|
archiv novinek
2007: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2006: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2005: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2004: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2003: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
aktuální novinky
 |
30. prosince 2003
V tom šíleném předvánočním shonu vám jaksi nějak Sváťa zapomněl přinést info k našemu poslednímu koncertíku
během vánočních svátků. No ono se při jeho pracovním vytížení nelze divit, že dárky k Vánocům jede hromadně
kupovat v předvečer Štědrého dne a pak nestíhá informovat o důležitých věcech. Je ale fakt, že měl ještě
nemálo starostí s jednou skvělou akcičkou, kterou ve Slaném v pondělí uspořádal. Byl to koncertík plzeňské
Znouzectnosti, na němž předskakovali Sváťovi Deratizéři v nový sestavě, tzn. s novým basákem a nutno
podotknout, že se mu akce fakt vydařila. Přišlo přes 150 lidí a mezi nimi kromě Michela my všichni. Výborně
jsme si zapařili, popili a tak. Sváťa téměř neopustil pogující kotel na ZNC a takhle řádit jsme ho už
dlouho neviděli. Jako zamlada - ostatně aby ne ve společnosti jeho oblíbené osoby :-) Prostě po všech
směrech vydařená akcička. No a aby toho náš boss neměl málo, přímo o Vánoce jste ho odpoledne mohli vidět
jak na slánském náměstí před davem asi tří set lidí zpívá a basuje s jednou slánskou folkrockovou kapelkou
vánoční koledy. Jeho pěvecký party v písních Pásli ovce Valaši či My tři králové byly fakt zážitek, stejně
jako to, když celý náměstí včetně kapely čekalo než se "mistr" uráčí přijet (pět minut po avizovaném
začátku).... No ale ke koncertu. Do Pardubic na tradiční vánoční koncert, který pořádají každý rok Milichovi
Volanti, jsme měli razit ve stejné sestavě jako na poslední dva koncerty, jenže v den hraní nám onemocněla
vokalistka Nika, tudíž to mělo být hodně zajímavý. A bylo! Odjezd na koncert se trochu opozdil, neboť
bývalí Sváťovic byli na návštěvě u Pípovic a jak se povídalo a pilo, tak se nějak zapomnělo na čas. Sváťa
s Pípou vyjeli, jak se říká za pět minut dvanáct, aby opět cestou nabrali na Kladně Michela a frčeli
krokem sviňským do Pardubic. Cestou jsme v Bohdanči nabrali nemocnou Niku, aby se alespoň jela na koncertík
podívat. Dojeli jsme jen tak tak, právě začali hrát V.P.R. Během jejich produkce ale začala Sváťovi zlobit
jeho stará samice :-)), kvůli jeho dlouhému telefonátu jsme pak málem prošvihli nástup na scénu (hráli
jsme totiž druzí) a díky jeho nenadálé depce dostal náš koncert skutečně "skvělou" atmosféru. Po
prvních dvou písních s jedním zpěvem to přihlížející Nika nevydržela a zbytek koncertu odzpívala s posledním
vypětím sil s námi. Dělali jsme co jsme mohli, ale když je leader myšlenkama jinde, zpěvačka má angínu,
bubeník experimentuje na půjčený bicí, který mu moc neseděj a kytarista to kurví, je to pak takový zvláštní.
Až nás mile překvapil ohlas publika, neboť fans byli skutečně báječní. Zato my jsme se předvedli... Po
koncíku jsme si poslechli Volanty, prodali něco málo nosičů a textilu a jeli zpátky. Poslední koncert
letošního roku se stal minulostí, stejně jako se už brzy stane minulostí letoší rok. Pro někoho byl dobrej,
pro někoho špatnej. Naše třináctiletá existence nakračuje do dalšího roku - letos jsme odehráli přes
sedmdesát koncertů ( a to jsme dva měsíce nekoncertovali !!! ) a jsme z toho všeho docela hodně unavení.
Teď máme tři týdny zaslouženou pauzu, budeme zkoušet a připravovat další nový songy, ale o tom všem vás
bude průběžně informovat Sváťa, který má pro vás nachystáno mnoho zajímavých informací, jimiž vám bude
během koncertní pauzy zpříjemňovat pobyt na našich stránkách. Co ještě dodat? Asi přání, že?
