24. listopadu 2004

VOLNÝ VÍKEND
Jak už bylo dříve předesláno, poslední listopadový víkend máme zase po měsíci koncertní volno. Tentokrát jsem si ho vybral já, protože od pátečního rána až do pondělního večera budu s Deratizéry v nahrávacím studiu (kde jinde než v Hostivaři u Zdeňka Šikýře) točit nový songy na novou desku, která vyjde příští rok zhruba ve stejnou dobu jako naše totální. Některý z vás to pravda nemusí zrovna třeba zajímat, neboť se to přímo netýká TN. Co by vás však mohlo zajímat je to, že v úterý pak budu (v již vyderatizovaném studiu) s Pešatorem dozpívávat ony dvě písně, který ještě nejsou kompletně úplně celý hotový a poté celou před měsícem natočenou nahrávku mixovat. Takže finální podoba naší nový desky se opět trochu přiblíží.

TOTÁLNÍ NASAZENÍ A ČESKÝ SLAVÍK!?!
Taky jsem na to koukal jako vyoraná myš a skutečně nevím u koho z organizátorů této zvláštní soutěže došlo k pomatení smyslů, ale naše squadra byla nominována do ankety Český slavík, kategorie skupiny. Co to pro nás znamená? Že pokud nám pošlete hlasy, tak nás třeba uvidíte ve finalovém večeru (určitě v pak i TV), kde Pešator všechny diváky pozdraví svým velmi mocným říhnutím do mikrofonu tak, jak to umí jedině on :-) No pokud se náhodou rozhodnete nám hlas skutečně poslat, tak klidně můžete na http://slavik.seznam.cz/ . (dej odkaz), ale nějaký větší efekt to mít určitě nebude. Rozumná věc naštěstí je, že v kategorii zpěvák v nominaci chybí moje i Pavlovo jméno, naopak v šoku jsem zůstal, ,když jsem pak nalezl Pípu mezi nominovanými v kategorii zpěvaček!!! Nebo že by byla nějaká ta Pípa? Schválně se podívejte!

23. listopadu 2004

REPORTÁŽ - LIBEREC (19.11.)
Z cesty do Liberce jsme měli stejně jako před týdnem do Janských Lázní trochu obavy a to tím spíš, když v pátek od rána všude padal sníh. Sváťa pod vlivem zpráv dokonce posunul sraz na dřívější hodinu, ale odpoledne už se počasí uklidnilo a my po bezproblémový cestě dojeli nečekaně včas. Možná až moc brzy, neboť klub Casta, který jsme tentokrát našli premiérově hned napoprvý, téměř zel prázdnotou. Liberec nás přivítal čerstvou sněhovou nadílkou a tak přímo před klubem nás Pešator počal koulovat. Přestal však po pár střelách (jimiž dokázal inteligentně zasáhnout vnitřní prostor deFormana) neb ho atakoval velký rotvajler bez košíku. Pavel stál jako přikovaný a majitelka pejska na Pavla volala:"Nebojte, on vám nic neudělá, on chce jenom tu vaši kouličku, co máte v ruce." V obavách o své další Pavel zanechal blbostí a šel s námi vykládat věci. Po chvíli dorazil zvukař, my postavili apáru, vybalili byznys a aklimatizovali se. Šlo to těžko, všude byla strašná zima, ale asi jenom nám, ze středozemě, místní horalé byli evidentně v pohodě. Zvukovka trvala docela hodně dlouho a přítomný externí zvukař klel a nadával na nepřítomného místního zvukaře v jakym bordelu má PA systém. I přesto, že mu na místě vyhořel jeden odposlech jsme zdárně nazvučili a pustili na pódium předkapelu. Kluci z The Fialky začali asi v deset a po necelý hoďce a přídavku, o který si sami hlasitě řekli :-) nám okolo jedenáctý přepustili pódium. Hodnocení jejich produkce necháváme bez komentáře - kapela byla zjevně spokojená, a to je hlavní. Při naší zvukovce před samotnym hraní dorazili konečně ze svýho dvojáku Kohouti a prostor před pódiem se značně zahustil lidmi (údajně 120 platících, z nichž drtivá většina už byla na "pařplace"), kteří od první skladby vytvořili naprosto báječnou atmosféru. Zvuk byl taky v pohodě (pán za mixpultem sice patřil mezi tzv.zvukaře-hýbače, čili ty, kteří mají neustále tendenci měnit a upravovat korekce, ale popral se s námi výborně) a to se to pak hrálo. Lidi pařili, my blbli, prostě taková ta příjemná klasika. Nechyběla ani komunikace s fans a Pešator dokonce dostal od jednoho fanouška se slovy:"Na, Pípo, tady máš panáka." frťana zelený. Za mocnýho aplausu ho pochopitelně vypil. Fuj! Sjeli jsme celý repertoár, na žádost davu přidali a asi po hoďce a čtvrt se z pódia zdekovali. Ještě jsme si poslechli Kohouty, hráli jako vždycky výborně, a pak se pozvolna odebrali k odjezdu. Pešatorovy medoviny a zelená, Pípovy grogy a Sváťova lehká nevolnost udělaly svý a my přijeli totálně mrtvý v půl pátý ráno.

