26. srpna 2004

VÝHERCI SOUTĚŽE O VOLNÝ VSTUP NA ROCK NA VALNÍKU
Odpověď na naši srpnovou otázku byla tentokrát velmi jednoduchá, ba přímo banální, neb téměř každý ví, že RSC Čechie Slaný, pořadatel open air festivalu Rock na valníku se zabývá FUTSALEM a FOTBALEM. Soutěžilo vás krapet míň, holt jsou prázdniny, ale i tak přišlo téměř 170 odpovědí, z nichž bylo celých 136 správných. Z těch jsem osobně poctivě vylosoval dva šťastlivce, na něž bude čekat v pátek dopoledne na pokladně u brány letního kina volná vstupenka na letošní festival Rock na valníku. Jsou jimi Jiří Medvec z Chomutova a Filip Čížek z Prahy 5. Blahopřejeme! Tak si ten "valník" pěkně užijte ;-) Nová soutěž se objeví začátkem září.

25. srpna 2004

INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ aneb *ROCK NA VALNÍKU*
Poslední prázdninový víkend hrajeme jen jednou. Je to logický a pochopitelný, protože je "valník", čili 5.ročník open air festivalu Rock na valníku a neboť zde já ve slánském letním kině na největším festu široko daleko figuruju jako jeden z těch hlavních pořadatelů, dalo by se říci ten, který je za vše zodpovědný, nemůžu si bohužel dovolit odjet hrát někam jinam (ač nabídek na hraní na druhý, pro TN volný den, bylo hned několik). Letos nás uslyšíte v pátek večer - přesný čas našeho hraní je od 19.40 do 20.35 hodin. Před námi Jaksi taksi, po nás Visací zámek. Kluci se na druhý den festu, který si mohou užít jako diváci dost těší, já už míň, neb to zase bude víkend plný starostí a stresu. Každopádně doufám, že dorazíte v co nejhojnějším počtu, protože tu hrajou naprosto skvělý partičky v čele se ZNC, maďarskou Aurorou, slovenskými Konflikt, Tleskačem, Ivanem Mládkem a jeho Banjo bandem, dál Visáči, Jaksáči, Volanti, Vypsaná fiXa a fůra dalších, ale to už určitě víte z plakátů či letáků, který jsme s Pípou lepili všude kde se dalo, či z webových stránek festu. A pokud jste na nich ještě nebyli, tak to urychleně napravte kliknutím na www.valnik.cz. Budeme se na vás těšit!!!

25. srpna 2004

REPORTÁŽ - PŘÍČOVY U SEDLČAN (20.8.)
Koncert ve vísce Příčovy u Sedlčan byl pro nás velkou neznámou, neb jsme vůbec netušili do čeho jdeme a co máme čekat, ale nakonec jsme odjížděli s dobrými pocity a spokojení. Narvaným deFormanem napěchovaným aparaturou jsme po pohodový cestě okolo osmý zdárně dorazili do cílový obce a po menším bloudění po Příčovech našli na konci vesnice onen legendární letní parket. Kromě pár pořadatelů tu zatím nebyl téměř nikdo a my tak trochu začali propadat skepsi, že nikdo nepřijde (zatím tu hráli jen Brutusy a Keksy, na něž údajně vždy přišlo přes pět stovek lidí...). Vyložili jsme věci a po vyfasování pivenek a stravovacích lístků se vydali do místní hospody na večeři. Útulná vesnická hospůdka s drsným personálem a ještě drsnějším osazenstvem nám nabídla gulášek, při jehož konzumaci jsme byli v šoku z vedle sedících štamgastů, jež nám k jídlu mocně a vydatně prděli. Ano skutečně! Hlasitě prděli! Pešator, jež dojedl první se pokoušlel odpovídat jeho extrémně hlasitými krkanci, ale nikdo se ani neohlédl. Zřejmě to nebylo nic zvláštního :-) Když jsme se vrátili na letní parket, už zvučila předkapela a přicházeli první návštěvníci. Jaderný odpad začal svou produkci, pak přijeli Volanti, tudíž následoval pokec, Sváťa s Milichem rozbalili byznys a lidé kupodivu stále chodili. Nakonec se jich tu sešlo ke dvěma stovkám, což bylo moc pěkný a což nikdo nečekal. Jaderný odpad zatím dostál svému názvu a po hodince skončil. Pódium opanovali Volanti a spustili svůj klasický setík podpořený vydatnými kouřovými efekty. Ze zpocenýho Milicha se čadilo o 106 a ještě jak si podupával nohou, vyprašoval pod ním položený starý koberec. Geniální umělá mlha :-) Taky bubeníkovi Lukášovi se kouřilo z uší, ale zde si nejsme jisti nebyly-li to THC výpary. Volanti dohráli, přidali, odjeli a prostor byl náš. Zahráli jsme snad úplně všechny písně z našeho repertoáru. Zvuk nahoře v betonové boudě byl sice děsný, ale nikoliv vinou zvukaře. Pomalý songy byly v pohodě, ale jakmile Pípa spustil svý tuc-tac, nebylo slyšet skoro nic. Některý songy tak byly víc, některý míň povedený, každopádně lidi se očividně bavili. Tančili, postávali, popíjeli, diskutovali a my hráli a hráli a hráli. Vlastně to byla taková nestandardní tancovačková zábava :-). Taky jsme hráli o dost dýl než naše letní festivalový sety a klubový vystoupení a při druhym přídavku jsme už téměř neměli co dát, když došlo i na nový songy. Skončení naší produkce nesli posluchači s velkou nevolí. Až tolik jsme se jim líbili, což nás moc těšilo. Poté co Sváťa podaroval křiklouny našimi plakáty následovala brutální autogramiáda a individuální děkovačky. Trvaly dlouho. Dokonce i velmi pohledná barmanka nám přišla vzdát hold a Sváťa, jenž jí byl vyzván, by ji doprovodil zpět ke stánku pak schytal od jejího přítele mnoho vražedných a smrtících pohledů. Zfernetovaný Pípa zatím odmítal nakládat a hlasitě dával najevo svoji přítomnost svým zpěvem, ale nakonec jsme i jeho narvali do deFormana a odjeli. Příjemná akce, děkujeme za pozvání a pokud jsme prolomili místní tradici bigbeatů a výhledově se sem bude zvát i punkrock, tak nás to obzvlášť těší.