Totální nasazení přeje všem vše nej do roku 2004
Sváťa, Pípa, P.P.Cvok & Michel |
|
|
23. prosince 2003
Poslední předvánoční pátek jsme razili do stodůlkovského Mlejna,
abychom zahráli coby hlavní "hvězdy" na zdejším punkfestu Ládi ŘiDiČe, známe to pražské figurky. Sestava
byla jak jsme již předesílali lehce improvizovaná - chyběl Pešator, a tak ze Slaného vyrážela pouze dvojice
Sváťa & Pípa,
kteří cestou přes Kladno nabrali Michela a na Mlejně se pak potkali s hostující Nikou. Vyjíždělo se netradičně
pozdě a za velmi nepříjemnýho počasí - zapršelo a pak zamrzlo, takže Sváťova audinka s letníma gumama
chvílema moc krásně bruslila po asfaltu a na Kladně pak zvláště pěkně po kočičích hlavách. Na Mlejně
se při našem příjezdu právě chystali hrát strašičtí Devianti, tudíž jsme je shlídli a po nich šli na
věc. Za výtečnýho ohlasu většiny z těch 150 lidí, kteří punkfest navštívili, jsme odehráli takovej normální
dobrej koncertík s dvěma přídavkama - naprostá pohodička. V Praze je to vždycky moc fajn a místní nás
konečně mohli vidět v tý zvláštní sestavě s Nikou. Když se náš host objevil na pódiu, ozvalo se z davu
zvolání:"Deratizéři, jedem!", což Niku velmi potěšilo. Na oplátku pak ona potěšila publikum a Sváťa
si tak mohl v refrénech trochu šetřit hlasivky. Škoda, že dobrý pocit a dobrou náladu nám zkazila tlupa
opilých místních zaměstnanců - civilkářů, kteří nás ihned jak jsme dohráli (byli jsme totiž poslední
kapelou a po nás se již končilo) začali vyhazovat z pódia a odnášet mezi místní klubovou aparaturou i
naše věci! Pro takto nám odcizený rytmičák se ještě stihl vrátit zvukař, který jediný měl klíče, ale
pro šlapku jsme se museli stavit druhý den cestou do Havlíčkova Brodu, takže zbytečná zajížďka. Rovněž
nás dost rozhodil nerudný postarší barman. Mlejn byl vždycky super klub, ale jeho personál je poslední
dobou moc a moc divnej. Při sobotním odjezdu do Havlíčkova Brodu jsme praktikovali stejný postup jako
v pátek. Ze Slanýho vyjela audinka se Sváťou a Pípou. Narvaná aparátem (Sváťa si prostě nenechal svý
velký bossový basový kombo vymluvit) pak nabrala na Kladně Michela (to už jsme se hodně mačkali) a kousek
za Prahou u jedný z benzínek i Niku (no a to už jsme se do auta skoro nevešli). Naštěstí cesta netrvala
dlouho, a tak utrpení posádky obložené komby a kytarami bylo krátké. Do Havlíčkova Brodu jsme dorazili
přesně jak jsme měli. Jaké pak bylo naše zjištění, když jsme se dozvěděli, že hrajeme místo od devíti
až od jedenácti!!! Ještěže nám šílený čekání zpříjemnilo pár místních fans, kteří nás vzali do nějaký
hospůdky, takže jsme se nemuseli mačkat v malém klubíku, kde bylo šíleně narváno. Samotný hraní pak bylo
šílený peklo. Příšernej zvuk (alespoň nahoře to bylo fakticky děsný), pogující dav (asi jediné pozitivum
koncertu) nám padal na pódium, Sváťa musel hrát bez ozvučený basy - musel kombo zbytečně hulit, Pípovi
ujížděly škopky - no prostě to pro nás bylo utrpení. Protrápili jsme se repertoárem, přidali a svištěli
z těch pro muzikanty šílených podmínek zpátky domů. Pořadatel je skvělej člověk, kterej to myslí dobře,
ale po těch letech už něco podobnýho nemáme zapotřebí. Radši stokrát zahrát zadarmo a mít z toho dobrej
pocit, v klidu se připravit, dobře si zahrát a v klidu si někde vydechnout, než to co jsme absolvovali,
byť to bylo slušně zaplaceno. Možná už jsme na tu "pravou tvář hardcoru" trochu staří...