REPORTÁŽ - TÁBOR fest Krmelec (20.11.)
Do Tábora na náš oblíbený festiválek Krmelec v Housově mlýně jsme se moc těšili a i když jsme měli hrát až před desátou, vyráželi jsme dřív, bychom viděli některý kapelky. Protože jsme nebrali bicí, chtěli trošku komfortu a navíc Sváťovi nebylo zrovna akorát, jel Pavel se svojí služební Octavií. V Praze jsme nabrali deratizérku Niku a přes pár závějí a sněhových jazyků zdárně dojeli na místo konání akce. Přivítal nás sám šéf Peshaty a hlavní pořadatel akce Petr Bína, který nám dokonce osobně otevřel vrata. Právě začala hrát ska kapela Vertigo a v sále už v tu dobu bylo přes 300 lidí. Vyložili jsme, Sváťa vybalil byznys a zbytek se vrhnul do víru festivalu, hlavně Pípa. Bylo tu spousta našich známých a než jsme si stihli se všemi popovídat skončil set Vertiga i P.S. a rázem přišel náš čas. Krátká přestavba pódia a zvukovka - zvuk byl přímo fantastický a hráli jsme. Publikum reagovalo tak, jak jsme v těchto končinách zvyklí, tzn. naprosto skvěle a nám ta úžasná hodinka složená ze staršího a prověřenýho repertoáru hrozně rychle utekla. Narvaný sál si pak ještě vynutil přídavek a my rozdali většinu plakátů co jsme s sebou měli, nějaký podpisy a pár suvenýrů. Byli jsme z našeho setu a hlavně z toho, jak lidi tančili a zpívali (zejména opět předzpěv Černobílého světa) moc spokojení a tak jsme ještě hodlali chvíli setrvat. Pavlové zahulili, Pípa přidal pár grogů a ztratil hlas a Sváťa rozdával moudra kudy chodil. To už hráli holky z Gaia Mesiah. No holky... :-) Kdo je kdy viděl, ví. Super muzikantsky i hudebně, ale není to jaksi náš styl. Líbí se jen Pípovi. Čas kvapil, venku přibylo docela hodně sněhu a tak šofér Pešator před setem domácích jmenovců zavelel k odjezdu. Za poslechu Horkýžeslížů jsme zdárně překonali těžce zapadané a zaváté silnice na Táborsku a relativně brzy dojeli do Prahy, kde jsme vysadili Niku, jíž ještě jednou děkujeme za prodávání našeho byznysu. Poté jsme se jali odebrati rychle k domovu, jenže jsme se jaksi kousli na benzinové pumpě. Jedli jsme těch pár párků skoro hodinu, čímž jsme tak kvůli naší nenažranosti stejně přijeli domů docela pozdě. Příští víkend máme volno, neboť Sváťa natáčí s Deratizéry materiál na nový CD a aby nenastala ponorková nemoc, bylo shora rozhodnuto, že si tento týden od sebe odpočineme totálně, tedy i bez zkoušek. Tak snad to za 14 dní na Moravě nedopadne jako nedávno v Litvínově :-)