REPORTÁŽ - MORAVSKÁ TŘEBOVÁ & SOPOTNICE
Do Moravský Třebový jsme poučeni z loňska, kdy jsme to nějak neodhadli a dorazili přesně se začátkem našeho setu, vyjížděli hodně brzy. Za poslechu kvalitní hudby v Pavlově Octavii, jsme byli za pár hodin rychlejší jízdy na místě. Párkrát jsme si cvičně objeli město a pak konečně nalezli areál, kde se hrálo. Vydatný víkendový deště udělaly svý a naše Octavia se nevydrápala do kopečka před branou. Za pomoci pořadatelů a přihlížení promočených návštěvníků, kterých sem přišlo přes tisícovku (!!!), jsme tak vynosili aparáty na krapet delší vzdálenost, než jsme očekávali, Pavel scouval zaparkovat a Sváťa s Pípou se jali lepení plakátů na valník. Právě hrála kapelka Werglův Pjos, která nás hrozně mile překvapila. Výtečná muzika a skvělý instrumentální výkony - super! Poté co dohráli jsme šli na řadu my. Rychlá přestavba, zvuková zkouška a hrálo se. Počalo se šeřit a počet lidí před pódiem brutálně zhoustl. Dokonce tak, že se v kotli, jenž se záhy vytvořil, dalo jen stěží pogovat. Spustili jsme náš klasický setík včetně pár písní s věnováním, byl super zvuk a bezva atmosférka, hrálo se fantasticky. Černobílý svět zpívali snad všichni a vyřvaný přídavek byl jen příjemnou tečkou za bezvadným koncertíkem. Pár podpisů a plakátů, osobní děkovačky, zdravice se Slaňačkami, rozdaný trsátka a paličky a už jsme se museli ač velmi neradi zdekovat. Jednak už na pódiu byli naši kámoši z E!E, ale hlavně nás čekalo ještě jedno hraní, čili následoval rychlý odjezd a přesun do Sopotnice. Sem jsme dorazili dle plánu přesně na čas a po pravdě byli trochu rozčarovaní a v šoku. Padesátka až šedesátka místních zmoklých diváků tu právě přihlížela konci setu Letů mimo. Vynosili jsme si věci, aklimatizovali se, převlíkli a pomalu šli na věc. Lety dohráli a skončili, přestavba bicích, zvukovka a hraní. Zvuk byl ucházející, lidi docela v pohodě, dokonce tu a tam i někdo pařil a tak jsme hráli a hráli. No prostě zábava :-) Hráli jsme docela dlouho (byť kratší set než v Příčovech) a bylo krapet znát, že už to je naše druhý hraní, neb to nebylo úplně to pravý ořechový. Hlavně Sváťa byl bez šťávy, ani neskákal a nežvanil, P.P.Cvok zase vyřvanej a Pípu už v závěru brali křeče a tak jsme si po přídavku docela oddechli, že už je konec. Fakt neradi dvojáky. Po hraní o nás však bylo královsky postaráno. Jídlo a pití v hojné míře, kořala a ubytování na hotelu v nedalekém Potštejně - kdyby to takhle bylo všude, vůbec bychom se nezlobili. Ráno v půl devátý nás všechny vzbudil Pípa, jenž začal na manželském letišti, kde se rozvaloval, skákat a vrzání postele, jež už asi mnohé pamatuje, nás definitivně vyhnalo z pelechů. Následoval odjezd se zastávkou na snídani u benzinky v Pardubicích (Pípa k údivu zbytku TN posnídal zmrzlinu). Příjezd v pravé poledne byl tečkou za náročným dvojákem. Už se těšíme příští týden na valník, který si kromě pořadatelujícího Sváti určitě skvěle užijeme ;-)