Ve čtvrtek o 1.vánoční svátek nás čeká poslední letošní koncert. Jedeme do Pardubic do klubu Ponorka,
tak si snad trochu spravíme chuť.
Závěrem vám všem přejeme hezký Vánoce a hodně dárků - nejlíp hudební nosič nebo textil od Totáčů ;-) |
|
 |
18. prosince 2003
Info k dvěma předposledním letošním koncertíkům je zde. V obou dvou případech hrajeme na festivalech, v obou dvou případech festech punkových. Na pátečním původně tajném koncertě, kde jsme měli zahrát jako překvapení večera, než nás produkční Láďa ŘiĎiČ veřejně odtajnil, zahrajeme jako poslední v pořadí v hracím čase od desíti do jedenácti (těsně před námi výborní strašičtí Sex Deviants). Akcička se zove Řidičův disharmonický punkfest 2 a koná se v nám velmi dobře známém klubu Mlejn v Praze.
V sobotu jedeme na Vysočinu do Havlíčkova Brodu, tak tam snad s našima letníma pneumatikama zdárně dorazíme.
V klubu Roxor se koná velký fest Day for Punk a my na něm budeme hrát někdy v čase mezi devátou a desátou.
Před námi slovenští Ilegality, po nás Spínací špendlík z Mostu.
Oba koncerty absolvujeme v již níže avizované sestavě, tedy sice bez P.P.Cvoka a s hostující Nikou coby
vokalistkou, ale pořád s Totálním nasazením!
|
|
|
17. prosince 2003
Tak právě dnes jsem odeslal úplně všechny objednávky, který jsem až do včerejšího dne obdržel. Zaplaťpánbůh
za to, že už to mám z krku a můžu začít dělat BYZNYS zase s čistým štítem. Pro vás, kteří jste si něco
objednali - kontrolujte si vaše schránky, máte to doma každým dnem! |
|
|
15. prosince 2003
Nestává se moc často, abychom hráli tři večery za sebou, nicméně
uplynulý víkend tenhle okamžik po dlouhý době opět nastal. Všechny tři koncerty byly blízko, blizoučko,
a tak prakticky odpadly jakékoliv veselé historky či příhody z cestování, tudíž bude reportáž "poměrně" krátká
;-)
V pátek jsme jeli do nedalekých Kralup nad Vltavou. Při srazu se opět potvrdilo, že nejsme schopni
odcestovat normálně a včas. Nejenže tentokráte přijel na sraz pozdě sám boss Sváťa, ale výprava, balení,
nakládání, tankování a samotná cesta včetně tradiční "sexuální turistiky" po Slaném nám zabrala
dvě a půl hodiny! V klubu Ponorka už při našem příjezdu popíjela tlupa místních punx, pořvávajících úryvky
z našich songů - milý přivítání. Po postavení aparátů jsme docela dlouho čekali na zvukaře a když už
nás přešla trpělivost, vydal se ho Sváťa hledat. Našel ho u baru, seděl asi dva metry od nás.... Předkapela
- anarchopunkoví Sputs, nás velmi zaujala především výtečným klávesistou. Postarší pán dělal svým nástrojem
klasický punk s klasickými texty typu No Future! velmi zajímavým. Lidičky, kterých se sešlo lehce přes
sto (malý klubík byl fakt docela našláplý - no těsno jako v ponorce), pařili už na první kapelku a na
nás jim to nějak zůstalo. Skvělá atmoška, jen trochu horší zvuk a navíc Sváťovi zlobily obě samice (v
kombu!!!), tudíž nám chvílemi vypadávala basa. Samice jsou vůbec poslední dobou Sváťův problém :-)
Po
přídavku jsme chtěli hned odjet, ale okolnosti, ty tomu nechtěly. Sezení s fans se protáhlo na delší
dobu: P.P.Cvok popíjel své oblíbené Grunde (absinth s džusem) a dlouze bavil spolusedících pět fanynek
svými vtipy a story z hraní. A zatímco Pípa osamoceně u vedlejšího stolu meditoval se svým oblíbeným
krušovickým pivkem (v šatně ho totiž při odpočinku v nákupním vozíku a následném převlékání zahlédlo
pár holek, které ho okomentovaly slovy:"..je to vůbec člověk?", což Pípu asi dost vzalo), Michel
neustále přemlouval Sváťu abychom už jeli. Boss moudře nechal Pešatora vypovídat a poté sám zkušeně zasáhl
do rozhovoru tak, že jedna z dívčin záhy řekla: "Hele kluci, nechcete už jet domů?" A tak jsme jeli.