18. listopadu 2004

INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ
Předposlední listopadový víkend nás čeká hraní v pátek i v sobotu. V pátek razíme opět do hor, tentokráte ovšem do Jizerských, resp. do jejich podhůří. Zhruba po roce se opět objevíme v městě pod Ještědem, tedy v Liberci, kde v místním klubu Casta (bývalý Golet) vystoupíme spolu se spřízněnými Kohout plaší smrt (vzhledem k jejich dvojáku budou hrát po nás) a kapelou The Fialky, která akci lehce po devátý začne. Naše produkce tak přijde na řadu okolo desátý - půl jedenáctý a budeme vám hrát dokud nás budete ochotni poslouchat - v poslední době hrajeme totiž zatraceně dlouho ;-) Snad se tam zase nějak nekousnem a přijedeme domů rozumně. Není to zrovna nejblíž a nechce se mi zase prospat sobotu.
Druhý den navíc totiž jedeme taky docela daleko. Čeká nás cesta do Tábora, kde agilní organizátoři z lidí okolo našich kámošů z kapely Peshata připravili pokračování výborného festiválku Krmelec, tentokrát s pořadovým číslem 8. Ve středověkém, ale příjemném prostředí Housova mlýnu vystoupí kromě nás dalších šest skupin: Sex Deviants, Vertigo, Z ničeho nic, Gaia Mesiah, P.S. a domácí Peshata. Nás budete moci spatřit v čase 21.40 - 22.40 hod, před námi P.S., po nás Gaia Mesiah. Uslyšíte od nás tradiční festivalový setík složený z toho nejlepšího, co jsme kdy byli schopni vyprodukovat. Vzhledem k výtečný dramaturgii akce je dost možný, že dorazíme o dost dřív a zde se kousnutí po odehrání setu tak nějak možná předpokládá :-) ...a to tím spíš, když příští víkend z důvodu mýho nahrávání s Deráčema nehrajeme. No ale nepředbíhejme, ono to totiž záleží na šoférovi a schválně si tipněte, kdo bude řídit ;-D

