30. prosince 2004

SVÁŤA, PÍPA, P.P.CVOK
PŘEJÍ ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK ;-)
Tak tu máme zase konec dalšího roku. Je to hrozný jak to strašně letí. Člověk pořád jen hraje a hraje a najednou kouká a už se blíží rok 2005, ve kterym to bude 15 let od doby, kdy byly realizovaný naše pubescentní snahy o založení rockový kapely. Jo jo přátelé, krutě stárneme... A nejen my, ale i vy. Vždyť kolikátá generace nás už poslouchá, no radši na takovýhle věci asi fakt nemyslet :-) Každý konec roku je dobou bilancování, dobou přemítání o tom, co člověk udělal dobře či špatně, co zvládl nebo nezvládl a tak si trošku zabilancujeme i my. V roce 2004 jsme odehráli 69 koncertů, což je o sice o dva míň než vloni, ale i tak je to počet poměrně značný a dle nás úctihodný. Nebudeme se tu pouštět do podrobných statistik, to necháme na našem dvorním archiváři Sváťovi, který vás o všech číslech a důležitých údajích zcela jistě brzy zpraví, ale když si člověk jen tak představí, kolik je to naježděných kilometrů, odehraných písní, kolik lidí, kteří na nás přišli by nás viděli, kolik času strávenýho v naši svatý trojici atd. budou nám vycházet neuvěřitelný čísla. Brr! Po třech letech jsme natočili materiál na novou studiovku, po velkém třesku a změnách v sestavě v loňském roce jsme letos opět zjistili, že v trojici je nám nejlíp a odehráli v ní velkou spoustu dobrých koncertů. Moc nás potěšila účast a především divácký ohlas na velkých letních festivalech a vůbec návštěvnost našich hraní. Špatný koncerty by se daly spočítat na prstech jedný ruky a to by ještě nějaký prsty mohly klidně chybět, ale vyjmenovat ty nejlepší, to by snad ani nešlo, protože bychom určitě na nějakou skvělou akcičku zapomněli. I přes pár ošklivých momentů si můžeme rok 2004 dovolit hodnotit hodně kladně a budeme doufat, že nový rok bude neméně dobrý.
Přejeme všem našim kámošů a kámoškám ze spřízněných kapel a lidiček okolo nich, všem pořadatelům, zvukařům a technikům a v neposlední řadě a hlavně a především vám, našim ctěným posluchačům, věrným fanouškům a fanynkám, vše nejlepší do novýho roku, hodně štěstí, zdraví, lásky a hlavně dobrý muziky!!!

S přátelským pozdravem Vaši Totáči - Sváťa, Pípa & P.P.Cvok/.

30. prosince 2004

P.P.CVOK SE ZLOMENÝM ŽEBREM!!!
Firemní večírek se stal osudným našemu kytaristovi Pavlíkovi, který slavil tak mocně, až si zhmoždil svůj velký hrudní koš. V předvečer Štědrýho dne si tak nadělil moc pěkný dáreček. Není to žádná tragédie a ani nic vážnýho, jen je to asi hodně nepříjemný. Nám bylo hned divný, že se nebyl ani podívat na tradičních koledách na náměstí, neobjevil se v žádný slánský putyce a nedal o sobě vědět. A ono ejhle... Naše lednový koncerty by to určitě ohrozit nemělo, ale každopádně teď nemůžeme zkoušet a tak stále odpočíváme a krníme a krníme. No snad během těch 14 dní úplně nezakrníme a nezapomeneme hrát :-) Závěrem týhle mý poslední letošní bulvární novinky bych chtěl jen poukázat na to téměř chorobnou sebedestrukci (Pípa nedávno kotník, Pavel teď žebro) mých spoluhráčů. Inu Punkinsonův syndrom si nevybírá. Ještě že jsem proti němu očkován ;-)

23. prosince 2004

ŠŤASTNÝ A VESELÝ!
Všem našim fanouškům a spřízněným duším naší squadry přejeme co nejpříjemnější prožití vánočních svátků.... Ať máte pod stromkem hodně dárků, ať vám nezaskočí rybí kost, ať vás nebolí oči od televize a ať se nepřejíte. A pro všechny ze Slanýho a okolí máme malou vánoční pozvánku. Pokud nebudete mít co na práci ve štědrovečerní odpoledne, tak přijďte ve dvě hodiny na slánský náměstí, kde uslyšíte Sváťu spolu s dalšími spoluhráči z různých místních kapel, jak hrají a zpívají vánoční koledy ve folkrockový úpravě (na bicí tu mimo jiné hraje Franky - Pípův alternující záskok a bicmen Deratizérů). Přijďte se podívat! My všichni tři totálně nasazení tam budem určitě. Hezký Vánoce....