Ale i balení věcí nám trvalo hodně dlouho, neboť místní byli a byly velmi družní a družné. Bláhově jsme
se domnívali, že z Kralup přijedeme brzy. Pěkný kulový! Už ani ty odjezdy se nám nedaří.
Druhý den, v
sobotu jsme jeli hrát do Prahy. Sraz byl ve Sváťově putyce, kam jsme v noci uložili aparát a ač se někteří
z nás nevyhnuli pozření několika sklenic zrzavého moku, výjimečně jsme vyjeli skoro včas a do klubíku
Vagon na Národní třídě dorazili ještě dřív než jsme museli. Zázrak! Na místě jsme sice měli velký problém
naší audinku s vozíkem někam zaparkovat (si to představte, v samotném centru Prahy), ale nakonec jsme
vše bravurně vyřešili umístěním před klub na zákaz zastavení, kde bylo ještě nějaké to volné místo. Netrvalo
dlouho a dorazili i Volanti a Face of Dalí, pak byla zvukovka a pokec s našimi milými "perníkáři" z
Pardubic, Sváťa s ředitelem Volantu Milichem rozbalili byznys a začlo se hrát. Přišlo nějakých 150 lidí,
klub se příjemně zaplnil, byla taková hodně přátelská atmoška a naprosto výtečnej zvuk. Pardubičáci byli
výborní a připravili nám skvělou živnou půdu. Těsně před koncertem nám Pípa přišel říct, že už jsme obutí
a že naší audinku hlídá sama MP...Ideální naladění před hraním! Sváťa vymýšlel pořadník z fleku, nějaký
songy jsme hráli na přání lidiček, hodně se povídalo (místy byly tedy ty kecy fakt až neúnosný) a hodně
se hrálo a taky se hodně přidávalo. Byl to asi náš nejdelší set, co jsme za poslední dobu hráli. El-Drummer-bicmen
Volantů a Faceů to okomentoval slovy:"Vy taky nevíte, kdy slézt z pódia, co?" Moc milej koncertík
a moc vydařená akcička! Po hraní šel Sváťa řešit onu obuv a my ostatní balili co se dalo :-) Hlídání
a následné zutí nás stálo jen tři stovky, tedy jen o něco míň než na placeném parkovišti, ale následné
odnášení aparátů nás stálo mnohem více. Hlavně času a sil. Zas nám to trvalo celou věčnost než jsme to
všechno odnosili a naložili, protože se vždycky zrovna někde zakecal ten, který nesl část aparatury,
jež měla být zrovna naložena. Nakládání bylo navíc zpestřeno menší autogramiádou (na deštník jsme se
opravdu ještě nikdy nepodepisovali a navíc hned vedle slavného kožicháře Leoše Mareše!). Sečteno a podtrženo,
domů jsme zas dorazili zatraceně pozdě.
Na nedělní unplugged se polovina kapely, která se ho měla zúčastnit,
hodně těšila, ale zároveň měla i trochu obavy, neboť nebylo moc času na zkoušení. Vlastně proběhla jen
jedna zkouška, kde si Sváťa, P.P.Cvok společně s hostujícím Frankym z Deratizérů lehce zahráli a nastínili
netradiční úpravu některých rychlých písní do unylých cajdáků. Klub Čechie čili Sváťova rodinná putyka
byla ten večer zcela zaplněna lidmi, lačnými po akustických verzích našich songů - víc než těch asi padesát
lidí by se tam ani nevešlo. Hráli jsme v sedě na akustiky, popíjeli Grunde, povídali, hráli a zpívali.
Bylo to super, improvizace se nám docela hodně vydařila a celkový nadšení panovalo z obou dvou stran.
Taková ta pravá pohoda. Lidičky nás pak ještě přinutili zahrát několik songů, který jsme ani neměli nacvičený
včetně naši ska-dechovkové úpravy songu Nevím. Z plánovaný hodinky se nakonec stala skoro hoďka a půl.