18. listopadu 2004

REPORTÁŽ - JANSKÉ LÁZNĚ (12.11.)
Z koncertu v Janských Lázních Krkonoších jsme měli tak trošku obavy. Jednak jsme si říkali, že už tam asi bude sníh a tak už jsem raději našeho deFormana přezul do zimní obuvi (čímž jsem tak strávil dvě krásný čtvrteční hodiny v pneuservis) a pak jsme si taky říkali, že kolik asi lidí může přijít do městečka, který má 910 obyvatel. Janské Lázně nás však překvapily ve všech směrech, sníh nebyl a lidí přišlo lehce přes sto, a tak jedinou negativní věcí celý akce bylo přejetí bludnýho kořenu někde v Hostinném při cestě tam a následovný lehký blud. Po vyčerpávajích třech hodinách plných nesmyslnýho lubrikačního žvanění celý osádky (přehrávač nám ještě stále nefunguje) jsme zdárně dorazili do městečka a hned na jeho začátku úplně náhodou objevili klub Lesanka, v němž jsme měli hrát. Následovala vykládka a stavba apáry, do toho přijeli Kohouti, pak vítání, zvukovka, vybalení byznysu, exkurze po skvělý horský chatě předělaný na útulnej klubík, napojení dobrým Zlatopramenem a nakrmení zdejší výtečnou pizzou. To už začali pouštět lidi (hafo punx předtím sledovalo zvukovku za okny klubíku), kterých nakonec přišlo něco málo přes sto a to i když v nedalekém Trutnově nečekaně přesunuli v novém rockovém klubu (ke zděšení zdejšího šéfa) koncert Tleskače ze soboty na pátek. Návštěva to byla na zdejší poměry velmi slušná a majitel byl spokojen. Kohout plaší smrt odehráli svůj standardně kvalitní setík a po krátký přestavbě jsme začali po jedenáctý my. Lidi rozjetý od Kohoutů se bavili, tanec a pogo nechyběl a my odehráli asi hoďku a půl naší klasiky. Měli jsme zkraje trochu strach z absence pódia, ale nakonec nám zuby nikdo nevymlátil a aparáty nikdo nerozmlátil - pogéři byli ohleduplní :-) Po přídavcích jsme kolem jedný začali balit a než jsme se vykopali a odjeli, byly dvě ráno. Loučení s Kohouty a pohodovým majitelem, který nás podaroval mimo tučného honoráře rovněž dary přírody z okolí, nebraly konce a to tím spíš, když oba Pavlové požili něco málo zmíněných darovaných lysohlávek. Aparát jsem tak naložil víceméně jen já a názorně tak ukázal Krtkovi z Kohoutů, jaký jsem mistr v "tetrisu" - sám velký Kohout mi totiž nevěřil, že se celá naše apára vejde do deFormana. Pak už jsem ale musel nastolit na Pavly hněv typu "kluci, Sváťa se opravdu zlobí, že nechcete odjet, neboť to máme domů hodně daleko" díky němuž jsme konečně odjeli. Měl jsem obavy, že na mě poleze spaní, ale lysohlávky v organismech obou mých spoluhráčů udělaly své a jak jindy spí s punkem spravedlivých, tak tentokráte žvanili celou cestu až do Slanýho (...a těch věcí, co jsme vymysleli - třeba, že se necháme zamrazit pro další pokolení ad.). Příjezd v pět ráno, odebrání zbytku hub - uložení k babičce do špajzu, rozdělení honoráře a rozchod. Za pár hodin jsme měli jet hrát do Prahy...

12. listopadu 2004

NOVÁ VÁNOČNÍ SOUTĚŽ O KOMPLETNÍ DISKOGRAFII
Neboť se kvapem blíží Vánoce a Totáči se rozhodli jednomu z vás udělat (snad) hezkýho Ježíška, je tu nová soutěž, v níž můžete vyhrát kompletní diskografii kapely, tj. šest CD a jako bonus pak bude dotyčnému dodatečně zaslána nová studiovka - což se stane hned jakmile spatří světlo světa.
Výhra tedy určitě dostatečně lákavá, však taky otázka, resp. otázky nejsou nejlehčí. Ostatně posuďte sami v rubrice SOUTĚŽ, kde si na vás Sváťa a spol. připravili malý testík.
Jinak správná odpověď na minulou otázku, která se ptala na to, jakou má Pípa barvu bicí soupravy a cože jsou ty dva malé oranžové bubínky, co s sebou stále zbytečně tahá, byla následující: Pípova bicí souprava je ČERNÁ a malé oranžové bubínky jsou BONGA.
Výhercem minulé soutěže, jíž se zúčastnil nečekaně a rekordně malý počet soutěžících (jen 68!!!) se stal Petr Ouda z Prahy 4, kterému posíláme tričko s novým desingem (už fakt brzy bude v nabídce byznysu :-) ).