23. prosince 2004

VELKÁ VÁNOČNÍ SOUTĚŽ UKONČENA
V úterý 21.12. v 13.39 hod začala podle kalendáře oficiálně zima a zároveň byla uzavřena velká vánoční soutěž o naši kompletní diskografii. Lákavá cena přilákala do hry bezmála dvě stovky soutěžících, což jsme po pravdě ani nečekali a mile nás to překvapilo. Ukázalo se však, že jedna z otázek byla nad síly téměř poloviny všech soutěžích! Hned ta první. Jen málo z vás totiž vědělo, že náš (můj) kapelní deForman RAE 15-42 má zelenou barvu (a přitom stačilo jen řádně prohlédnout všechny fotky ve fotogalerii). Odpovědi na ostatní otázky jste z 99% uhodli naprosto správně - kompletní otázky i odpovědi naleznete v rubrice SOUTĚŽ. Z víc jak stovky soutěžících jsme pak s webmasterem RaCkem vylosovali jednoho šťastlivce, který získá našich šest dosud vydaných CD (včetně toho úplně nového, jenž vyjde v březnu) a jímž je * Eva Dopitová z Děčína * . Blahopřejeme a zasíláme cenu.
Nová soutěž bude vyhlášena na začátku ledna a dost možná to bude soutěž o kompletní textil. Nechte se překvapit ;-)

23. prosince 2004

BYZNYS ODESLÁN...
Po několika dnech velmi intenzivní práce se mi konečně zdárně podařilo vyřídit všechny vaše objednávky. Můžu tak směle prohlásit, že ti, kteří si objednali cokoliv z našeho momentálně dostupnýho zboží ( POZOR NEJSOU mikiny vel.XL, MC Živáky a trika Deratizérů) do pátku 17.12. mají svoje balíčky již doma nebo případně na svý podací poště. Byla to fakticky docela fuška a já kvůli desítkám hodin strávených vyřizováním objednávek ještě ani neměl čas na koupení dárků, takže to budu jako tradičně honit na poslední chvíli. No alespoň doufám, že naše věci, tzn. CD, MC, textil či bižuterie, udělají pod vánočním stromečkem někomu radost. Byznysu zdar a ať se vám to dobře nosí nebo příjemně poslouchá ;-)

22. prosince 2004

REPORTÁŽ - PRAHA FUTURUM (16.12.)
Čtvrtečnímu koncertu v Praze předcházela jedna hrozná událost. Na středeční zkoušce měla moje baskytara takový prapodivný zvuk. Při bližším ohledání jsem poté zjistil poškození repráku (nový stojí asi 7000). Byl to šok, nebyl čas na přemýšlení a tak chudák Dědek, basák Deratizérů, opět doplatil na společnou zkušebnu TN a Deráčů a přišel po zabavení stojánku a ladičky už i o svůj aparát Laney 200W. Jak ale Pípa správně podotknul, ještě mu zbylo potítko a basa. Zatím... Inu co Totáči schvátí... :-) Druhý den jsme s tímto zabaveným basovým aparátem jeli do pražskýho Futura. Pešator pomoh naložit a odjel vyzvednout várku novýho textilu z našeho byznysu, no a já s Pípou jsme se opět neúspěšně pokusili napoprvé najít klub, o němž velmi dobře víme, kde je. Těžko říci na čí straně byla navigační chyba, ale dalo se to čekat. Při vykládce jsme se potom před klubem potkali s Kurtizánama z 25.avenue (právě balili a odváželi věci ze středeční akce) a Vikingovi, Sakalovi a spol. jsme pomohli s aparáty. Jaksáči už zvučili, my obydlili šatnu, dali pár plechovkáčů z lednice v ní, rozbalili byznys a čekali. Čekání nám zpestřilo mnoho našich známých a přicházejících nakupujících fans, takže nám to ani nějak zvlášť nevadilo. Akcička ale hned zkraje chytila skluz, protože Rude Guerilla hodně otálela se začátkem (místo v avizovaných půl se začalo v devět) a přirozeně jsme to pak byli my, kdo to odnesli. Po nich pak spustili svůj program Jaksáči, opět v nový sestavě (dost možná ale nejlepší, jakou kdy měli). To už byl klub hodně slušně zaplněný (přišlo bezmála 250 lidí, což je na čtvrtek dost dobrý) a my měli u stánku s byznysem moc pěkný kšefty (Ježíšek se opravdu vskutku činil a nešetřil nosiči, textilem ani bižuterií). Čas kvapil stejně jako přibývalo lidí v našich trikách, Radek a spol. dohráli svůj výbornej koncert, přidali a my šli na věc. Klasická přestavba, rychlá zvukovka (bylo fakt hodně málo času) a hraní. Basa teda neměla přesně můj zvuk - byla tzv. lehce podobná prasečímu rytí, ale jinak stará dobrá pražská klasika - fajn zvuk, skvělá atmosféra, pogo, tanec a sbory, přídavky, prostě další bezva koncertík. Jen nás vážně hodně mrzelo, že jsme nemohli odehrát to co jsme chtěli. Nedošlo na víc nových songů a taky pár vykopávek, který jsme pracně nadřeli. Škoda. Byla to přesně ta chybějící půl hoďka. Nemrzelo nás to kvůli nám, ale kvůli fakt výtečnýmu publiku, který tam z 90% setrvalo i přes půlnoční odjezdy posledního metra do samotnýho závěru našeho vystoupení, který skončilo někdy těsně před půlnocí. Snad jste to všichni stihli :-) Pavel a jeho Marshall pak po koncertě zmizli hned, mě a Pípovi to trvalo trošku dýl, každopádně jsme někdy v hluboké a temné předvánoční noci (se žrací pauzou u Aralu, kde nás vytroubil náklaďák) dorazili domů vstříc dalšímu pracovnímu procesu.