Už jsme dostali i pár nabídek na další unplugged hraní, takže je klidně možný, že nás někdy uslyšíte
v týhle zvláštní sestavě dřív, než zase za rok u Sváti v hospůdce. Koncerty odehraný o tomhle víkednu
byly s největší pravděpodobností posledními v kompletní sestavě, protože u Pešatů se vše chystá na Vánoce
a otec asi už bude sdílet rodinnou pohodu, takže zbylý tři koncerty, který nás do konce roku čekaj, budem
hrát v sestavě: Sváťa, Pípa, Michel a hostující vokalistka Nika z Deratizérů. Víc se dozvíte ve Sváťových
tradičních info novinkách o koncertech. |
|
 |
13. prosince 2003
Tady je jedna ukázka, jak by měla vypadat tzv. "krátká novinka" :-)
Přidal jsem jednu eMPétrojku s rozhovorem Sváti a Pavla v rádiu (srpen 2003) a
první oficiální videoklip TN. |
|
|
10. prosince 2003
Info k víkendovému hraní je zde, takže v krátkosti a rychlosti [RaCeK: hahaha]:
Pátek - Kralupy nad Vltavou, klub Ponorka. Poslední koncertík v dubnu byl výtečnej se skvělou atmosférou, tak doufáme, že teď to nebude jinak. Předskakuje nám místní kapelka Sputs, která začne v devět. My po nich.
Sobota - Praha, klub Vagón. Po roce se vracíme na místo činu, do příjemného klubíku v samotném centru. Když budou ty Vánoce, tak budeme hrát písně podle přání publika (pochopitelně jen ty, který máme nacvičený, takže žádný úchylnosti typu Žába na prameni či Nahá naděje). Před námi budou hrát od osmi hodin Face of Dalí a po nich Volant, čili dvě pardubický kapelky, který jsou nám víc než blízký a který maj kromě jednoho člena (jímž není nikdo jiný než legendární Milich ve své několik let neprané policejní košili)
naprosto stejné obsazení.
Neděle - Slaný, Klub Čechie aneb Sváťova putyka. Při ojedinělém nedělním předvánočním koncertě vystoupíme
na domácí půdě a navíc přímo v domácím prostředí mojí rodinné hospůdky od šesti hodin nejen unplugged (!!!), ale navíc v naprosto zvláštní a netradiční sestavě : já - akustická baskytara, zpěv, Pešator - akustická kytara, zpěv a j.h.Franky (bubeník Deratizérů) - bicí. Uslyšíte náš tradiční repertoár v naprosto netradičním komorním akustickém provedení. Některý songy jsou fakt k popukání ;-)
Přijďte se tam, či onam nebo sem určitě podívat!
|
|
|
10. prosince 2003
Ten nešťastný byznys! Už třetí den nedělám nic jinýho, ba dokonce jsem si kvůli tomu vzal v práci i dva dny volna, abyste všichni dostali to, co jste si objednali. Dělám co můžu a co je v mých silách, tak mějte trpělivost, do Vánoc to všichni máte doma. Nemusíte mě urgovat, maximálně mě můžete litovat, protože se před těma svátkama fakticky všichni zbláznili! Zítra a pozítří odesílám všechny objednávky z listopadu, počátkem příštího týdne se vrhnu na přibývající prosincový objednávky.
K tématu Frankenstein + ostatní předchůdci Dehötu a Totáčů se dostanu někdy příští týden. Inu, když jde o byznys, musí i bulvár stranou.
Byznysu zdar a ať mně nepřivodí zmar!
|
|
|
8. prosince 2003
První páteční prosincový podvečer, kdy všude kolem pobíhala kvanta Mikulášů, čertů a andělů, jsme razili
směr Říčany u Prahy. Původně plánovaný sraz byl neplánovaně posunut o půl hodinky, neboť u Pešatů se
nadělovalo - P.P.Cvok najal na postrašení svých dvou dětí několik místních divadelních ochotníků a zatím
co on plnil roli zodpovědného otce rodiny, zbytek skupiny vynášel aparaturu ze zkušebny a plnil vozík.
