archiv novinek

2007: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2006: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2005: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2004: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2003: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
aktuální novinky

	INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ	25.10.2006
	Opět nás čekají dva koncerty, tentokrát oba docela blízko. V pátek se po půl roce zjevíme v Kralupech nad Vltavou, ovšem tentokráte v klubu - nově zrekonstruované Ponorce, která byla před pár dny po prázdninových přestavbách znovu otevřena. Na našem samostatném koncertě nás doprovodí v roli předkapely Deratizéři, kteří začnou někdy okolo půl desáté, po nich (tzn. tak před půl jedenáctou) zahrajeme potom my. Času bude dost, takže budeme hrát opět zatraceně dlouho ;-) V sobotu jedeme do Ústí nad Labem, kde hoši z Houby opět pořádají velkolepý festival NEZISKOVKY NEZISKOVKÁM III. Celá akce se koná ve čtvrti Krásné Březno v areálu KD Corso a vystoupí na ní na dvou scénách 13 kapel. My celý festival od desáté hodiny zakončujeme. Budeme hrát cca hodinku, před námi vystoupí výtečný slovenský Konflikt. Na akci jinak hrají takové skvělé grupy jako např. Houba, N.V.Ú., Peshata, Punk Floid, Vision Days, S.N.A.D. a spousta dalších. Více o této akcičce se dozvíte na stránkách pořádající Houby - www.houba.info No a my se budeme těšit na obou hraních na vaši mocnou diváckou podporu. V plné síle, obvyklé sestavě a s totálním nasazením ;-)

	V SOBOTU KONČÍ SOUTĚŽ!!!	25.10.2006
	V návalu bulvárních zpráv - viz. níže bych rád dodal jednu normální. Chtěl jsem jen připomenout, že se pomalu blíží konec velké podzimní soutěže o CD Best Of "Tak mi to PUČ" a vy, kdož jste ještě neodpověděli, máte posledních pár dní na to, abyste pokusili štěstí a byli jedněmi z pětice vylosovaných výherců. Zatím hlasovalo pár set lidí - fakt se mi to zatím nechtělo počítat, a finální počet bude tak opět velmi slušný. Soutěž končí 28.října přesně o půlnoci, během neděle to Sváťa zpracuje a vylosuje a zkraje týdne budou všichni výherci vyhlášeni v novince a obesláni e-maily. Nová soutěž pak začne 1.listopadu a bude to už tradiční velká vánoční... O co? Nechte se překvapit ;-)

	BULVÁRNÍ ZPRÁVY Z TOTÁLNÍHO ZÁKULISÍ	25.10.2006
	Neboť občas cítíme nutnost doplnit naše tradiční seriózní novinky o nějaký ten drb či bulvár, přichystali jsme pro vás několik news (viz.níže), které sice nejsou až tak podstatné, ale bezpochyby zajímavé a za přečtení určitě stojí. Tak se kochněte ;-) PÍPOVY NOVÉ PŘEZDÍVKY Hamižnost a nenasytnost našeho kapelního inženýra dosáhla v jeho třiatřiceti letech svého vrcholu a bicmen Pípa Poe získal další přezdívku - pan Hamižnej. Stejně tak se náš kapelní Ježíš Rytmus začíná čím dál tím více podobat Robbiemu Williamsovi - a není to náhodná podobnost, ale ryze cílená snaha o dvojnictví. Pípa se podobně obléká, hází podobné grimasy, které se učí podle svého vzoru a oslovení Robbie mu dělá víc než dobře. Stejně tak už slyší i na pana Hamižného. Pípa má tak z nás čtyř nejvíce přezdívek a celé jeho jméno teď zní: Ing.PÍPA ROBBIE HAMIŽNEJ POE Pavel Pospíšil ANARCHISTA V MĚSTSKÉM ZASTUPITELSTVU Náš boss se, coby fanatický slánský patriot jemuž značně záleží na jeho městu, zúčastnil nedávných komunálních voleb do vedení města Slaného. Kandidoval jako nezávislý a bezpartijní člen a dopadl nad očekávání dobře - z celkového počtu všech nejrůznějších lidí, kteří chtěli být zvoleni do městského zastupitelstva skončil na čtvrtém místě, hned za současným starostou, místostarostou a nejznámějším zdejším podnikatelem. Tento nečekaný úspěch znamená, že Sváťa Šváb, anarchista, je tam! Na radnici - jako jeden z těch, kteří budou rozhodovat co se tu postaví, zbourá a tak. Kromě hraní ve dvou kapelách, učitelování, podnikání v oboru pohostinství, funkcionaření a chytání v RSC Čechie Slaný, pořádání Valníku a podobných akcí mu ještě přibyla další činnost. Vždyť toho má tak málo :-) ŠUKEC S NOVOU HLAVOU Metalový démon Šukec je věčným hledačem. Nikoliv však pokladů, nýbrž aparátů. Za tu dobu, kdy u nás začal hrát již vystřídal čtyři, takže jsme o změnách resp.výměnách jeho hlav už ani průběžně nepsali. Zatímco reprobedně zůstává věrný už léta letoucí, ty jeho hlavy, to bylo neustálé tápání. Taková pohádka "Jak stařeček měnil až vyměnil". Nyní však již snad skončila a Šukec si pořídíl výtečný aparát Mesaboogie, tedy jeho část - hlavu. Hraje skvěle a zvuk druhé kytary tak ještě zhutněl. No už teď se těšíme na to, jak budeme dělat nové songy - s dvěma různými zvuky kytar. Závěrem snad jen, že doufáme, že víte, že se pojmem hlava nazývá zesilovač, čili taková ta krabice s čudlíky, co je na reprobedně ;-) Šukecova skutečná hlava sice není úplně v pořádku, ale zvuk má už léta velmi dobrý :-))) SVÁŤA OPĚT SE SVOJÍ STAROU Nečekejte však žádné senzace týkající se partnerských vztahů! Sváťa jen po dlouhých čtyřech letech odložil své tradiční červené pádlo, tj. basovou kytaru značky Hohner a počínaje koncerty v severomoravském Frýdlantu nad Ostravicí (test) a pražském Rock Café začal hrát na rezervní černou baskytaru značky Shark. Ta sice nemá tak obdivuhodný tvar a nedají se s ní vyvádět takové psí kusy, ale dle ostatních členů naší squadry hraje mnohem lépe a tak si dal Sváťa říct a následoval slova jedné TV reklamy a Šukece:"Image je na nic - poslouchej žízeň." Červené pádlo či lovecká puška, jak hanlivě označuje kytarová sekce bossův dosavadní nástroj však neupadne v úplnou nemilost, jen bude přesunuta do role náhradní. Jedničkou je totiž teď Sváťova stará dobrá "Šhárka", favoritka z let 1994-1998.