REPORTÁŽ - NEČEKANÝ DVOJÁK (17.12.)
Ještě ve čtvrtek večer se upekla věc, s níž jsme na pátek původně nepočítali. Našim přátelům z Dont production jsme neodmítli pomoc, když jim onemocněli jejich V.T.Marvini a slíbili záskok ve Vlachově Březí, v místě asi 30 km od Strakonic - místa naší původně domluvený akce. No a mnoho nechybělo a z dvojáku byl troják! Chtěli jsme vyhovět a pomoci i Láďovi ŘiĎiČovi v jeho pražském Mlejně a zaskočit za Peshatu, která rovněž onemocněla, ale Pípu nepustili z práce. I tak to byla docela šichta. Ještě před odjezdem jsem v pátek odpoledne provedl opravu svýho aparátu a pokusil se reproduktor slepit. Povedlo se!!! Můj milovaný Peavey zase hrál jako dřív, nicméně myšlenka, která mě hlodala celou noc mě již nepustila - koupím si po osmi letech nový aparát... No ale zpátky k reportáži. Vyjížděli jsme v náš klasický páteční čas, ale protože jel Pešator s Octavií, neměli jsme strach, že bychom něco nestihli. Vše pak klapalo přesně podle plánu. Ve Vlachově Březí nás přivítal moc útulný klubík, tedy spíš hospůdka s kinosálem. Hráli jsme první, lehce před devátou a před necelou stovkou lidí si úplně skvěle zahráli. Naprosto báječný zvuk byl podpořen moc milým ohlasem publika, který nás (k našemu údivu :-D) povětšinou neznalo. O to příjemnější byl vyžádaný přídavek a vůbec vřelý přijetí místních. S výbornými pocity jsme pak opouštěli místo prvního hraní, abychom co nejdříve dorazili do Drachkova u Strakonic. Za pomoci automapy jsme nakonce tuhle "díru" našli a tak si jen tak říkali, jak si kluci ze Zničehonic libují v pořádání akcí v takovýchto místech :-) Hospodu U piráta jsme objevili po několikerém projetí vesnice a po spatření majitele okamžitě pochopili její název. V sále bylo lehce přes sto lidí (velmi snadno šlo rozpoznat místní :-D) a právě se chystala hrát ZNC, pročež jsme se se všemi přivítali (ZNC,ZNN, JZD ad.), vynosili věci z auta a rozbalili byznys. Následovala tradiční aklimatizace, pokec se známými a poslech naší oblíbené Znouze. Někdy okolo půlnoci pak přišla naše doba hraní (hoši ze Zničehonic nám vyšli vstříc a prohodili si s námi čas, jinak bychom hráli fakt kurevsky pozdě). Přestavba pódia, zvukovka. Pódium bylo sice dlouhý, ale hrozně úzký, takže mě a Pešatora dělil Pípa, čímž bylo publikum ochuzeno o naši pódiovou show. Dali jsme hoďku našich songů, lidičky už byli v náladě a očividně se bavili, tančili prakticky všichni co byli v sále a nebýt spíš průměrnýho zvuku, bylo by to naprosto super. Moc se nám to líbilo. Přídaveček a konec. 69.koncert v tomto roce byl minulostí. Sice jsme byli ještě dlouze přemlouváni a vyvoláváni, dokonce sám majitel se svoji dcerou nás žádali o přídavek, ale s ohledem na další kapely už to nešlo. Vyposlechli jsme si výtečné ZNN, sbalili věci, dali pár panáků a jeli domů. Ve Strakonicích jsme na benzínce dali maso z "pitúna" a okolo půl pátý dorazili domů. Pípa při odnášení věcí do zkušebny zase na chodbě poschazoval co se dalo, pročež vznikla následujcí báseň, která je finální tečkou za letošním koncertováním. Možná je to spíše literární pásmo či divadelní miniherka :-)