19. srpna 2004

INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ
V pátek hrajeme v Příčově u Sedlčan na místě, kde se pořádají legendární a vyhlášený taneční zábavy, tak snad z nás místní nebudou nějak moc v šoku, když uslyší něco jinýho něž klasický tancovačkový bigbeat :-) Rovněž taky výjimečně nebudeme hrát klasický festivalový set, tudíž nás uslyšíte hrát o něco delší repertoár, možná dáme i něco novýho. Akce začína v devět hodin, první hraje kapela Jaderný odpad, pak pardubický Volant a na závěr my. Jsme na to sami zvědaví...
Na sobotu máme náročný program. Čeká nás totiž dvoják. Od 20.00 hodin budeme hrát na výborně obsazenym 2.ročníku punkfestu s názvem Fest pod parou v Moravské Třebové. Už vloni to bylo super a pro letošek ještě přibylo o něco víc "zvučných jmen", což nabízí ještě větší podívanou. Před námi vystoupí skupina Werglův Pjos (???), po nás pak E!E. ...a možná se tam zase potkáme s Volanty :-) Bližší info se dozvíte na www.podparou.wz.cz. Tenhle výbornej fest všem na 100% doporučujeme! Po dohrání našeho setu pak razíme do Sopotnice, jež se nachází mezi Ústím nad Orlicí a Kostelcem nad Orlicí, kde na místním minifestivalu hrajeme někdy po jedenáctý hodině spolu s Lety mimo, Shatter ad. bandy. Uvidíme, jak si s dvojákem poradíme a co s námi udělá. Snad bude hezky...
Přijďte se na jedny z našich posledních open air koncertů v tomto roce podívat!

19. srpna 2004

DODATEK K ROCKFESTU LICHNICE
Moc se omlouváme všem našim fans, který jsme možná zklamali "délkou" našeho vystoupení, ale jak si můžete přečíst v reportáži níže (což i vzhledem k její délce určitě doporučuji) nebylo to naší vinou. I s přídavkem a zvukovkou (!!!) jsme hráli namísto původní hodiny a čtvrt a později po zkrácení avizovaný hodiny JEN 35 minut!!! Skutečně si nepamatujeme, kdy bychom hráli takhle extrémní krátkou dobu. Nestalo se tomu tak ani na velkých festech, kde jsme hráli v nezajímavých a nelukrativních časech coby takoví ti cmrndové na doplnění programu. A tady v hlavním čase... Darmo mluvit. Kdyby alespoň platil stejný metr na všechny skupiny - před námi i po nás, ale tohle... Takže se nás nezlobte, nezanevřete na nás a přijďte na nás určitě zase někdy jindy někam jinam, kde nás nechají zahrát dýl.

18. srpna 2004

REPORTÁŽ - KELTSKÁ NOC (13.8.)
Kvůli relativně brzkýmu času hraní a po loňských špatných zkušenostech, kdy jsme po bloudění a peripetiích s vozíkem dojížděli na minutu přesně na začátek našeho setu, jsme letos vyjížděli hodně brzy. Včasný naložení, žádná sexuální turistika a tak nás krokem velmi svinským unášela Pavlova Octavia směr Rokytnice nad Jizerou.
Cesta se však opět ukázala býti delší a složitější než jsme si představovali a když jsme v horách ještě opět krapet zbloudili (byla to slušná rallye, ale navigátor se osudově splet... Hádejte, kdo navigoval? :-) ...aneb jinak: Dejte Pípovi mapu...), dorazili jsme do Františkova pět minut před začátkem našeho setu... Oproti loňsku sice malý pokrok, ale jinak jsme se vůči Mafunovi a spol. cítili velmi provinile. Sice vše nakonec proběhlo načas, začali jsme hrát přesně dle harmonogramu, ale za hodinový zpoždění by nás na některých jiných festech poslali domů. Ještě jednou tak, páni pořadatelé, SORRY! Vyložení apáry a její stavba proběhla v cuku letu - extrémní rychlovka. Zvuková zkouška, proslov moderátorů a hráli jsme. V kopcovitém areálu naší produkci přihlíželo pěkných pár stovek (snad tisícovka) lidí a k naší radosti se jich několik slušných desítek rozpogovalo před pódiem. Hlasitě se k nám hlásilo i nemálo Slaňáků a když se k tomu přidal i výtečný zvuk - prostě bylo to moc fajn. Zapomněl jsem dodat, že ten den byl pátek 13. a tak to by bylo, aby se něco nestalo. Při druhym songu jsem přerval strunu na pádle Hohner a byl nucen celý set odehrát na svoji starou basu, na níž je to jen přeci jen trochu jiný a navíc jsem si ji v tom spěchu trochu špatně naladil. Jako na potvoru začala stávkovat i naše ladička a tak Pešator na můj příkaz :-) chvíli bavil lidi svými básničkami, což se mu po počátečních rozpacích i dařilo. Na starou basu jsem to občas pěkně kurvil a spoustu songůz playlistu raději vynechal, ale dle ohlasu se lidem naše produkce líbila, ba dokonce si vyřvali i přídavek. Přes naše (moje) drobný excesy sečteno a podtrženo - výtečnej koncertík. Pípovi bylo už před hraním nějak zle od žaludku a jeho rychlohra mu jeho zdravotní stav ještě zhoršila. Navíc mu dorazily zprávy z domova, že jeho malý Karolínce je taky zle a je na pohotovosti, tudíž jsme se sbalili a pomalu připravovali na odjezd. Rozlepil jsem tedy alespoň s Pípou pár plakátů na valník, hodil řeč se ZNC a spoustou známých, jež jsem tu potkal, ale ač jsme měl velkou chuť tu zůstat, bohužel to nešlo. Loňská pařba se tak neopakovala a my přijeli domů rekordně brzy, když jsme předtím ve vísce Líšný zkontrolovali, co že to vlastně dneska, v pátek 13. Pípa všechno snědl :-)