	REPORTÁŽ - ROCK CAFÉ PRAHA (21.10.)	25.10.2006
	Na koncerty do Prahy se vždycky moc a moc těšíme. Je to blízko, chodí hodně lidí a vůbec je to v drtivý většině případů skvělý. No a hraní v pražském Rock Café, to bývá naprostá paráda a nejinak tomu bylo i tentokrát. Protože se ještě muselo hrát ve starém sále, kde se končí v deset a my museli být včas na brzké zvukové zkoušce, měli jsme sraz už ve čtyři hodiny. Lehce jsme přeskupili nákladový prostor v Hyundai, kam přibylo o něco víc byznysu, na přední sedadlo posadili kostlivce ze Sváťova přírodopisného kabinetu - pomůcku to na křest reedičního CD a jeli pro Poea, jenž poslední dobou nabyl neskutečné lenosti chtíc, abychom pro něj jezdili. Takže jsme ho nabrali a než jsme se nadáli, byli jsme v Praze. Parkoviště bylo bohužel obsazené stejně jako stání před klubem, tak jsme udělali čestné kolečko mezi jednosměrkami během nějž se na nás usmálo štěstí a jedno parkovací místečko se uvolnilo. Hned bylo naše a my počali nosit. Před právě otevřeným klubem nás překvapila skupinka asi dvaceti sličných mladých slečen, dle oblečení jdoucích na náš koncert a uvnitř pak další první fans, což působilo jako předzvěst slušné návštěvy. A opravdu. Po odnošení věcí jsme počali se stavbou nástrojovky, při níž jsme si spolu s produkční prohlédli prostory sálu nového. To už ale přijeli N.V.Ú., takže jsme ani nezvučili a nechali provést zvukovou zkoušku je. Sváťa rozbalil byznys a počal prodávat, do klubu proudily davy lidí - koncert mohl začít. Ve tři čtvrtě na sedm pak N.V.Ú. spustili před několika stovkami lidiček svůj výborný set. To už dorazili i Volanti, Sváťa s Pípou u byznysu otevřeli láhev Jacka, aby se tím při křtu nezdržovali, obchod kvetl, lidi pořád chodili a skvělý večer pokračoval. P.P.Cvok hlídal časy, aby se vše stíhalo, Šukec pomáhal s technikou a při produkci Volantu dělal trhačovi Milichovi kytarového technika. Šílený volantí ředitel přetrhal struny na pěti kytarách!!! Patnáct minut před devátou Volant za mocného aplausu dohrál a pódium patřilo nám. V tu dobu už tu bylo přes 400 lidí a my při přestavbě pódia s láhví Jacka Danielse řehtali blahem. Po drobných přestavbách a krátké zvukovce jsme pak na devátou spustili. Sál byl narvaný k prasknutí, zvuk tradičně skvělý a parádní koncert začal. Atmosféru v Rock Café jsme už popisovali snad stokrát a snad stokrát byla vždy famózní. Nejinak tomu bylo i tentokráte - kdybychom měli ze všech klubových hraní vybírat ty s nejlepší atmosférou, tenhle klubík by jim zcela jistě vévodil. Čtyři sta lidí v plném sálu, tanec a pogo (byť ve ztížených podmínkách, kdy se dav spíše celý vlnil), mocné chorály (a to až tak, že nás místy rušily), fans v našem textilu (až to místy působilo uniformovaně :-D), krásné dívky (že Sváťa raději zpíval se zavřenýma očima, neboť nevěděl kam s pohledy dřív)- no přenádherné to bylo. Boss hrál na svojí starou baskytaru a Pípa Poe se stal hvězdou koncertu hned od úvodu hraní. Pořadník byl do značné míry obměněn, lidi se bavili a tak někdy po půl hoďce hraní mohlo dojít na improvizovaný křest. Za Sváťova "spíkrování" byl zbytkem kapely přinesen kostlivec v bedně od Šukecova aparátu - Mr.Jack Daniels v rakvi, který v pařátech třímal CD Živáky a láhev svého destilátu. No a právě jím bylo album podruhé ve své historii pokřtěno - aby nedošlo ke ztrátám cenné tekutiny, lapal Pípa zbytky Jacka do úst. Po sundání rakve s kostlivcem na zem pak pánové (hlavně Pípa Poe) projevili své nekrofilní sklony, po nichž skvělý koncert pokračoval dál. Hráli jsme ještě chvíli - P.P. Cvok byl vyhecován, aby zapěl song Za hranice svlečen jako v klipu a pak následovalo svlékání do půli těla dalších členů - Šukec si položil svého "nácka" na kytaru a Sváťa při Činčile symbolicky ukázal svoji hrudní srst. Desátá se však nezadržitelně blížila a my museli pomalu končit. Songů jsme sice měli ještě na další hodinu a i fans byli lační dalšího hraní, ale nedalo se nic dělat. Závěrečný Černobílý svět byl neskutečně fantastický a z mocného chorálu davu naskakovala husí kůže. Přídavek jsme i přes vyvolávání zkraje odmítali, ale po zjištění dvou minut k dobru jsme zahráli ještě kraťoučkou Lebku v hajzlu. Po děkovačkách následovalo ještě nějaký to foceníčko a podpisy a pak už pomalý úklid věcí. Ten trval poněkud déle stejně jako celkový exodus z klubu. Během něj byl požit sušený žabinec a dopit zbytek Jacka, takže před půlnocí se zbytkům návštěvníků naskytl obraz zoufalého Sváti vybízejícímu k odjezdu nezvladatelnou posádku. Nakonec se však zdařilo, ač trvalo odnášení věcí trochu déle. Na dvanáctou jsme konečně odjížděli. Hraní v Rock Café bylo bombastický a skvělý a my tímto ještě jednou děkujeme všem těm čtyřem stovkám lidem za úžasnou atmosféru.