Trvalo nám to velmi dlouho, neboť jsme byli neustále rozptylováni velkým množstvím pěkných čertic a andělic,
které procházely ulicí v níž máme zkušebnu. Po naložení věcí jsme vyrazili vyzvednout od rodinného krbu
"Mistra" a na další zastávce Lucku - náš milý to doprovod. Při tankování u slánské benzínky nás čekalo
první velký dobrodružství. Asi se nestane jen tak někomu, že by pomáhal roztlačovat nákladní automobil.
U jednoho stojanu se marně snažil nešťastný mladý šofér nastartovat svoji stařičkou Tatru a nás požádal
o pomoc. Kolemjedoucím se tak mohl naskytnout velmi zajímavý obraz - Totální nasazení v plné sestavě
tlačí náklaďák. Marně jsme hledali skrytou kameru, stejně tak marně se pokoušeli tu těžkou krávu rozstrkat.
Tatra holt nezná bratra. Když jsme v činnosti ustali a celí zmožení nasedli do naší audinky, šofér otočil
klíčkem, pokynul nám z kabiny a odjel... Cesta do Říčan byla zpestřena proklatě dlouhou Pešatorovou historkou
o tom, jak v bytě nechtěně prokopl dveře (tuhle story pak ten večer ještě vykládal asi stokrát dalším
lidem). Poté se chopil svého mobilu a celou cestu za doprovodu svých komentářů a podivných skřeků smažil
hry na mobilu. Netrvalo dlouho a Pípa ho příkladně následoval. Důkaz o naší duševní opožděnosti byl opět
potvrzen. Po příjezdu do Říčan a šťastném shledání s Jaksáči jsme se dozvěděli, že hrajeme až jako třetí
v pořadí, neboť na akci vystupovala ještě jedna kapelka. Skupinu Žabí Majer jsme ještě nikdy předtím
neslyšeli a byli jsme moc mile překvapeni - velmi příjemná záležitost! Maka bar se pomalu plnil lidmi
a po produkci JT jsme konečně na řadu přišli my. Jenže celý naše hraní bylo poznamenáno "uměním"
nešťastníka, který se snažil celou akci zvučit. Zvuk v sále nebyl celkově dobrý, ale při zvukový zkoušce
jsme si to alespoň nahoře na pódiu nastavili docela slušně. Při Kanálníkovi ale přidal "zvukař" nesmyslně
echo, čímž vše rozbil a rozvazbil a do konce koncertu už nedokázal korekce srovnat. Nejvíce to rozhodilo
Sváťu, který to s přibývajícím časem psychicky nezvládal. V songu Zloděj z Bagdádu dokonce zapěl: "..krátce
pak co konšelé vyhnali ZVUKAŘE..." a nutno podotknou, že takhle nasranýho už jsme našeho bosse dlouho
neviděli. Dělali jsme co jsme mohli a snažili se hrát dál. Lidi byli skvělý, pařili a tančili, ba dokonce
si vymohli přídavek. Ani to však nezklidnilo Sváťu, chrlícího pro sebe (a pro nás) jedno pikantní slovo
za druhý - kdyby ho tak slyšeli jeho žáčci. Očekávaná pokoncertní hádka se rovněž nekonala, neboť "zvukař" vše
svedl na špatnou akustiku, s níž se prý nedá nic dělat. A tak jsme raději naložili aparát i Sváťu, který
před klubem opět všem ukázal jak umí couvat s vozíkem a nabrali směr Slaný. Domů s námi nečekaně cestoval
ještě jeden pasažér. Pípův kámoš, který se na nás přijel podívat se neměl jak dostat domů, a tak jsme
ho umístili mezi aparát do vozíku a šťastně dovezli až před zkušebnu. Po vyložení věcí jsme pak všichni
vyrazili vstříct volné sobotě. Musíme zrelaxovat a připravit se na příští týden. To nás totiž čeká hraní
nejen v pátek a v sobotu, ale tentokrát dokonce i v neděli! |
|
|
4. prosince 2003
Po skvělém, ale vyčerpávajícím koncertě ve Zlíně, který nás všechny na hodně dlouhou dobu poznamenal, hrajeme tento
víkend pouze jednou. Pro velký úspěch si zopakujeme hraní s Jaksi taksi, tentokrát na jejich téměř domovské půdě - v Říčanech. Ve zdejším Maka
baru, což je bývalý klub Logo, kde jsme již vystupovali několikrát, budeme hrát pravděpodobně okolo deváté hodiny, nejspíš jako první v pořadí.