Totální nasazení - úryvek ze hry Střípky ze zkušebny

Sváťa: "Pane Bože všemohoucí, proč je Pípa nemohoucí..."
P.P.Cvok: "Pane Bože všemohoucí, proč musí mluvit i brouci..."
Pípa: "Pane Bože všemohoucí, ať už mlčí P.P.Cvoci..."

No a závěrem poslední letošní reportáže z hraní MOTTO L.P.2004:
"...tomu se nedá odporovat, když máš auto plný hovad!" (nejmenovaný šofér vozidla Totálního nasazení)

15. prosince 2004

INFO K POSLEDNÍM LETOŠNÍM KONCERTŮM
Rok 2004 se pomalu chýlí ke svýmu závěru stejně jako naše letošní koncertování. Čekají nás poslední dvě hraní, jedno netradičně ve čtvrtek a druhý v pátek. Počínaje touhle volnou sobotou až do 7.1. se budeme po těch spoustách letošních odehranejch akcí už jenom zaslouženě flákat a válet si šunky. Ale zpátky k infu o vystoupeních. Ve čtvrtek 16.12. budeme po delší době opět koncertit v pražském klubu Futurum. Jako ne že bychom nehráli dlouho v Praze (minule před měsícem ve Vagonu), ale zrovna v "efku" jsme vystupovali naposledy v srpnu 2003. Akcička, kterou pojímáme jako vánoční koncertík (Pípa prý bude dělat Ježíška..), začíná lehce po osmý hodině, první hraje kapela Rude Guerilla, po ní naši kámoši z Jaksi taksi a na závěr pak my (tzn. někdy po desátý-půl jednáctý). Inu jak se říká, to nejlepší na konec :-) Těšíme se na skvělý zvuk a doufáme ve vaši hojnou účast stejně jako v to, že se zase nezmrtvíme. Vždyť jdeme všichni druhej den do práce...
K poslednímu koncertu pak jedeme v pátek do Strakonic, respektive do Drachkova u Strakonic (sem se akce před pár dny přesunula!!!), kde v hospodě U piráta pořádají naši kamarádi z kapely Zničehonic punkový festiválek s názvem DEVILISH PUNK ADVENT SHOW. Vše začíná v osm hodin, náš čas pak přijde relativně docela dost pozdě, konkrétně pak v 0.50 hod. Před námi strakoničtí Zničehonic, po nás pražští Zpraku! Na jihu Čech to máme moc rádi a protože složení festíku (kromě výše zmíněných např. i ZNC) slibuje bezpochyby silný kulturní zážitky a my tu navíc možná budeme nocovat, dají se opět očekávat věci... :-) Budeme se těšit na vaši tradičně výbornou kulisu a podporu a doufat, že do tý jedný hodiny vydržíte

15. prosince 2004

NOVÝ KONCERTY AŽ DO BŘEZNA 2005
Provedl jsem velkou aktualizaci koncertů. U některých z nich ještě zatím chybí názvy předkapel (s největší praděpodobností to budou ale asi Deratizéři či Vnitřní Faktor) a spoluúčinkujících, někde prozatím není uveden přesný název klubu či akce a tak podobně. Všechno bude velmi záhy doplněno spolu s dalšími koncerty (duben - červen 2005). Rýsuje se toho docela hodně, ostatně aby ne, když kluci pojedou "turné" k novýmu CD.
Jinak během vánočních svátků přibudou další fotografie, zatím je Sváťa shromažďuje a třídí, takže teď je to jenom na něm.