	REPORTÁŽ - FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ (20.10.)	25.10.2006
	Častokráte je nám vyčítáno našimi moravskými fans, že jejich kraje zanedbáváme. Je to svým způsobem tak trochu pravda a proto se maximálně snažíme tento fakt napravovat. Takže jakmile přijde nabídka z oněch končin, ihned ji bereme a upřednostňujeme. Nicméně jak bývá na Moravě vždy skvělý hraní, tak nás totálně ničí cestování - a to už máme víc než pohodlnou dodávku. Považte, potažmo vzhledem k našemu věku - deset a něco hodiny na cestách.. K pátečnímu hraní, jednomu z nejvzdálenějších letošních koncertů, jsme vyráželi poměrně pozdě, ale vzhledem k tomu, že jsme měli hrát o půlnoci, byla čtvrtá hodina coby doba srazu relativně v pohodě. Nedochvilný byl kupodivu pouze nestíhající Sváťa, avšak vše jsme měli už složený a připravený od zkoušky a tak proběhla v rychlosti nakládka všech věcí, jelo se pro naftu, Ing.Pípu Poea a pak už směr severní Morava. Byl ovšem pátek a silnice dle toho také vypadaly. Provoz šílený, takže jsme si něco málo počekali v pár pražských zácpách a cestou vyzvedli pětistovku CD "Živáky", bychom to následně valili jak diví po dálnici až tam nahoru. Ukazatel spotřeby nafty byl nenasytný, najetých kilometrů přibývalo a nám i po několika zastávkách na žrator i tankování počínalo hrabat, čehož byla nejlepším důkazem zkouška hlasového rozsahu jednotlivých členů naší squadry. Spícího P.P.Cvoka se sluchátky na uších probudilo vytí - jaký byl jeho údiv, když zjistil, že se zbylá trojice pokouší trumfnout v hlasovém rozsahu. Naštěstí už byl blízko Frýdek - Místek, takže i cíl naší cesty, kapelní golem se ujal navigace dle mapy a plánku od aktéra koncertu a bez jediné komplikace nás dovedl na místo konání, na jeden z kopců nad Frýdlantem nad Ostravicí. Hospoda Na pasekách byla sice příjemná, ale značně zastrčená, takže jsme se ani nedivili, že tu nebylo mnoho lidí. Na úvod rvačka ve dveřích, když pořadatelé vyhazovali ožralého otrapu a po uvítání jsme shlédli poslední dva songy od Aqva Silentia. Bylo půl desátý a vypadalo to, že bychom mohli hrát i dřív, ale Buřinky III s přestavbou i začátkem vůbec nepospíchali, což bosse znavilo tak, že šel spát do vozu. Zbytek pak shlédl výtečný koncert téhle severomoravské punkové legendy, jehož jedinou slabinou bylo opakování stejných songů v přídavku. Všichni pak šli probudit Sváťu, aby se hned nosilo a připravovalo k hraní. Půlnoc už měla namále a neboť jsme až doteď žili v domnění, že hrajeme pátí a poslední, ani my jsme nikam nepospíchali. Ale ani se neloudali, prostě taková ta normální přestavba úplně všeho spojená se zvukovkou. Čím více jsme se s tím hrabali, tím více přibývalo v sálku lidí. Těch tu jinak příliš nebylo - nějakých 150. Prý to spousta lidiček nenašla, čemuž bychom se ani nedivili. Ostatně, kdo by se sem táhnul.Po krátké zvukovce jsme spustili. Výborný zvuk a výborný publikum. Sice nebylo pódium, ale zátarasa z lešenářských trubek byla bytelná a bodyguardi-držáci v čele s pořádajícím Petrem Benkem bdělí, takže se nám hrálo naprosto skvěle a báječně jsme si celý hraní užili. Stovka lidí se bavila, my také - naše songy střídalo mluvené slovo, prostě pohoda. Sváťa odehrál celý koncert na starou basu, jinak jsme přehráli takový "bestofky" + něco na přání a po vyžádaném přídavku, při němž na pódium přilétla láhev od Kofoly (!), se rozloučili s publikem, rozhodili pár CD a počali si balit věci. V tu dobu jsme se dozvěděli, že po nás ještě budou hrát dvě kapely, které kvůli skluzu nestihli začít včas. Docela nás to udivilo - víc než ta láhev, jejíhož vrhače jsme po výborném koncíku neřešili. Bývá zvykem, že se nechá kapela co dohrála sbalit věci, ale to pánové ve slušivém značkovém oblečení s holými hlavami z kapely Proti směru asi nevěděli, a tak nám svým pohybem mezi naší apárou naši činnost ztěžovali. Ač to nebylo zrovna příjemný balení, zdařilo se a my věci ihned odnášeli do venku stojícího Hyundaie. Přímo v autě proběhl byznys s textilem a před ním pokec s fans, ale to už Sváťa apeloval k odjezdu. Byly dvě hodiny a my to měli domů skoro pět set kilometrů. Po rozloučení s pořadateli vypil šoférující boss speciální energy drinky a my vyrazili na nekonečnou zpáteční cestu. Domů jsme dorazili po několika zastávkách na půl osmou - po dlouhé době zase pěkně, když se město probouzelo do sobotního dopoledne. Naštěstí se nemuselo nic uklízet a my se rozešli do svých domovů - za pár hodin jsme měli sraz do Rock Café :-/

	INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ	19.10.2006
	Čekají nás dvě - jedno blízko blizoučko a druhý daleko předaleko. Ale fakt tzv.kurevsky. Vlastně absolvujeme kombinaci hraní jako v březnu - pražské Rock Café a severomoravské Frýdecko-Místecko, jen v obráceném pořadí. Na pátek nás tedy čeká krutá štreka až do Frýdlantu nad Ostravicí, kde se zúčastníme punkfestiválku Simona fest pořadaném v místní hospodě Na pasekách (alias Škarka) známým aktivistou Petrem Benkem. Hrát budeme až na samotný závěr akce (přeci jen je pátek a my vyrážíme až po návratu z roboty), tj. lehce před půlnocí. Před námi zde vystoupí Aqva Silentia, Degradace, Proti směru a Buřinky III. - v jakém pořadí ovšem nevíme. Koncerty na severní Moravě jsou pro nás vždy svátkem, neboť jich je jako šafránu, a tak se sem moc těšíme. Přetřeseme naše "bestofky" a songy z festivalových setů a budeme doufat, že před půlnocí bude ještě drtivá většina lidí "naživu" :-) V sobotu se objevíme v pražském Rock Café opět s Volanty stejně jako naposledy, ale navíc ještě přibudou N.V.Ú.. Protože se celá akce bohužel odehraje ještě ve starém sále, kde se musí končit v deset, začíná se oficiálně už od půl sedmý, resp.něco před sedmou spustí N.V.Ú. Potom nastoupí od cca 19.45 hodin Melichovi Volanti a na závěr, tj. někdy od 20.45 hodin budeme pak až do hodiny policejní hrát my. V plné síle, se songy staršími i novými, přičemž dojde i na reediční křest - což jsme ještě nikdy nedělali! Možná budou i nějaké převleky, dost možná i nějaký host - nechte se překvapit a doražte v počtu co nejhojnějším. Budeme se na vás moc a moc těšit - tak na viděnou!!!

	KŘTÍME REEDIČNÍ CD ŽIVÁKY...	19.10.2006
	...aneb křtíme již něco pokřtěného - ale přeci jen je to jinak! Dne 1.dubna v roce 2000 jsme sice v pražském klubu Mlejn pokřtili MC "Živáky", ale kazety se už několik let nepřidělávaly a ani nejsou v prodeji a tak když jsme se rozhodli vydat tento titul v reedici na CD, vidíme nutnost ho jako novinku pokřtít - vždyť jak by k tomu tento titul přišel, kdyby se mu nedostalo stejné cti jako všem ostatním cédéčkům :-) Celý křest nebude provázet nějaká větší sláva, propagace a reklamní kampaň, jak tomu bývalo u nových titulů. Svým způsobem vše proběhne v klidu a tichosti, prakticky ve známosti pouze vám, našim fans. Cítíme však učiniti za dost tradicím a proto v sobotu uděláme zase něco, co jen tak neuvidíte... Co to bude? Nechte se překvapit :-) ...ale sira Fantomase nečekejte ;-)

	VYCHÁZÍ REEDIČNÍ CD ŽIVÁKY	18.10.2006
	Poslední chybějící titul naší diskografie, který je částečně demosnímkem a částečně oficiálním nosičem spatří v následujících dnech světlo světa. Po jarním remasteringu ve studiu Hostivař u Zdeňka Šikýře byl koncem září graficky přepracován obal MC na CD booklet, pětistovka CD tento týden pod značkou SWABIAN RECORDS vylisována a počínaje sobotním hraním v pražském Rock Café budou tak "Živáky" po několika letech opět v prodeji. Album "Živáky" jinak vyšlo v dubnu roku 1999 u vydavatelství Papagájův hlasasatel records, ale pouze jako kazeta. Celý náklad se několikrát přidělával, prodalo se ho víc jak 1000 kusů, až se ve finále před pár lety, kdy počaly být MC na silném ústupu, vyprodal a sehnat se dal pouze ojediněle, povětšinou šlo o nějaké zapomenuté kousky v menších distrech. Jeho reedici slibujeme již dlouho, ale vždy se ukázal nějaký náš jiný projekt jako potřebnější než financovat jeden z našich nejméně důležitých albových počinů. Řada na něj tak došla až teď. Na CD najdete záznamy částí dvou koncertů z pražského klubu Prosek v roce 1998 - cca 19 skladeb o celkové délce víc jak padesát minut. Umělecká hodnota je pramalá a spíš titul uvítají fajnšmekři a sběratelé - ostatně i cena tomu odpovídá... CD "Živáky" bude stát 100,- Kč a od příštího týdne si ho budete moci objednat v rubrice BYZNYS či zakoupit na některém z našich koncertů.