10. listopadu 2004

INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ
Tenhle víkend hrajem v pátek i v sobotu. V pátek jedeme do Janských Lázní, do městečka v Krkonoších kousek od Vrchlabí, kde budeme hrát v chatě Lesanka spolu s kámoši z kapelky Kohout plaší smrt. Akce začíná okolo devátý, Kohouti hrají první, my po nich. Jsme docela zvědaví jaký to tam bude, tím spíš, že vloni jsme kvůli nemoci tehdy ještě obou kytaristů na zdejší koncert nemohli dorazit. Pokusíme se místním fans revanšovat i s úroky a nasadíme víc než totálně ;-)
V sobotu pak hrajeme v pražském klubu Vagon, kde to máme moc rádi. Útulný fajn klubík s výtečným zvukem bude kromě nás hostit ještě naše hosty, dvě spřízněný kapely - pardubický Volant a kladenský Vnitřní faktor. Tahle zatím málo známá, ale výtečná kapelka celou akci v osm hodin začne (hrajou fakt skvěle, tak určitě doražte na začátek), po ní bude hrát Volant a na závěr potom my. Tentokrát nebudeme omezeni žádnou reggae party plnou černochů, kteří nás minule vyhnali z pódia :-) a tak vám zahrajeme co nejvíc skladeb jen bude možných a opět včetně ochutnávky z nový desky. Na viděnou o víkendu!

10. listopadu 2004

ÚČAST NA CD KOMPILACI V ČASOPISU REPORT
V listopadovém čísle časopisu Report můžete najít velmi zajímavou přílohu. Jedná se o tradiční vložený CD, který je tentokrát zaměřeno na kapely, jež mají v některé své písni nějaký textík o marihuaně. Jinými slovy řečeno jsou na něm skupiny, které se netají svým pozitivním přístupem k trávě. No a na CD s názvem Marijáš najdete kromě např. Plexisu, Hudby Praha, V. Mišíka a ETC.., Wohnoutů či Švihadla pod pořadovým číslem VIII. i jednu naši píseň. Pochopitelně tu nemohl chybět náš song Don Quijote de la Ganja z poslední vydané studiovky Crabalaganja (Globus music, 2002). V samotném časopisu se pak na stránce, jež je kompilaci vyhrazena, o nás píše následující: Hospodský punk Totáčů zabírá hlavně live. Zahle píseň s neodolatelnou slovní hříčkou navíc vypovídá o zdravém vztahu kapely k určitým ušlechtilým rostlinám a jejímu "totálnímu vysázení". No nevím, jestli jsme hospodský punk, ale CD je docela zajímavá kompilace, při níž jsem tedy pár souborů raději přepnul na další song, nicméně i přesto její poslech určitě doporučuji.

8. listopadu 2004

REPORTÁŽ - LITVÍNOV
K prvnímu listopadovýmu koncertíku a zároveň prvnímu hraní po nahrávání novýho CD jsme jeli do Litvínova a jak se nám na severu Čech hraje dobře, tak tentokrát to nebylo to pravý ořechový. Nutno tedy zdůraznit že především naší vinou, neboť jsme hráli starší písně bez 14-ti denního zkoušení (ne že bychom vůbec nezkoušeli, ale hlavně jsme cvičili nový písně a ty dny po nahrávání jaksi na zkoušení fakt nebyla nálada) a na naší produkci to bylo krutě znát.
Za hnusnýho chladnýho a deštivýho počasí jsme dorazili do Pijonýráku přesně načas a nadýcháni zajímavých výparů z místního Chemopetrolu (normálně si představte, že voněly jak když někdo kouří trávu!) jsme rozebrali DJ-skou nástavbu pódia a postavili aparáty a bicí. První hlučná asi dvacítka našich přítomných fans nás nechala v očekávání, že by mohlo dorazit hodně lidí. Tak se však nestalo. Nazvučili jsme a čekali a čekali a když v deset už další návštěvníci nepřicházeli, pustili jsme se do produkce. Ohlas byl výtečný, byť jsme si ho za to co jsme předváděli ani možná nezasloužili, a všech těch šedesát, snad sedmdesát lidí se očividně dobře bavilo - tanec, pogo a hutný sbory téměř neustávaly. Odehráli jsme asi třicet písní včetně několika nových songů a ve finále dokonce dvakrát přidávali. Bylo to moc milý a příjemný, tím spíš když jsme byli otráveni z toho jak nám to nešlo. Hráli jsme asi hoďku a půl, možná hoďku třičtvrtě a po přídavcích se pomalu ale jistě zdekovali. Ani Martin Maxa se tu tentokrát neukázal a tak jsme takoví rozpačití opouštěli jako jedni z posledních tento příjemný a útulný klubík, kde jsme hráli před rekordně nejnižší návštěvou, jaká na nás kdy v Litvínově přišla. Cestou měl Sváťa tzv."bossovo kázání", navíc bylo zase extrémně hnusně a tak jediným zpestřením cesty bylo opět dýchání příjemně vonících výparů v Chemopetrolu, kde jsme dokonce zastavili a otevřeli okénko, bychom nasáli tu atmosféru. Ani chemik Pípa netušil, cože to mohou vyrábět a tak jsme se spokojili s verzí P.P.Cvoka, že někdo si po šichtě vyrábí syntetickou trávu. Po příjezdu do Slanýho nás vzbudil Sváťa, když si začal hrát hry na mobilu s velmi hlasitým zvukem. V týdnu byly šéfem nařízeny dvě řádné zkoušky, tak nás snad v Janských Lázních i v pražském Vagonu uvidíte zase ve formě.