REPORTÁŽ - ROCKFEST LICHNICE (14.8.)
Po pravdě řečeno se mi ani příliš reportáž z tohoto festíku psát nechce, neboť se nám nestává přiliš často, bychom odjížděli z hraní se špatnými pocity či dokonce naštvaní. Po loňském nezapomenutelném Kunčickém kraválu s námi bylo opět po roce krutě VYJEBÁNO. Odpusťte mi ten výraz, ale prostě jsme se tak cítili.
Z akcí kde hrajeme jsme zvyklí většinou na perfektní či alespoň dobrou organizaci, ale takový zmatek jako zde už jsme dlouho nezažili. Přijeli jsme deFormanem přesně dle smlouvy či dohody - hodinu před naším setem. Pořadatel dole ve vísce nás poslal autem až nahoru na zříceninu, přičemž jsme docela dost riskovali poškození podvozku našeho autíčka. Když jsme přijeli na nádvoří, proběhla taková prapodivná "akreditace" a už nás posílali s autem dolů, že se nahoru auty nesmí - "... vyndat aparát a pryč z nádvoří!...nebojte budeme vám ho hlídat! ...pomoc s vyložení a po koncertu s odnošením? No to přece nejde, vždyť moji pořadatelé jsou tu dobrovolně, přece tohle po nich nemůžu chtít, aby dělalali..." Ukecal jsem alespoň umístění těsně pod hradní branou, ale další hodinu jsem trávil několikerým zmateným přeparkováváním na přání hlavní pořadatelky. Aparát jsme si tedy museli vyložit do "backstage" za pódiem. Tu však nikdo nehlídal a chodil si do ní prakticky kdokoliv(!!!), nejčastěji vykonávat svoji potřebu. Když jsme viděli člověka jak nám močí metr od našich aparátů, raději jsme u nich drželi službu a hlídali si je sami. Pořadatelů ve žlutých trikotech bylo všude spoustu, ale pořadatelovala-li tak čtvrtina, bylo to hodně. Hoďka skluz kvůli bouřce odpoledne - pohodička, stane se, bylo nám oznámeno, že se vše časově v pohodě dorovná, kapelkám se ubere po pěti minutách a na konci je ještě rezerva, a byli jsme ujištěni, že budeme mít hoďku i se zvukovkou. Jenže stagemanager (neoznačený a úplně neviditelný, tím pádem téměř zbytečný) svoji práci naprosto nezvládal a některý kapely, jako např. Gaia Mesiah, nechal hrát o dost dýl a i přidávat (nutno však podotknout, že jejich set byl výborný, ohlas skvělý a přídavek zasloužený, jenže...). Každá kapela si po dokončení setu prodávala v backstage svá CD ad., což působilo hodně velký zmatek a my např. při přípravě na náš set měli co dělat, bychom uhlídali naše věci, mezi nimiž nám chodili naprosto cizí a neznámí lidé, kteří se nám proplétali mezi nástroji, šlapali po futrálech a sedali na komba.... A žlutí pořadatelé? Kde byli? U stánku s pivem, na hradebních zdech, v kotli na kapely či v družných rozhovorech v leže, sedě či stoje se svými kamarády - nepořadateli. No nic, začali jsme se zvukovkou, byla rekordně rychlá, snad tři minutky a spustili. Výtečný zvuk a skvělý publikum. Bezvadná atmosféra a báječná nálada dole i nahoře nám dala zapomenout na trable před chvílí a i na to, že se pódium postavené z lešenářských trubek a podlážek trochu hýbalo. Skvělá nálada - naše (publikum bylo výtečný furt) však skončila, když nám "stagemanager" po sedmé písni oznámil, že máme hrát ještě deset minut a pak konec! Šíleně nasraní jsme jeho nařízení splnili a dali poslední čtyři písně. Jali jsme se odejít k ohromné nevoli publika, které si nakonec vyřvalo a vydupalo přídavek. "Stagemanager" povolil jednu píseň, ale ani o jednu víc. Dali jsme tedy přídavek, lidi chtěli abychom ještě hráli, ale to už nám začal lézt na pódium nejen onen "stagemanager" ale i pomocníci zvukaře a pořadatelé a jak nám předtím nikdo nepomáhal s nošením na pódium, tak najednou se mohli všichni přetrhnout. Vyhlásil jsem do éteru to co ostatní kapely. Že si jako u pódia mohou koupit CD, trika atd. Jenže ouha! Najednou tu byli žlutí pořadatelé a dav lidiček lačný našeho byznysu nechtěli pustit. Že prý jsou v zákulisí drahý aparáty. Legrační. To, že byly naše a že jsme u nich byli, už jim však asi nedošlo. Následovalo několik hádek a ostrých výměn názorů s pořadateli, nějakou neoznačenou pindou, která na mě ječela jak že ona poctivě musí hlídat, s "pořadatelem", z něhož táhnul tak mocně chlast, že jsem se odmítnul s ním bavit a když jsem pár "žlutých figurek" ignoroval, poslal kamsi a věnoval se našim fanouškům - prodával byznys a spolu s klukama podepisoval co se dalo, poslali na mě (nás) ochranku (nějaký kickboxer - dle vzhledu, ale na druhou stranu asi nejrozumnější z pořadatelů) a ve finále i hlavní pořadatelku. Nic se nevyřešilo, ale alespoň, že uznali, že jejich organizace není úplně nejideálnější. Omluva, jako "...sorry, kluci, ale my to děláme teprve podruhý..." Co k tomu dodat! Snad jen to že už v době hádání a prodeje CD ad. byli na pódiu Čankišou (Čellisti nakonec nehráli - už nebyl čas!!! Aby byl, když byl stagemanager totální trotl). Zvučili a začali hrát. Chvíli jsme ještě kecali v zákulisí s Ceckem a kapelkou Kulturní zřízenost, kluci nám pak pomohli s apárou, za což hrozně moc díky, a pak ještě pod branou u auta s našimi dalšími fans. Byla to tak hoďka než jsme vypadli. Čankišou však vesele hráli a hráli, no dobrá hodinka to byla.... Co dodat na závěr? Výtečnej areál, výtečný publikum, ale to je asi tak vše. Děkujeme pořadeli za pozvání a za to, že nám zaplatil smluvenou částku. Za nic víc!!!