	REPORTÁŽ - TRUTNOV (13.10.)	18.10.2006
	V Trutnově jsme sice už hráli několikrát, ale ještě nikdy v klubu - vždy pouze venku na open air festivalu, takže jsme byli v očekávání z návštěvy, zvuku a tak vůbec. Vyrážet jsme měli už ve čtyři, protože na osmou měla být zvuková zkouška, no a tak byl sraz a celý nakládání v celkově svižnějším tempu. Přesto jsme vyjeli s menším zpožděním a navíc jsme po projetí jediné menší zácpy na Černém mostě v Praze při našich "kroměřížských" diskusích špatně odbočili, resp. Sváťa místo odbočení na Mladou Boleslav pokračoval ve směru na Hradec Králové. To bylo něco pro P.P.Cvoka, který ihned vymyslel alternativní trasu, bychom se nemuseli vracet, a celý plán nazval dle kosočtvercové cesty, jež byla stejná délkou horem i dolem, dámským přirozením. Cesta do Trutnova spodem byla víc než zajímavá a my se ocitli v místech, kde jsme ještě nikdy v životě nejeli. Na osmou jsme pak dorazili na místo určení, kde se role navigátora s mapkou vyvedenou v barvě, jíž nachystal Ing.Poe, ujal Šukec sedící vpředu. Ten nás nezklamal a tak když jsme projeli městem, neustále ubezpečováni, že teď už to bude, a minuli ceduli oznamující konec Trutnova, byl mu plánek odebrán a zkušený P.P.Cvok s asistencí Pípy Poea, který si mohl spoluzanavigovat za odměnu za tisk mapky, nás dovedl do prapodivného areálu bývalé továrny či skladiště, na jehož konci se klub New End opravdu nacházel. Zaparkovali jsme vedle dobře známého žlutého vozu N.V.Ú. a šli na výzvědy. Byly velmi krátké, nebylo co řešit a my šli záhy nosit věci a chystat se na zvukovku. Klubík byl příjemný a útulný, zvlášť sál a zvlášť bar, no líbil se nám velice. Jen ta zima v hlavním sále nebyla úplně ideální, ale byli jsme ubezpečeni, že tomu tak brzy nebude, což jsme posléze sami poznali. Zvukovka byla trochu delší a část jí se odehrávala za přítomnosti stále přicházivšího publika - z toho nejsme nikdy odvařeni, je to popravdě nepříjemný zvučit před lidma, ale zvukař nebyl z nejrychlejších a rovněž z nejlepších, takže jsme to museli přežít. Jen jsme dozvučili, šli jsme si dát nějaký pití a už jsme byli vyzýváni, bychom pomalu začali. Bylo přeci jen už devět a mělo se hrát, pročež jsme tedy za chvíli spustili. Zvuk nic moc, spíš takovej podprůměr - a to se ještě nezvučilo všechno, protože kytary šly přímo z aparátů. Hlavně v odposleších to byl brutal. Ale lidi, jichž přišly dvě stovky, byli naprosto super. Od úvodních písní tančili a pogovali o sto šest a čím se náš čas nachyloval, tím jich přibývalo. Bohužel jsme kvůli nedostatečnému zabezpečení techniky (chybějící odposlechy u bicích apod.) nemohli zahrát některý (hlavně rychlejší) songy, ale i tak jsme hráli asi hoďku a čtvrt a to vše za naprosto úžasný atmosféry - krásné dívky a neúnavní pogéři, no móc pěkné a to až tak, že to trumflo silný technický nedostatky klubu. Přídavek byl dvojitým podtržením prima koncertu, který se zdařil - ovšem jen díky skvělému publiku. Po koncertě rozjel Sváťa lehký byznys, protože ne všichni si chytli své vrhané CD a pak jsme v rychlosti vyklidili pódium pro N.V.Ú. Divný týpek ve stavu víc než podroušeném, který mezitím vlezl k naší nevoli (hlavně boss měl sto chutí ho vyhodit) drze na pódium, kde počal něco řečnit na téma "český punkrock" se následně ukázal, že je majitelem klubu. Po převlečení jsme se setkali všichni na baru, bychom obleženi fans rozjeli autogramiádu na vše co bylo po ruce. Zejména podpisy na dívčí těla se nám velmi zamlouvaly :-) V družných hovorech s fans jsme pak setrvali téměř celý set N.V.Ú. a jen občas se šli podívat do sálu, kde panovala atmosférka stejně dobrá jako při našem hraní. Jen nás pak dostalo, že v klubu začalo docházet snad všechno pití - došlo pivo všech původně nabízených značek (ve finále jsme museli pít Krakonoše), cola, víno, prostě jsme nad tím jen nechápavě kroutili hlavami a do toho všeho vlál klubem ožralý majitel. Když Pípa Poe počal konzumovat tvrdý alkohol, "envéúčka" naštěstí právě dohráli a my se šli balit a nakládat. Chvilku nám to trvalo, hlavně Pípovi než sbalil škopky, pak jsme se rozloučili a frčeli domů. V Trutnově jsme sice přejeli bludný kořen a čím více jsme se blížili k domovu, tím více přepadal šoférujícího bosse mikro i makrospánek, až jsme po žrací pauze zdárně dorazili do Slaného. Byly krásné tři hodiny - čili relativně brzo, a tak šel Šukec spláchnout ne příliš chutného Krakonoše do nonstopu Kufr něčím výživnějším.

