel vyhledat lékařské ošetření (Pešator si druhej den dělal legraci, že Sváťa vždycky fandil Bohemce a teď je sešívanej). Smutný na tom všem ale nejvíc je, že když se Sváťova kolegyně snažila zavolat policii, byl na lince 158 záznamník a na lince 156 ji kladenská dispečerka diktovala nezapamatovatelné osmimístné číslo na slánskou pobočku. Co by se stalo, kdyby Rom vytáhl třeba nůž, raději ani nechceme domýšlet. Podle nejčerstvějších zpráv od Sváťovi spřátelené romské komunity ve Slaném (je přeci jen vážený učitel slánské specky) byl útočník + další dva, kteří ho jistili (!!!), najatý za peníze (známá firma z jedné romské-mafiánské rodiny) a prý to všechno bylo kvůli nějaký holce. Věc je v šetření, ale silně pochybujem, že se něco zjistí. Hlavně že může Sváťa hrát a zpívat a jak jsme viděli o víkendu i jiný věci :-)

11. září 2003 Během nastávajícího víkendu nás čekaj tři koncertíky. Páteční je v Brně v hospodě U babičky (!!! zde pozor - změna proti původně plánovanému Fan favoritu !!!) a my doufáme, že ho stihneme a že dorazíme včas. Začíná se totiž hrát v sedm a musí se skončit do desíti,a tak se jen můžeme modlit, aby nebyla zasekaná D1, jinak fakt nevím, jak bychom to stihli. Spoluúčinkovat tam s námi budou Jaksi taksi a namísto Deratizérů (ochořela mi saxofonistka) R.A.F. V sobotu nás čeká "dvojáček". Nejdřív jedeme do Nesuchyně u Rakovníka, kde partička místních nadšenců pořádá ve zdejší hospodě rockový festiválek Banánfest No.2 a potom razíme do Litvínova. Tady budeme hrát v Maxově klubu Pijonýrák a předskakovat nám budou naši slánští kámoši Naše dílo.

11. září 2003 Valníkem skončila éra letních festivalů a nejen my se tak vracíme zpátky do klubů. První zářijový víkend jsme zajížděli do moc pěkných klubíků v Písku (Divadlo pod čarou) a Pardubicích (Žlutý pes). V obou případech jsme hráli až jako poslední, čili nebylo kam spěchat, tudíž jsme vyráželi docela pozdě, bez větších zavazadel a naprosto v klidu, tam i tam se nám dostalo velmi vřelého diváckého přijetí, takže taková pohodička. Negativní stránkou pátečního píseckého koncertíku byl nepříliš povedený zvuk a málem ztracené Sváťovo "kazu", který mu nějaký pankáč vzal z pódia a zahodil daleko za bicí (naštěstí ho Michel po hraní našel), v sobotu jsme zase hráli tak pozdě, že Sváťa usnul v autě a zaspal tak křest Face of Dalí, který musel nakonec provést coby kmotr sám Pešator. Nutno ovšem podotknout, že si při provrtávání CD (velmi netradiční způsob křtu) počínal velmi zdatně.Michel se během víkendu opět ukázal jako Sváťův možný nástupce v byznysu-je to rozený prodavač a na rozdíl od Sváti ovládá kromě češtiny vlámštinu, němčinu a angličtinu. Takže byznysu zdar a vzhůru na další hraní!

4. září 2003 Zde je info k víkendovému hraní. V pátek jedeme do Písku, kde hrajeme v klubu Divadlo po čarou se Zničehonic a 200 zbraní. Hrajeme jako třetí, takže asi někdy kolem jedenáctý. Na sobotu jsme pozváni jako hosté na křest pardubický kapelky Face of Dalí (což jsou 3/5 Volantu), který se koná v klubu Žlutý pes v Pardubicích (viz.banner). Budeme hrát jako čtvrtý v pořadí, asi kolem půlnoci, hned po hlavních aktérech večera.

3. září 2003 Tak už mám naštěstí za sebou většinu starostí spojenou s pořádáním Rocku na valníku a můžu se zase pomalu vrátit do normálního života. Díky všem, kteří jste dorazili a byli tak jedněmi z těch 1300 návštěvníků naší akcičky. Veškeré názory na festival, připomínky či nápady pište na diskusní fórum na www.valnik.cz. Během tohoto uplynulého víkendu jsem zestárnul opět o několik let, přišel o dalších pár vlasů, nabyl několik žaludečních vředů a definitivně přišel o možnost návratu bývalého vztahu. Kromě toho jsem se coby psychicky labilní jedinec nedokázal ovládnout a porval se s bývalým sokem, což jste možná někteří v závěru festu u stánků s občerstvením mohli vidět, takže mám teď něco s prsty na pravé ruce, ale hrát se s tím naštěstí dá. V dohledné době napravím resty z byznysu a začnu (doufám) normálně fungovat.Pokud mě zase nepřemůžou deprese... P.S. To zase budou texty :-)

3. září 2003 Doma se nám hraje vžycky skvěle a nejinak tomu bylo i na "velkym valníku". Sváťa připravil s klukama výtečnou akci, i když z ní chudák kromě starostí nic neměl. Klobouk dolů, něco podobnýho ve Slanym ještě nikdy nikdo nedokázal. Pípa s Pavlem využili možnosti volného vstupu na oba dva dny a již v pátek řádili. Sváťa v pátek v roli hlavního pořadatele ulovil dva týpky, kteří se snažili dostat do areálu přes plot. Za jedním z nich dokonce Sváťa běžel až do 2km vzdálené vísky, kde ho dostihl. Na otázku proč ho nenechal utéct, Sváťa odpověděl, že se ho dotklo když ho ten typ (fanoušek systémů nebo jaxe ten styl nazývá) nazval "zkurveným punkovým komerčákem" a celý valník pak "zasranym komerčnim punkovym fesťákem". Tak před Sváťou radši važte slova :-) když ho chytne rapl, tak se nezná. Navíc považte, ve třiceti dohoní osmnáctiletýho kluka. Sobotní hraní pak bylo naprosto fantastický. Michel nám bohužel nedorazil včas, do areálu letního kina přijel z pražského letiště (zase byl někde v cizině) sice hrozně rychle, nicméně začátek našeho setu o 20 minut nestihl. Stál tak smutně v hledišti s kytarou na zádech v roli diváka. Hráli jsme tedy jen ve třech s hostujícím Pepinem a jeho dech-metalovým pozounem, déle než bylo v plánu, protože nedorazila jedna kapela, byl výbornej zvuk a neméně výborná atmoška. Třistahlavový kotel pod pódiem nám vydatně pomáhal se zpěvem a i přes odpolední hodinu našeho setu to bylo víc než báječný. Naši Slaňáci nám prostě rozumění :-) Po koncertě jsme se všichni kromě Sváti oddávali světským radovánkám (zejména Pípa, který v šatně zulíbal naši hostující dechovou sekci tak, že nevíme, jestli s námi ještě někdy vystoupí) a udělali si pěknej večer. Vystresovanej a vynervovanej Sváťa, který do poslední chvilky nevěděl, jak vyjde s penězi (rozpočet šel do statisíců, ale nic jsme neřekli), nezvládl kritickou situaci u stánků a porval se s klukem, kterej mu v červenci přebral jeho ex-Verču. To jsou věci, co? Kdo neviděl neuvěří! Snad se Sváťovi jeho prsty na pravé ruce zahojí do koncertů, který nás teď čekaj a náš boss vás poinformuje o tom co nás bude čekat.