11. srpna 2004

INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ
Tak nás čekají další dva příjemný fesťáčky. V pátek to bude Keltská noc (www.keltskanoc.cz) ve Františkově v Rokytnici nad Jizerou, kde se v prostorách penzionu Háskov koná na kopci tento výborný open air fest se skvělým obsazením. Hrajeme od 16.30 jako třetí v pořadí, před námi hardcorovka Nil, po nás Lety mimo. Večer pak hraje hafo našich oblíbených kapel, jako ZNC, Vypsaná fiXa, Gaia Mesiah ad., takže tu bezpochyby setrváme. Třeba zapaříme jako vloni, kdy to bylo naprosto senzační. V sobotu pak hrajeme v Lichnici u Třemošnice, kde se v prostředí hradu Lichnice koná 2.ročník open air festu Rock Fest Lichnice. Náš hrací čas je od 19.15 do 20.15 hodin, před námi Gaia Mesiah, po nás Čellisti. Na tehle festík jsme slyšeli jen samou chválu, tak jsme docela zvědaví. Více o něm je na www.tremosnice.cz/rockfest. Doufáme, že zase budeme z obou festíků plni zážitků jako minulý víkend. Přijďte nám k nim dopomoci ;-)

11. srpna 2004

REPORTÁŽ Z ANTIFESTU (6.8.)
Protože jsme se předloni, když jsme ve Svojšicích hráli naposledy, lehce opozdili a způsobili trošku hněv pořadatelů, že jsme nedorazili hodinu a půl, ale jen hodinu předem, tak jsme letos vyráželi skutečně hodně brzy, bychom udělali hlavním organizátorům Jyřýčkovi a Fučíkovi radost. Původně plánovaný sraz na jednu hodinu byl Pešatorem o půl hoďky posunut a než jsme se vypravili uplynula další celá věčnost. Následoval ještě nákup u benzinky (Pípa potřeboval pár piv), myčka (P.P.Cvok chtěl svoji Octavii předvést punkerům na Antifestu krásně čistou) a Sváťou způsobená sexuální turistika, protože nejdřív zapomněl plakáty na valník, pak nůžky a lepenku a pak ještě nějaký svoje hadry či co, takže jsme se asi třikrát vraceli, prostě nakonec jsme vyráželi až před půl třetí. Cesta naštestí uběhla posloucháním Horkýžeslížů docela rychle a než jsme se nadáli, byli jsme ve Svojšicích. Následovala tradiční akreditace a adaptace, když jsme pak na místě zjistili, že hrajeme až později než nám přišlo v rozpisu a navíc měl "antitime" ještě drobný skluz, což nám však vůbec nevadilo. Naopak! Sváťa potom šel s Pípou vylepovat plakáty na valník a Pešator se vydal provést monitoring siuace. Lidí v areálu bylo bezpochyby k tisícovce a neustále chodili další a další, nicméně přesný počet nevíme. Potkávali jsme mraky známých a díky našim profláklým ksichtům se k nám spoustu lidí hlásilo, což bylo příjemný. Bohužel se k nám hlásili i socky (především při obchůzce areálu) a my zrovna jako na potvoru zapomněli doma cedulky s nápisem NEKOUŘÍM A DROBNÝ NEMÁM. Pípa mající na sobě triko svých oblíbených System of the Down byl tak osloven jedním somrákem se slovy:"Hej systéme nemáš nějakej drobák?" To na Pešatora jež je poměrně hodně nakrátko ostříhán pak zase v areálu halekala skupinka holohlavců to svoje:"Oi,Oi,Oi!" Sváťa obcházel všechny stánky s byznysem, zdravil se se všemi kolegy obchodníky, rozdával letáčky a rozumy. Čas letěl, kapely hrály a hrály (nás jich však mnoho nezaujalo vyjma Leďových Princů a jedný zahraniční kapely s výbornou zpěvačkou) a najednou přišel náš čas. Byl úplně výtečnej, protože právě zapadlo sluníčko a začalo se pomalu šeřit. Scény stojící vedle sebe se střídaly, čili dohrálo se na jedný a hned začala hrát další. Jakmile dohrála kapela na hlavní scéně, provedli jsme rychlou zvukovku, mezi níž se lidi přesunuli a kupodivu se k nim přidali ještě další a další až byl prostor hodně slušně zaplněnej, a spustili. Bylo to naprosto super, nečekali jsme to, majíce na paměti takový spíš vlažný přijetí z předloňska. Výbornej zvuk, skvělý publikum, výtečná atmosféra a bouřivej ohlas po každym songu (zařadili jsme takovej výběr těch největších hitovek a zařadili i dost starších písní), na Nazi-Czecha si s námi na Sváťovu druhou basu dle plánu zařádil Jakub "Cecek", vyřvanej přídavek - suma surmárum bezvadnej setík. Škoda, že byl tak krátkej :-) Po odtahání věcí do auta a vyřízení formalit jsme se pak mohli věnovat našim fans, jenž tu na náš čekali. Bylo pár hovorů, hřejivých slov a chladných nápojů a zbytek festu jsme pak strávili ve společnosti našich milých severomoravský přátel v čele s Petrem z Aqvy Silentia, který ten den slavil narozky a jal se nás hostit, pročež Sváťa toho taky dal trochu do placu, že opět propil svůj honorář. U jednoho stánku totiž (světe div se!) žil jeho oblíbený Jack Daniels. Zábava byla v plném proudu, Sváťa a Pípa v laufu a původně plánovaný odjezd na devátou po Našrotu se nekonal. Sváťa ve společnosti pohledných severomoravanek pak neustále posouval dobu odjezdu a nakonec ještě uplatil P.P.Cvoka, jež již několik hodin marně vyzýval k odjezdu, CD s punkovým výběrem, jež ten hanbář *vyžebral* u Papagájova stánku a jeho PH records. Příjezd domů se konal ve velmi pozdních či brzkých ranních hodinách a Pešator před zkušebnou za volantem tak vytuhnul, že vše do zkušebny musel odnosit Sváťa s Pípou. Moc fajn akcička - těšte se na fotky, budou dost zajímavý :-)