	REPORTÁŽ - CHROUSTOVICE (14.10.)	18.10.2006
	Vždycky se lépe píšou reporty z hraní vyvedených, jichž je naštěstí drtivá většina, než z těch nepříliš podařených. Občas se ale stane, že koncert prostě nesedne. Někdy (a to bývá opět naštěstí většinou) to zachrání skvělé publikum a my se dokážeme přenést nad naše nejrůznější interní problémy, jimž většinou dominuje příšerný zvuk na pódiu, avšak někdy není pomoci. A to byl právě případ sobotního hraní ve Chroustovicích u Hrochova Týnce. Po srazu v půl šesté a lehkém přeskupení věcí, který nám rozházeli Deráči při svém poledním hraní na slánském náměstí, jsme na šestou vyráželi téměř stejnou cestou jako v pátek s tím rozdílem, že jsme na konci hradecké dálnice pokračovali směr východ. Silnice byly krásně volné a my v pohodě a klidu za tradičních hovorů a diskusí dojeli až do Chroustovic, které se nám svým geografickým položením jevily jako neskutečná díra, kam nemůže nikdo přijít. A nebyli jsme daleko od pravdy... Sál místní sokolovny coby součásti restaurace jsme nalezli hned při cestě na náves, pročež jsme zaparkovali a šli omrknout situaci. Ještě předtím, zhruba v půli cesty, nám volal Jyřýček z N.V.Ú., aby se dotázal kde jsme, přičemž nám sdělil, že je tu tak padesátka lidí. Po našem příjezdu jich možná pár přibylo, ale i tak tu mohla být sotva stovka, spíš méně. Určitě méně... Právě dohrál Levák Bob a připravovala se kapela Tereza kradla. Vynosili jsme si věci do zákulisí velmi vysokého pódia, hodili řeč s N.V.Ú. a Levákem a čekali až na nás přijde řada. Zvuk v sále byl dost příšerný a tak jsme z takové jakéž takéž dobré nálady počali přecházet do skepse, která byla navíc umocněná ne zrovna nejlepším zdravotním stavem našich obou pěvců, kteří byli oba "nachcípáni" a po pátečním hraní se jim ještě spíš přitížilo. Po bigbítku Tereza kradla jsme obsadili pódium my a snažili se být při přestavbě co nejrychlejší. Nebylo to však nic platné, protože postarší zvukař pánem svého řemesla v žádném případě nebyl. To co prováděl s odposlechy nejen v průběhu zvukovky bylo neskutečné. Po nejoptimálnějším nastavení jsme spustili první song. Zvuk nahoře byl naprosto příšerný - jedna velká koule a nastavený zvuk v odposleších se několikráte během písně změnil. Velmi vlažný potlesk v poloprázdném sále byl odrazem toho, jaký asi musel být zvuk tam dole. Další song sice už sklidil potlesk a ohlas mocný (přirozeně vzhledem k počtu lidí), ale my nahoře neskutečně trpěli. Odposlechy houkaly a poměry v nich se neustále měnily, no prostě hrůza hrůzoucí. Opravdu takhle špatný zvuk nepamatujeme. Nedalo se nic dělat, za průměrného diváckého zájmu jsme odehráli asi hodinový set - otrávení, znechucení, mrzutí, hlavně Sváťa s bolestmi v krku a hluchým odposlechem byl neskutečně zpruzen. ale i tak jsme se snažili co to šlo. Jenže to šlo fakt těžko. Pár lidiček si sice tu a tam zatančilo a zazpívalo, ale ta zvuková hrůza byla silnější než naše sebevětší snaha o povznesení se nad problémy zvuku a děsné akustiky a totálně nás ubila. Už dlouho jsme si nezpívali nápěv Černobílého světa sami a přídavek se taktéž logicky nekonal a i kdyby, nebyla na něj chuť ani nálada. Ve finále nás dostal zvukař, když při diskusi se značně vzteklým vykřičeným Sváťou sdělil, že s ničím ani nehnul a zvuk byl nastaven jako při zvukovce. Přitom celý koncert neustále s něčím hýbal a kroutil. Sbalili jsme si věci, přepustili pódium N.V.Ú. a počali odnášet věci do auta. Nebyla nálada tu zůstávat dál, takže urychlená nakládka apáry do Hyundaie a rekordní exodus. Na tenhle zbytečný koncert radši opravdu rychle zapomenout. Hrajeme pro radost a zábavu naši i diváků. Zde chybělo obojí - sice vinou úděsného místa, ale tím spíš bychom měli do budoucna citlivě vybírat kde hrát a kde ne :-/

	INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ	11.10.2006
	Po skvělém hraní v Čerčanech nás druhý říjnový víkend čekají dva koncerty - oba mají na svědomí naši kámoši z N.V.Ú., kteří si nás pozvali jako své hosty. V pátek se letos podruhé ukážeme v Trutnově, ovšem tentokráte ne v areálku letního kina Na bojišti, ale v klubu New End. Zde hrajeme pouze s výše zmíněnou bandou Jyřýčka, Štěpána a spol. a jsme to my, kdo mezi devátou až desátou začne. Hoši z N.V.Ú. pak po nás. Druhý den, v sobotu hrajeme ve východočeských Chroustovicích (okres Chrudim poblíž Hrochova Týnce), kde se ve zdejší sokolovně koná menší festiválek za účasti pěti kapel. Po úvodních V.P.R. a Levák Bob bychom měli cca okolo desáté přijít na řadu my, po nás N.V.Ú. a na závěr Tereza kradla. Sestava obvyklá, síla plná, songy tradiční, nasazení totální - takže o víkend se na vás, východočechy, budeme těšit a doufat, že vás dorazí minimálně tolik co v Čerčanech ;-)

	MÁME ZA SEBOU 60 LETOŠNÍCH ODEHRANÝCH KONCERTŮ...	11.10.2006
	Je teprve začátek měsíce října, naše "Tak mi to PUČ" TOUR překročila svoji polovinu a my už máme odehráno přes šedesát koncertů!!! Tedy budeme-li chtít být úplně přesní, tak ten poslední v Čerčanech měl číslo 61. Počet je to vskutku úctyhodný a nutno podotknout, že letos hrajeme tak intenzivně, jak nikdy předtím a to jsme ještě prakticky celý leden nehráli, nebudeme hrát od poloviny prosince a několik víkendů (cca téměř měsíc) jsme měli volno kvůli dovoleným. Před sebou máme ještě dva měsíce intenzivního koncertování, které skončí 16.12. v pražském klubu Vagon a poté bude následovat TŘÍMĚSÍČNÍ PAUZA - ano, opravdu nebudeme tak dlouho hrát, neboť si potřebujeme nejen vydechnout a orazit, ale hlavně také začít chystat nové album. Jsme moc rádi, že je o nás tak veliký zájem, ale nechceme se uštvat a zničit a tak na pokračování "Tak mi to PUČ" TOUR, které v prosinci neskončí, ale pouze bude na nějakou dobu přerušeno, se budete moci těšit až od 24.března 2007, kdy budeme v pražském Abatonu pořádat za účasti dalších devíti spřátelených kapel JARNÍ VALNÍK. Více o téhle připravované akcičce se dozvíte jen co skončí již avizovaný ZIMNÍ VALNÍK ve slánském klubu Lokalita 9.12. Ale ještě jednou zpět ke koncertům. Víte kolik jich už máme odehráno celkem za těch 16 let? K DNEŠNÍMU DNI JE TO 678 KONCERTŮ... Dobrý, ne? ;-)

	BYLI JSME POZVÁNI NA "Podzimní 02 Sázavafest"	11.10.2006
	Jak nás mrzelo, že na nás po loňském hodně slušném úspěchu, kdy jsme měli ve dvě odpoledne k prasknutí narvaný stan Olmega stage, pořadatelé festivalu Sázavafestu letos zapomněli, tak jsme byli potěšeni oficiálním pozváním na podzimní klubovou verzi tohoto festu. Pod názvem Podzimní 02 Sázavafest alias Klubobraní se bude konat v sobotu 11.listopadu v pražském Abatonu a jak jsem již předeslal, byli jsme pozváni do společnosti víc než příjemné i my. Náš čas sice není z těch nejlukrativnějších, ale na druhou stranu zaplaťpánbůh za něj, protože jinak bychom tento fest kvůli dříve domluvenému večernímu hraní ve Vrchlabí museli odříct. Měli bychom vystoupit někdy ve dvě ráno (ta druhá je nám asi na Sázavafestech souzena), no a pokud vás zajímá kdo další na podzimní verzi Sázavafestu vystoupí, ať se podívá na http://www.sazavafest.cz/