13. prosince 2004

REPORTÁŽ - SLANÝ (11.12.)
Po volném pátku a sobotním domácím koncertu v Lokalitě jsme se jen utvrdili v domněnce, že takovýhle dny, kdy o víkendu nehrajeme či hrajeme ve Slanym, mají pro naše řady naprosto zničující vliv. Oba Pavlové páteční večer dokonale prokalili, já makal za barem naší rodinný nálevny (všichni do brzkých ranních hodin - no naštěstí jsme se nikde společně nepotkali) a tak jsme na odpoledním srazu ve 14.00 hod existovali v různých prapodivných formách života... Nejzajímavěji se jevil Pípa, který přišel s novým desingem obličeje a jeho "Zedral" (středně velká odřenina čela) jasně svítil v šeru zkušebny. Za pomoci malýho Jáchyma Pešaty, jehož už táta zaučuje, jsme odvozili apáru do 200 metrů vzdálenýho klubu Lokalita (blíž od naší zkušebny už skutečně koncertovat nejde), tady ji složili a nechali zaměstnance klubu stavět pódium. Jak jinak než pod odborným dohledem spolupořadatelů "valníkářů" Perníka a Sakaly. Poté byl zavelen rozchod a sraz naplánován až na šestou. Nevím co šli dělat kluci, ale já byl odchytat dva futsalový zápasy za jeden z našich týmů RSC Čechie Slaný v okresní soutěži a musím uznat, že to byl hodně blbej nápad. Nejen, že jsem pak nestihnul plánovaný sraz, ale večer jsem byl okopanej a omlácenej, úplně zničenej a hotovej, všechno mě bolelo - prostě holt už nejsem nejmladší. No alespoň že jsme obě utkání vyhráli. Mezitím už bylo v Lokalitě vše připraveno, přijel zvukař, kladenští Faktoři, udělala se zvukovka a začali chodit první lidi. Přišlo jich docela málo. Čekalo se jestli jich ještě dorazí přeci jen víc a tak se časovej harmonogram kapel o půl hoďky posunul. Nestalo se. S pořadateli jsme byli trochu zklamaní z toho, že ve finále dorazilo jen lehce přes 150 návštěvníků. Večer se však i tak vydařil nad očekávání a všechny kapely měly vydatnou diváckou kulisu. Po výborném zahajujícím Vnitřním Faktoru jsme stanuli na pódiu my (bylo to takový nezvyklý, poměrně brzo a pro nás ne zrovna tradiční čas - sál se teprve plnil), nazvučili a spustili. Setík byl proložen poměrně velkým množství keců, hlavně já měl nějak rozpovídáno, a taky několika našimi demencemi z Punkinsonovy choroby, která zapříčiňuje výpadky paměti a zapomínání textů. Porazil jsem Pešatora 3:1 :-) Atmoška byla ale báječná, zvuk obstojný, navíc naši Slaňáci nám vždy rozumějí a tak jsme se všichni - my i publikum skvěle bavili. Tanec a pogo, úzký kontakt s publikem, písničky na přání včetně jedný nový, přídavek a konec. Pohoda :-) Po nás následovala skvělá plzeňská ZNC a pak Projekt parabelum. To už jsme byli ve víru zábavy, který nás pohlcoval čím dál tím víc. Pípa si při ZNC zase udělal něco s nohou (snad bude do dalších koncertů v pořádku) a postupně ztrácel hlas a zábrany, Pešator byl veselý a družný a když pak ožil i Jack Daniels, neodolal jsem pokušení ani já :-) Spolu s Perníkem jsme pak byli při křtu Sakalového Projektu Parabelum za kmotry a já od něj dostal pěknou spršku šampaňského. Při setu domácí kapelky Krteczek, která se představila s novou zpěvačkou (fakt výborný!!!) si Pešator musel jít pro další peníze - není divu, neb náš honorář byl již dávno propit a vzduchem létaly panáky a další a další... Najednou dohrála poslední kapela a my řešili problém jak dopravit apáru do zkušebny, protože jsme všichni požili. Pavel vzal na záda kytary a za pomoci pár lidiček svůj Marshall hlava+bedna odvezl po chodníku ke zkušebně následován Pípou s doprovodem a jejich rucemi plnými bicích. Neuchopitelnými předměty jsme napěchovali deFormana a já, coby nejstřízlivější jsem lehce zariskoval a těch pár set metrů přejel. Po vyložení a "úklidu" jsme se pak ještě vrátili, bychom pomohli zvukaři s jeho aparaturou (pomoc byla víc než hlasitá a jízda na velkých bednách s kolečky nás docela i bavila) a poté ještě pokračovali v pařbě v jednom ze slánských nonstopů. Pípa se Zedralem odpadli jako první kolem pátý ráno, pročež jsme se mu (jim?) pomstili posíláním SMS na TV"óčko" s texty, jako že hledá kluka a tak. Polospící Pešator to vzdal v šest ráno a já pak přišel domů v sedm, když jsem pod vlivem všech těch mnoha Redbullů s vodkou ještě asi 15 minut uprostřed náměstí nasával nádherný ticho setmělýho mrazivýho nedělního rána...
Ponaučení pro příště - méně volných dnů a míň hraní ve Slanym - opravdu nám to nesvědčí :-)