REPORTÁŽ - CHOMUTOV (7.8.)
Do Chomutova, na fest pořádaný ke 110.vzniku výroční zdejších Kamencových jezer, jsme se těšili, protože koncerty v severních Čechách jsou vždycky dobrý. Zejména Pešator se nemohl dočkat, neb už týden plánoval, jak po koncertu skočí do vody a do sytosti se vyráchá. Sváťa poprvý od doby, kdy znovu hrajeme jen ve třech připřáhl za deFormana vozík (však bez plachty!!!). Důvodem byla nejen naše pohodlnost, ale i dámský doprovod, jež by se jinak nevešel. Už abychom si pořídili něco většího :-) Dodávka by fakt bodla, protože toho s sebou vozíme čím dál tím víc a nezakrytý vozík s podivnými krabicemi a vaky budil dojem, jako že se stěhuje romská rodina. Sraz včas, odjezd včas, žádná sexuální turistika (pomineme-li zastávku u Pešatů pro Tokaj a sodovku, ale hlavně nůžky a lepenku, jež Sváťa zapomněl v Pavlově Octavii) a příjezd načas. Pešatorovy dva litry vinného střiku učinily cestu velmi veselou a pestrou a nic ji nezkazil ani fakt, že Sváťa po telefonátu od jeho máti zjistil, že doma nechal na prádelní šňůře oba dva řemeny od svých baskytar. Při příjezdu na místo jsme však byli v šoku. U jezer to vypadalo jako na pouti. Rodiče s dětmi a stánky se vším možným, to vše podbarvený strašnou a odpornou muzikou produkovanou kapelou před námi. Plytký a slizský popový funky The Bubblers naštěstí právě dohrávalo, my vyložili aparáty, uklidili vozík a Sváťa jel s naším kámošem Mírou "Vosou", bývalým basákem Šanova, pro jeho kytarový popruh. Pípa s Pešatorem mezitím vše připravili a nachystali, takže jen co Sváťa s vypůjčeným řemenem dorazil následovala zvukovka, jež kupodivu přilákala k provizornímu dřevěnému plůtku před pódiem nemálo lidí, a po ní jsme s lehkými obavami (co na to řeknou ti ostatní, protože co si budem povídat, byli jsme tu přeci jen nejtvrší :-) což se většinou nestává) spustili. Reakce lidí byla nečekaně dobrá a před plůtkem jich píseň od písně přibývalo. Rovněž lidé sedící na dekách a procházející po cestě zbystřili pozornost a poslouchali. Takový široký spektrum posluchačů (bylo jich dobrých několik set - snad 500 či víc, těžko spočíst) od malých dětí přes až po starší generaci jsme snad ještě nikdy neměli. Byl výbornej, přímo fantastickej zvuk a díky němu a vstřícným posluchačům se nám hrálo přímo báječně. Hráli jsme věci starší i novější, Sváťa zase povídal, Pešator skákal z pódia, prostě klasika, když to klape a jde. Naše produkce trvala docela dlouho a gradující atmosféra publika vyvrcholila v jejím závěru, kdy lidé provalili plůtek a vnikli přímo před pódium. Následně jsme jimi byli donuceni několikrát přidat a při songu Hegeš nám od cesty mocně aplaudovali i Romové, kteří nás stejně jako spousta dalších lidí zde slyšeli bezpochyby poprvý. Fans tančící a křepčící pod pódiem nás z něj vůbec nechtěli pustit, ale nakonec jsme to díky ještě jedný přidaný písni domluvili :-) Prostě skvělý, tohle jsme fakt nečekali. Po koncertě se na nás sesypal další dav lačný CD a trik a Sváťa se svým běžným počtem nosičů a textilu byl beznadějně vyprodán. Padl letošní rekord v byznysu a na spoustu lidiček, chtějící naše CD se vůbec nedostalo... Po brutální autogramiádě a úklidu apáry pak následovalo koupání obou Pavlů v jezeře a Sváťovy kapelnické oficiální formality. To už hrála Prohrála v kartách a po ní České srdce, my provedli opět lehkou reklamu Rocku na valníku (výlep plakátů a rozdávání letáčků), vyposlechli si kapelky, pojedli, popili a někdy před půlnocí se skvělými pocity místo konání festíku opustili. Zpáteční cesta byla plná tradičních lubrikačních keců a Pavlové získali nový dočasný přezdívky.
O tom jaký se dozvíte v nějakých dalších novinkách ;-) Přijeli jsme domů docela brzo a tak někteří z nás šli ještě pokračovat v popíjení (Sváťa).
Po tomto víkendu jsme plni dalších nezapomenutelných zážitků a skvělý koncertíky nás ještě víc nakoply k další produktivitě. Už se těšíme na zkoušku a další hraní.