Po koncertě se budeme snažit vyvarovat jakýchkoliv excesů a spořádaně odcestujeme domů...snad ;-)
No a co se týká kapely Frankenstein, vydám k tomu samostatné prohlášení včetně uvedení věcí na pravou míru. |
|
|
4. prosince 2003
Právě se mi dostaly do ruky zásadní informace, které samozvaný boss TN Sváťa až doposud tajil před celým světem. Již zítra ráno toho nejspíš budou
plné noviny a je to zcela pochopitelné. Nikdo neví, proč se o tom svět dozvídá až teď. Proč se tato informace neměla nikdy dostat na veřejnost?
Má se snad Sváťa za co stydět? Nebo se stalo něco, co by pošpinilo Sváťovu image? Nebo snad dokonce něco horšího?
Každé malé dítě už ví, že předchůdcem Totálního nasazení byla skupina Dehöt, ale nikdo neví, co bylo před tím. Až doposud to vypadalo, že nebylo nic.
Tady je důkaz, že něco přeci jen bylo. Důvěryhodné zdroje tvrdí, že již tehdy měl Sváťa za idol známou skupinu
Queen, ale především pak se chtěl stát stejně slavným a populárním, jako Freddie Mercury. Sváťa si tehdy údajně s Freddiem i dopisoval a ptal se Freddieho:
"Jak to, že jsi tak slavný?", "Co mám udělat, abych byl jako ty?" apod., jenže Freddie Sváťovi, ze zcela nepochopitených důvodů, nikdy neodpověděl. A už
zřejmě neodpoví. Zdroje se domnívají, že díky Sváťově netrpělivosti, při čekání na odpověď, se kapela rozpadla, protože se to se Sváťou nedalo vydržet.
Chvíli nepostál, neposeděl a hlavně pořád chtěl zpívat první hlas.
Co dodat? Minulost je někdy krutá a kdyby onehdy Freddie odpověděl, mohlo se dnes "Totální nasazení" jmenovat "Frankenstein" a mít úplně jiné personální
obsazení. Doufejme, že se teď, pro letech, dozvíme celou pravdu. |
|
|
1. prosince 2003
Po nechtěném, neočekávaném a neplánovaném pátečním volnu jsme poslední listopadovou sobotu vyrazili vstříct novým
dobrodružstvím a zážitkům až do dalekého Zlína, kde jsme měli vystupovat v místním luxusním a skvělém klubu Golem s více než spřízněnými skupinami
Volant a Jaksi taksi a protože ve Zlíně byl rovněž domluven noclech všech výše jmenovaných, slibovalo to velkou, ale skutečně hodně velkou
pařbu. Vše začalo Sváťovým popoledním hněvem, neboť Pípa dorazil na avizovaný sraz o půl hodiny později. Naší kapelní audince jsme
tak museli dát pořádně napít, abychom stihli plánovaný sraz s Jaksi taksi na Opatově. Do Zlína jsme totiž v rámci úspor peněz cestovali
obě kapely společně Jaksáčským tranzitem a před KD Opatov proběhla překládka aparátů, včetně uložení našeho autíčka na placené parkoviště.
Ještě předtím jsme ale při čekání na Jaksáče měli další nevšední zážitek a to když do nášeho stojícího auta nepochopitelně nacouval
nějaký Ychtyl se svojí Fábií parkující před námi. Sváťa měl opět hněv, který byl vydatně podpořen rozčíleným nemocným Pešatorem sedícím
při nárazu v autě. Naštěstí nebyly žádný škody. Setkání s Jaksi taksi bylo vřelý a radostný stejně jako celá cesta do Zlína. Dlouho
jsme se neviděli a tak bylo při poslechu našich společně oblíbených NOFX a Tublatanky pořád o čem mluvit (probrali jsme společný témata
- komerce, punk, byznys, holky, pohlavní choroby ad. :-) Do Zlína jsme dorazili nad plán nečekaně brzy a klub Golem našli díky Sváťově
navigaci prakticky hned. Volanti už byli v tu dobu na místě a tak proběhlo další radostné a vřelé setkání a přivítání. Nazvučeno už
bylo, aparáty stály, tedy kromě basy, ale toho se hned ujal aktivní Sváťa, který si sám ve velkém, zatím prázdném sále řádně basově
zaonanoval. Pešator se mezitím jal coby znalý průvodce (na rozdíl od ostatních jsme už v Golemu jednou hráli) provést ostatní po ubytovacích
prostorách v zákulisí klubu, včetně toalet a jeho oblíbeného sprchového zařízení...