8. prosince 2004

INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ
Po náročných moravských koncertech se po čtyřech měsících zase opět objevíme na domácí půdě, tedy ve Slaném. V Music clubu Lokalita jsem spolu s "valníkáři" připravil takový menší festiválek s názvem VÁNOČNÍ ROCKOVÁ NADÍLKA, kde vystoupí šest rockových souborů v následujím pořadí:

• 18.45 - 19.45 VNITŘNÍ FAKTOR
• 19.45 - 21.00 TOTÁLNÍ NASAZENÍ
• 21.00 - 22.15 ZNOUZECTNOST
• 22.15 - 23.30 PROJEKT PARABELUM
• 23.30 - 00.30 KRTECZEK
• 00.30 - 01.30 KLÁŘINO ODPOLEDNE

* Náš čas byl úmyslně umístěn takto zkraje, neboť oba moji spoluhráči plánují bujaré hýření (a já se taky koneckonců moc a moc těším na mojí oblíbenou ZNC) a tento výše zmíněný pořadník jim to určitě umožní. Ke slyšení budou naše tradiční kousky a jako ochutnávka asi zazní i nějaká ta nová píseň. Takže všichni ze Slanýho a okolí určitě doražte, protože vám pěkně nadělíme!

8. prosince 2004

NAŠE SKLADBY V POČÍTAČOVÝ HŘE
Někdy v létě jsme byli osloveni týmem Albisoft ( http://albisoft.bonusweb.cz ), který má za sebou asi 7-letou historii a patří k nejznámějším freewarovým týmům u nás, s nabídkou podílet se několika našimi skladbami na hudebním podbarvení počítačový hry s názvem "ŘEŽ". Rádi jsme souhlasili, slovo dalo slovo a tak dnes můžete naše tři skladby (jedná se o "Nazi-Czech", "Největší z nul" a "Nechceš mi dát pade") v této hře spolu se skladbami od Volantu, Houby a Dukly vozovna skutečně slyšet. Celá hra je 3D řežba ve stylu her Doom nebo Quake a co je podstatný, je na internetu ke stažení zdarma. Jak nám sdělil šéf Albisoftu Pavel Kopecký, hra "ŘEŽ" se od výše uvedených vzorů bude lišit mj.pohodovou vyvražďovací atmosférou :-) a muzikou, ktera je česká a převážně punková. Informace o hře si můžete přečíst na http://albisoft.bonusweb.cz/rez.html a máte-li zájem, můžete si ji stáhnout z adresy www.rez-game.tk (nebo přímý link www.musiczone.cz/oldie/backup/rinstall.exe ). Tož vzhůru do stahování a pěkně si tu střílečku užijte ;-)

8. prosince 2004

STAV BYZNYSU
Tedy pěkně mi dáváte zabrat, jen co je pravda :-) Už druhý den intenzivně makám na zásilkách a asi ještě pár dní svůj volný čas nebudu trávit jinak, protože se najednou všichni zbláznili a po poklidném říjnu chtějí najednou všichni nakupovat. Dnes jsem odeslal objednávky s datem do 20.11. a do konce týdne vyřídím listopad kompletně. Takže už mě, prosím, vy ze začátku měsíce, neurgujte! Vše jsem odeslal... Své objednané zboží teď očekávejte a ptejte se na něj na poště, ať se mi zase nějaký ten balíček nevrátí, což se občas bohužel stává a mě to pak pěkně točí, poněvadž mě to stojí zbytečnou práci a taky dost peněz vyhozených jen tak do luftu za poštovný. Opět opakuju, že pokud se vám zdá, že vám objednaný zboží dlouho nepřišlo, kontaktujte mě buď na diskusním fóru, e-mailem či telefonem (dole) a nějak to spolu vyřešíme. Byznysu zdar a urgování zmar!