5. srpna 2004

INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ
První srpnový víkend hrajeme oba dva dny, čili v pátek i v sobotu. V pátek se objevíme ve Svojšicích u Přelouče, kde se v legendárním amfiteátru koná neméně legendární open air punkfest ANTIFEST (www.antifest.cz), letos už desátý ročník. Nás budete moci spatřit na druhé scéně v čase 18.25 až 19.00 hodin. Před námi němečtí Church of Confidence, po nás HC legenda Našrot.
V sobotu razíme do Chomutova, resp.za Chomutov, kde se koná hudební open air festival ke 110.výročí vzniku místního přírodního koupaliště - známých Kamencových jezer. Zde hrajeme opět na druhé scéně (ta první je údajně folková) a to v čase od 19.00 hodin. Před námi kapela The Bubblers, po nás Prohrála v kartách. Na obě dvě akce přijedeme pravděpodobně trochu dříve a možná si je i po vzoru Benátský noci pěkně užijeme, vždyť je přece krásný léto ;-)

3. srpna 2004

Soutěž
Konečně je tu nová soutěž. Sváťa novou soutěž sice sliboval už na neděli 1.8., ale protože v neděli a včera jsem dospával spánkový dluh, který jsem nabyl na výletu s TN v Malé Skále, dostávám se k tomu až dnes. Takže omluva a jedeme dál... ;-)

3. srpna 2004

REPORTÁŽ - BENÁTSKÁ NOC (31.8.) - seriál na pokračování :-)

DÍL 1. Cesta:
Na mega open air fest Benátská noc Made in Gambrinus v Malé Skále u Turnova jsme se rozhodli využít všech pořadatelem poskytovaných výhod a tím pádem jsme s sebou vzali početný doprovod (bedňák - vlasatý futsalista Perník, webmaster RaCeK a pomocná vokalistka Nika) a akci pojali jako výlet s vydatným pokoncertním festivalovým vyžitím a užitím. Díky Sváťově hraní s Deratizéry v nedaleký Třebízi na Vykrávyfestu jsme bohužel vyjížděli až kolem osmý a tím pádem přišli o celou řadu zajímavých kapel, nicméně i tak jsme toho viděli dost a dost. Pešatorova Octavia s Pípou a Nikou dorazila na místo určení pochopitelně dřív, ale nedlouho po jeho příjezdu dorazil i Sváťa s deFormanem a zbytkem posádky. S menšími peripetiemi jsme se v Malý Skále probili cestou plnou korzujících a ne zrovna nejstřízlivějších lidí ke třetí scéně, akreditovali se a vrhli se do víru zábavy - zatím však jen tak na půl, přeci jen nás ještě čekalo hraní. A tak jsme si hromadně i individuálně prošli všechny scény včetně zákulisí (Perník se Sváťou a RaCKem omylem vlezli do backstage za hlavní scénou a doslova dýchali na záda Davidovi Kollerovi za bicí soupravou), lehce se občerstvili, prolezli stánky a atrakce, zkoukli Kollerband, MIG 21, Šum svistu a Dana Nekonečnýho, Tleskače, No Name a spoustu dalších kapel. To už se ale pomalu blížila naše hodina hraní....