Během našeho občerstvování před hraním se klubík začal docela slušně plnit lidmi, kterých
nakonec přišlo hodně přes 300 a náš byznysman Sváťa spolu s volantovským Melichem a jaksáčským Radkem vybalili u vchodu svoje zboží. Po devátý
spustili Volanti a hodinu po nich pak my.Hrálo se fantasticky. Byl super zvuk a super atmosféra, jen na tom velkym pódiu jsme se bez Michela
cítili tak skoro stracení a navíc na sebe Sváťa s Pešatorem příliš neviděli, protože mezi nimi stál sloup. Při Nazi-Czechovi si s námi zapěla
po delší době i Deratizérka a Volantka Nika, při Don Quijotovi přišel na pódium Lukáš z Volantů (který nás předtím několik písní unavoval svým
fotoaparátem) s jointem. Sváťu sice nepřinutil k šluku, ale oba, tedy Lukáš a jeho joint, záhy zmizeli v davu pod pódiem. Vrátil se jen prvně
jmenovaný... Při jedné z posledních písní (Lví podíl) se Sváťa rozeběhl po taneční kreaci k mikrofonu, ale Pešator mu svoji těžkou nohou nechtěně
přišlápl šňůru od basy, čímž ho nejen vrátil o pár metrů zpět, ale za své vzal nejen kabel ale i vstup Sváťova pádla. Zbylý songy pak Sváťa
musel odehrát na svojí starou...Basu. Jo a taky hrál nečekaně oblečenej - že by už mu měl kdo prát či co? Po přídavku jsme shlédli Jaksáče
a pak mohla začít očekávaná společná zábava. Pivko nám příliš nechutnalo a tak se strhla panáková smršť při níž a po níž se děly věci.... Snad
jen stručně a heslovitě: Sváťa, Aleš & Jack
Daniels, brutální škrtící pogo Melicha a Pešatora, Pípa s červenýma očima, velmi družné rozhovory s fans, Sváťa a volantovský Vlasoš společně
pařící na metal s cigaretami v ústech(!), pokousaný Melich&Puškin Gold, neskutečný "chlív" Pípa a chlív v šatně, rituál zvaný "božská
kuřba", Pešator
s Alešem na rameni tančící na parketu, totálně opanovaný a ovládnutý jeden z barů - včetně obsluhy, Pešator+Absinth=skoky ze zábradlí do lidí,
dívky hledající po pokojích muzikantů svoji kamarádku schvácenou někým z Jaksáčů, štědří a bodří domorodci - hlavně ten s kofolami a myslivcem
pro všechny, Sváťa obtěžující poslední zbytky nespících hudebníků a doprovodu osvěžovačem vzduchu, podplacený DJ, který si spletl co má pustit,
zamčené pokoje, Sváťa s jaksáčským Márou vyjídají poslední zbytky poživatelných i nepoživatelných potravin v lednici, zamčené pokoje, večerka
v 06.00.....snad to postačí. Když většina z nás procitla ze snů a opojení (nemocný Pešator se probudil uzdraven), začly přípravy na zpáteční
cestu. Trvaly dlouho, předlouho, byla nutná zpětná přeměna na člověka, která některým z nás dala řádně zabrat. Směr Praha jsme nabrali někdy
před polednem a při zpáteční cestě ještě stihli ztropit menší "fó-pá" a velmi tak pobavit dámskou obsluhu benzinové pumpy někde u Napajedel.
Na D1 si pak Aleš vzpomněl, že u benziny zapomněl bundu a čepici, načež i Sváťa zjistil, že ve Zlíně zapomněl svoji letitou budnu. Při ospalém
podzimním počasí jsme pak někdy kolem třetí dorazili do Prahy, kde opět proběhla překládka aparátů, rozloučení s Jaksi taksi a my tak mohli
odcestovat do města našeho rodného. Ospalí a ztahaní jsme se rozcházeli do svých domovů... Příští víkend sice hrajeme jen jednou, ale víte
s kým? S Jaksi taksi ;-) |
|