7. prosince 2004

REPORTÁŽ - BRNO (2.12.)
Netradiční čtvrteční odjezd na náš brněnský koncert byl předznamenán útěky ze zaměstnání, velkou honičkou a krutou nestíhačkou, ale přesto jsme se v oněch plánovaných 15.00 hod před zkušebnou sešli a nedlouho poté zdárně vyrazili absolvovat naše dvoudenní "moravské turné". Nebrali jsme škopky a tak jsme jeli opět Pešatorovou služební Octavií - přesun byl nejen komfortnější, ale hlavně rychlejší. Nebylo to z toho důvodu, jak jsme už byli párkrát nařčeni, že úmyslně maskujeme barvu našeho deFormana, což je totiž jedna z otázek testu naší velký vánoční soutěže o celou diskografii :-)
Do Brna jsme díky rychlýmu vozu dorazili skoro přesně podle plánu. Jediný co nás zdrželo bylo nekonečný bloudění po pěších zónách a jednosměrkách v samotném centru a navigátor Pípa si tak připsal na svý konto další topografický selhání. Nakonec jsme klub Livingstone našli a byli překvapeni pěkným útulným klubíkem s cestovatelskou výzdobou. Jaksáči už byli na místě, krátká zdravice, stavba apáry a zvukovka. Čas kvapil hodně rychle stejně jako do sálu přibývalo lidí a když jsme začínali krátce před osmou hrát, bylo už v klubu 200 lidí, což ho činilo krutě narvaným. Od prvních tónů výběru našich "bestoffek" lidi pařili a vytvořili báječnou atmošku. Když se k tomu připočte i ucházející zvuk, hrálo se nám naprosto výtečně. Dřevěné zábradlí pódia zachycovalo pogující jedince a dav valící se na nás a my mu v duchu blahořečili. Nebýt jeho, byli bychom asi bezzubí. Jeli jsme jeden song za druhým ve snaze odehrát jich co nejvíc, ale přesto to Sváťa časově nějak neodhad (asi pod vlivem početné skupinky fanynek tančících před ním) a na přídavek už bohužel nezbyl čas. Možná to ani nevadilo, protože fans měli z tý sauny, která se z natřískanýho klubu vytvořila, stejně dost. Po nás opanovali pódium Jaksi Taksi (opět s novým, ale velmi šikovným kytaristou) a předvedli výtečnou neopunkovou jízdu složenou z jejich největších pecek. To už jsme byli rozptýleni po klubu na baru, v kotli i u byznysu. Po skončení koncertu jsme ještě v klubíku chvíli setrvali, hodili s JT pár slov a drinků a někdy před půlnocí jsme byli odvezeni na novou a pěknou ubytovnu kamsi do města. Jen jaksi nebylo dořešeno to, že na čtyři postele onoho pokoje bylo šest lidí. Šéfové kapel Radek a Sváťa okamžitě zabrali každý tu nejlepší a následně obětovali jednoho ze svých hráčů ke spaní na zemi. Z našich řad se dobrovolně vzdal lože P.P.Cvok, neboť se se svým ohromným tělem na postel stejně nevešel. Jaksáči vyrazili ještě pařit do centra, my unavení z práce i koncertu jsme šli na kutě. Spali jsme spunkem spravedlivým, když nás ve tři hodiny rozjaření hoši z JT probudili, aby jim pak hodinu trvalo než se dosprchovali a uložili do hajan. Radek nám pak ještě ve finále asi 10 minut na pokoji téměř nahý tančil za podpory tónů skupiny Elán, kterou nám z jeho notebooku pustil na dobrou noc. Popřáli jsme mu všechno dobrý a nakonec všichni upadli do hlubokého spunku...