DÍL 2. Hraní:
Přivezli jsme si apáru ke třetí scéně, kde právě dohrál Tleskač, opanovali karavan sloužící jako šatna (Nika šla mezitím zbaběle spát - čímž nás odsoudila k pánské jízdě a část naší squadry ke spaní venku neb obsadila luxusní vůz Octavia). Místo kapely T4 před námi na třetí scéně, jež byla v úplně stejném cirkusovém stanu, v jakém jsme hráli na Rock for People, hrála bývalá vokalistka Laury a jejich tygrů Lenka Nová se svým doprovodným ansáblem. Její plytký bigbít pro kelímky s šíleným coverem od Nirvany ubil i nás a tak jsme se chystali na pódium smířeni s tím, že i my budeme hrát pro nikoho. Jaký pak bylo příjemný a milý překvapení, když se do stanu při přestavbě a zvukovce nahrnuli lidi a stan byl ve čtvrt na tři zcela zaplněn!!! Nebylo to sice tak narvaný jako na Rock for People, ale bylo plno, odhadem nějakých šest stovek lidí, což bylo naprosto senzační. Výtečnej zvuk, super atmosféra a ohlasy publika, pogo, holky a pankáči u zátarasů před pódiem i jeden ochrankou neuhlídaný skok do davu. Podtrženo a sečteno - naprosto skvělá třičtvrtě hodinka. Jen škoda, že nás produkční třetí scény nenechala zahrát přídavek, byť si to dav ve stanu přál a svým mohutným skandováním to dával jasně najevo. Navíc nikdo po nás už na týhle scéně nehrál, ale slečna byla nepochopitelně neoblomná... Tak jsme alespoň slušně těm pár stovkám našich fans poděkovali a rozloučili se s nimi, Perník pak u zátarasů rozbalil byznys, Sváťa šel vyřizovat honorář a Pípa s Pešatorem šli po úklidu vzbudit do karavanu RaCKa, jenž tu vytuhnul (jeho country a bluegrass festy přeci jen nejsou tak vyčerpávající). Při odjezdu do základního tábora k Pešatorově stanu nás fans pozvali na Redbull s vodkou, jež Sváťu a Pípu nakopl a P.P.Cvoka totálně uzemnil, že ten pak šel do svého stanu spát...

DÍL 3. Kalba:
Čtveřice Sváťa, Pípa, Perník a obživlý RaCeK se po Pešatorově uložení do stanu pak naplno vrhá do víru zábavy... Dále snad jen heslovitě - pivní kalba ve V.I.P. stanu - dohrává BSPa ze Střihavky už nás bolí uši - Sváťa čeká na Metalindu, hudbu jeho mládí - BSP přidává, Střihavka řve, Pavlíček s kytarou šílí - začíná svítat - hraje Metalinda a Sváťa se ocitá v prořídlém kotli vyžilých metlošů - zbylá trojice pokračuje v pití - Sváťa se děsí svých spolupařičů a odchází mimo kotel - trojice přichází za Sváťou, Metalinda přidává a končí - svítá - Sváťa nachází 50,- Kč - Pípa se při pohledu na zakelímkovanou plochu před scénou chvástá, že to za tři hodiny za litr shrabe - Sváťa hecuje k sázce - Pípa sledujíc nešťastné hrabající mladíky se vykrucuje a odmítá - trojice vyhecuje Sváťu k propití nalezené částky - není Jack Daniels!!! - tragédie!!! - Jim Beam - Sváťa propíjí honorář - Jim Beam - Pípa propíjí honorář a prokládá zakoupený suchý chléb vydatnými porcemi vodky - Jim Beam - Jim Beam - Jim Beam - ...tohle není Jim Beam... - jsme poslední ve V.I.P. stanu s unaveným a usínajícím barmanem - už je zcela vidět - odcházíme vzbudit Pešatora - Pípa řve na celé stanové městečko - donášíme P.P.Cvokovi do stanu ohlodanou kost, pár prken a namuchlanou MC pásku - Pešator je za vzbuzení a dárky rád a polévá Pípu Coca-Colou - jdeme k řece mýt Pípu - Sváťa zalézá do Formana a tuhne - Pípa v řece utápí svoji obuv a mobilní telefon - Perník usíná ve stoje, tramp RaCeK pod širákem - je konec, ale nebezpečný Pípa je uložen do vypůjčeného stanu - dopoledne - Pešator budí lomcováním Formana Sváťu - všichni jsou již vzhůru - jdeme budit Pípu - je dobré mít Pípu - brutální probuzení - začínají hrát Nukleární vokurky - jsme ubiti - snídáme a zvažujeme co dál - Oskar Petr hraje svůj plytký bigbeat - on a pálící slunce nás vyhání nás z areálu - přípravy na odjezd - nikdo nechce vézt bosého a znečistěného Pípu - Sváťa se obětuje - odjezd - zaplaťpánbůhzatydary!!! :-) THE END

3. srpna 2004

Doplnění, resp. upřesnění k prožitému víkendu
Tak jak to napsali Totáči se to celé odehrálo až na pár detailů:
1) čtenář nejspíš nabyl dojmu, že nám Jim Beam zachutnal. Opak je pravdou. Bohužel v opilecké pýše jsme se drželi hesla "dobrej kočí otočí", až do té doby, než jsme se všichni shodli, že Jim Beam je nejhnusnější pití, co vůbec známe!!! Rovněž jsme se zavázali (jako jeden muž), že budeme šířit osvětu a hanit Jima Beama kudy to půjde, což právě činím...hnus fialovej...fuj
2) Ve třetím dílu to vypadá, jako kdyby Pernik spokojeně usnul ve stoje a já, jakožto tramp, jsem se taky dobře vyspal. Tak takhle ne, přátelé. Pernik sice na cca 45 minut usnul ve stoje v poloze, která odporuje všem fyzikálním i chemickým zákonům, ale to jen proto, že se Sváťa zamknul ve svém deFormanu. To učinil ze strachu před rozjetým Pípou, aniž si uvědomil, že já a Pernik máme v autě věci na spaní.
3) Jim Beam je fakt hnusnej!