3. listopadu 2004

INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ
Vzhledem k dobře předpokládaný odrovnanosti po natáčení věcí na nový CD jsme nechali domluvit na tento víkend jenom jeden koncert. Bude to v sobotu a relativně blízko - v Litvínově. Klub Pijonýrák, kde budeme od asi 21.00 hodin hrát, je moc příjemnej a útulnej a severočeský publikum patří mezi naše oblíbený, tak by to moh bejt pohodovej koncertík. Hrajeme tu bohužel sami, ale aspoň si nás řádně a dosytosti užijete, protože toho z repertoáru zazní asi docela dost a možná i nějaká nová píseň. A třeba tu společně potkáme i majitele klubu Martina Maxu :-)

2. listopadu 2004

MATERIÁL NA NOVÝ CD JE HOTOV
Po hektických a pro nás extrémně náročných pěti dnech můžeme směle prohlásit, že je nahrávka skoro hotova. Podařilo se nám nahrát a nazpívat šestnáct songů včetně intra a outra, dál jsme jednu srandapíseň z dřívějška připravili na předělávku a do jedný nový skladby nám ještě chybí dozpívat vokály. Obě dvě chybějící písničky doděláme v termínu nahrávání Deratizérů, tj. koncem listopadu. Tím však všechno ještě nekončí, neboť se nahrávka musí smíchat, sestavit pořadí skladeb a pak ještě zmasterovat do finální podoby, jíž si budete moci poslechnout na CD. Mezi tím vším se bude vytvářet obal. Nahrávka vypadá dle nás zatím velmi dobře, ale uvidíme až si ji poslechnem znova za ty tři týdny. K natáčení bylo přizváno i pár milých hostů, mezi nimi např. i webmaster RaCek s částí svého bluegrassového Minaretu (nahráli nám banjo, akustiku a mandolínu), pozounista ad. Dali jsme si na tom záležet jak nikdy předtím, tak doufáme, že to bude k vaší spokojenosti. Jen co bude hotov premaster, tak se pokusíme nabídnout na našich stránkách malou ochutnávku v podobě nějaké MP3.
No a teď pár faktů, který by vás mohly zajímat :-)
- nový CD má zatím pracovní název, který však nejspíš zůstane i oficiálně "KDYŽ MRVY NA ŠICHTU TÁHNOU"
- album by mělo obsahovat 18 skladeb, mezi nimi i studiově nahrané obě "televizní" písně z živáku Delta Force
- bude to nejspíš nejdelší studiový CD, který jsme vyprodukovali
- vydavatelem nový desky by mělo být s největší pravděpodobností nezávislé vydavatelství Cecek Records
- přesný datum vydání zatím ještě nevíme, ale nejspíš to bude březen 2005
Během týdne se v novinkách měla objevit Sváťova reportáž ze studia - snad to nebude nějakej román :-)