REPORTÁŽ - OLOMOUC (3.12.)
Probudil nás hlad a pracovní telefonáty a protože už se nám spát nechtělo, vyrazili jsme opatřit si něco k jídlu. Po krátký domluvě při hledání cukrárny jsme se rozhodli, že po snídani už přejedeme do Olomouce. A vydatnou snídaní složenou z chlebíčků a dortů začal "den obžerství". V poledne jsme byli v Olomouci a za pomocí mapky stanuli přímo před klubem. Ve vedlejší budově domu dětí a mládeže jsme si vyřídili nocleh, ubytovali se a jali se odpočívat. Ubytovna byla podstatně horší než ta v Brně, ale pořád to šlo. Probudil nás hlad, který nás pak nakonec i vyhnal do centra města. Po ukojení primárního pudu v čínský restauraci jsme dostali z ostrých jídel pekelnou žízeň a tak jsme do vedlejší irský restaurace šli ukájet další pud. Irský pivo bylo výtečný, ale hodně silný, pročež nás přepadl pud spánku. Vrátili jsme se zpátky na ubytovnu a dali vale plánům o prohlídce historického centra či návštěvy místní ZOO. Spát však šlo jen stěží. Ubytovna se nacházela pod tělocvičnou, kde právě probíhal trénink basketbalu... Na šestou jsme přejeli těch 100 metrů ke klubu, vyložili věci, postavili apáru, sedli na bar, dali pivko, koukali na óčko a čekali na Volanty. Lidi začli postupně chodit v hojnym počtu, přijeli Volanti s bicíma, takže vítačka, pokec zvukovka, rozbalení byznysu atd. Zvukovka trvala hodně dlouho a zvukař nás absolutně nepřesvědčil. Za přítomnosti asi 250 lidí spustili okolo devátý domácí Zatrest a po nich pak Volanti. To už většina lidí byla v sále a tančila a zpívala. Po přídavcích Volantů jsme pak šli hrát my. Krátká zvukovka, jak se ukázalo, zcela zbytečná a spustili jsme. Lidi naprosto báječný, jen je Sváťa musel občas trochu hecnout, zato ten zvuk. Z něj jsme byli docela otrávený. Ne že by byl úplně špatnej, ale neustále se měnil a když k tomu občas vběhl nějaký pogující šílenec na pódium, kde si nepočínal zrovna ohleduplně, nebyli jsme z toho zrovna úplně odvařený. Naštěstí jsme se nad to dokázali jakžtakž přenést a tak to nějak neublížilo skvělý atmosféře v ohromném a slušně zaplněném sále. Přehráli jsme skoro komplet repertoár, dvakrát přidávali a poté se vrhli spolu s Volanty do oslav života. Oba kapelní bossové, Sváťa i Melich byli násilím přinuceni zbylými vzbouřenými členy obou souborů k inhalaci THC, čímž bylo docíleno toho, že vypukla totální anarchie, nezřízená pitka bez omezování a korigování výše zmíněnými zodpovědnými šéfy. Sváťa potom sekal hlavy starobrněnským černým drakům, Pípa proléval hrdlem litry vína a Pešator ty nejrůznější roztodivné míchanice alá Grunde, který umí připravit jen on. Do toho všeho zpanákovaní Volanti se zpívajícím ředitelem Melichem a naše společný debaty a hovory o všech možnym... Někdy okolo druhé, třetí začal klub zavírat a tak jsme ještě před vchodem hromadně dali klobásku na stánku u rusky hovořících žen, které se tu kdovíjak zjevily... "mäso z pitúna" nám chutnalo, jen to někteří přehnali s kořeněním. Unavení a zničení jsme pak s díky odmítli pozvání našich zlínských fans na pokračování kalby až do ranních hodina a šli spát. Brzy ráno nás vzbudili naši spolubydlící - studenti místní univerzity, tudíž jsme se záhy poté vypravili na cestu domů. Po příjezdu do Slaného okolo dvanácté nám pak Sváťa při rozdělování honorářů strhnul pár tisícovek na doplatek za studio a nám ze zbytku zbyly oči pro pláč. Téměř vše jsme projedli a propili... Příští víkend hrajeme jen jednou, ale zato ve Slanym, což taky bude určitě zajímavý.

1. prosince 2004

INFO K HRANÍ - MORAVSKÉ "TURNÉ"
Nebývá zvykem, abychom hráli ve všední dny, ale výjimka potvrzuje pravidlo a tak vězte, že ve čtvrtek 2.12. snad potěšíme všechny naše brněnský fans. Spolu s Jaksi taksi budeme hrát v Brně v Klubu Livingstone. Začátek je naplánován na osmou hodinu a jako první budeme hrát coby hosté Jaksáčů my. Tentokrát se začne fakt úplně přesně, protože v deset se v onom klubu musí přestat hrát, čili každá kapelka má na produkci asi hoďku a tak se někde zbytečně nepoflakujte a přijďte včas jinak nás propásnete. Setkání s našimi dobrými kámoši z Jaksi taksi po docela dlouhý době a hlavně nocování na místě činu slibuje bezpochyby silný zážitky... Druhý den, tzn. v pátek 3.12. pak přejíždíme v rámci našeho moravského "turné" do Olomouce, kde jsme zatím ještě nikdy nehráli. Tady vystoupíme v Music clubu Apetit (bývalý S-klub) spolu s místní skupinou Zatrest a pardubickými Volanty. Začíná se hrát asi od půl devátý, první Olomoučáci Zatrest, pak Volant a na závěr (asi okolo půl jedenáctý) pak my. I zde budeme pravděpodobně nocovat, čili jsou opět očekávány silný emoční zážitky, který budou určitě ještě navíc umocněný našimi kámoši z Volantu. Přežijeme-li tuto smrtící kombinaci - jeden večer strávený s Jaksáči a druhý s Volanty, budeme si další den užívat volný soboty, která je logickou dedukcí toho, co musí po dvou moravských koncertech s výše zmíněnými kapelami následovat :-)