	REPORTÁŽ - ČERČANY (7.10.)	11.10.2006
	K prvnímu říjnovému hraní jsme po volném pátku, který patřil koncertu Sváťových Deráčů v jihočeské Volyni, kde předskakovali Volantům, zajížděli do nedalekých Čerčan u Prahy. Ve zdejším kulturním domě jsme již hráli a akcička byla tehdy víc než vydařená, takže jsme i tentokráte čekali něco podobného. A předtucha nezklamala :-) Protože jsou Čerčany poměrně blízko a navíc jsme měli hrát až na samotný závěr celé akce, vyjížděli jsme ze Slaného poměrně pozdě. Na sraz v šest dorazil přesně jen Šukec, ale výjimečně se z pozdního příchodu obou Pavlů nestřílelo a my pěkně v klídku a v pohodě nakládali a živě debatili o všem možném. Naši laxnější činnost tak urychlily jen černé mraky, které se přihnaly nad Slaný a hrozivě nabádaly, bychom už vyrazili. A tak jsme vyjeli a po pohodové a rychlé cestě byli za hoďku a něco na místě - před čerčanským kulturákem. Možná zbytečně brzy, ale boss byl velmi lačný byznysu, takže nebylo co řešit a my se ihned po příjezdu hlásili pořadatelům na vchodu, abychom si následně nanosili věci do zadního traktu šatny a šli se aklimatizovat. V sále bylo poměrně plno a další lidé stále chodili, až jich ve finále byly neuvěřitelné tři stovky - nový rekord kulturního domu. Také to uvnitř bylo znát. Narvaný sál však žil skvělou atmosférou a místní Ethanol i následující Jaksi taksi měli ohlas víc než slušný. My mezitím tak porůznu popíjeli a debatili s fans, přičemž jsme se střídali u sváťostánku s byznysem, který jen kvetl. Kupodivu největší tržby v našem shopu měl Ing.Pípa Poe - snad díky své podobnosti s Robbiem Williamsem. Je fakt, že zpráva: "Robbie je tady!" obletěla při našem příjezdu celý sál a když Pípa seděl za distrem, prodával o sto šest. To Sváťa se Šukecem spíše bavili krásné fanynky a kapelní golem P.P.Cvok, zmožený z alkoholové páteční smršti, odpočíval v prostorné a útulné dodávce. Poté co dosklízeli mocné ovace naši kámoši z Jaksi taksi, kteří hráli sice jen ve třech, ale opravdu výtečně (zejména nad výkony Karla na postu kytary jsme uznale pokyvovali hlavami), přišla někdy po jedenácté hodině řada na nás. Chvíli trvalo, než jsme se připravili a nachystali a stejně jako minule trochu doplatili na hraní na závěr Jaksáči, tentokráte to postihlo nás, neboť čtvrtina či třetina lidiček z důvodu pokročilého času odešla - zejména mlaďoučké dívky :-) Před půl dvanáctou jsme pak spustili náš set, když úvodní Ona tradičně vtáhla znavené a odpočívající tanečníky a pogéry zpět do sálu, aby na opět na druhého Dona Quijota tančil celý sál. Prostě paráda. Zvuk byl taky O.K. - starší pán za zvukařským pultem se velmi činil, a tak to bylo úplně bezvadný. A tak jsme hráli co to šlo a dokud skvělé publikum mohlo. V závěru setu sice už bylo trochu znát únavu, ale i tak jsme byli vyvoláni zpět k přídavku, bychom následně rozdali všem těm, kteří vydrželi až do samotného konce hafo samolepek a plakátů, čímž jsme se odsoudili k autogramiádě při úklidu apáry. Byla to krásná tečka za skvělým hraním, po němž jsme si hromadně vzadu v šatně zařehtali blahem. Za zmínku však stojí kromě krásných dívek i žádost o podpis na pánské přirození, k čemuž byl jedním z punx vyzván ten nejžádanější z nás: "Hej, Sváťo, já chci podpis na žalud!" Boss bere vše s profesionálním nadhledem "Tak ho zatím vyndej," a podepisuje se na ruku krásné hnědovlásce, přičemž asi netuší, že vzal punker výzvu vážně. Vida však scvrklé pánské přirození, bere rozpačitě fixu za samotný konec a štítivě na zčervenalé sliznici vytváří písmenko S, když však nejen jeho, ale i ostatní kolem praští přes nos nechutný odér."Ty vole, přijď, až si ho umeješ" odchází znechuceně hlavní aktér autogramiády a i skupinka se s držícími nosy pomalu rozchází. Balení nám pak trvalo trochu déle a samotného nakládání se téměř nezúčastnil autogramiádou rozparáděný Sváťa, bavící svými historkami fanynky, až si pro něj musel přijít nepřemožitelný P.P.Cvok. Po naložení a několikanásobné kontrole jsme někdy v půl druhé Čerčany opustili, bychom při debatě o sexu a zastávce u benzínky na žrator přijeli před třetí domů. Po vykládce apáry jsme šli s těmi nejlepšími pocity na kutě. Tedy vyjma Šukece, který si čerčanskou radost prodloužil až do desáté hodiny ranní :-)

	INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ	4.10.2006
	V pátek sice nehrajeme, protože tenhle první říjnový mají už zatraceně dlouho rezervováni pro svůj sólo výstup Deratizéři, kteří se představí spolu s Volanty ve Volyni, ale v sobotu nás bude možno vidět i slyšet v sále kulturního domu v Čerčanech u Prahy. Od osmi hodin se zde koná koncert tří kapel - po místním Ethanolu zahrají naši kámoši z Jaksi taksi a na závěr celého večera, tj. cca od půl jedenácté dokud se nám bude chtít, potom naše maličkost. Naposledy to tu bylo naprosto super, tak doufáme, že tomu tentokráte nebude jinak. V plné síle a obvyklé sestavě se na všechny naše fans budeme do Čerčan moc a moc těšit. Tož na viděnou...

	SVÁŤA SE VRACÍ OPĚT DO BRANKY!!!	4.10.2006
	Možná to víte, možná to nevíte, ale náš boss je fanatický fanoušek fotbalu a především jeho sálového bratra - futsalu (házenkářské hřiště, 4 hráči v poli + brankář, hokejové střídání, auty se kopou - tolik v kostce pravidla). V roce 1993 po návratu z vojny založil spolu s bývalými spolužáky z gymplu futsalový oddíl RSC Čechie Slaný, s nímž se postupně dostal přes přebory okresní, krajské, divize a druhé ligy až do 1.celostátní futsalové ligy, jíž hrála jeho Čechie v předloňské sezóně. Tu však už Sváťa po operaci kolene nechytal (nejvýše hájil branku A-týmu v divizi a několika zápasech 2.celostátní ligy), ale i po plastice křížových vazů chodíval střídavě chytat za rezervní B-tým a C-tým. Kvůli našemu víc než častému koncertnímu vytížení však musel futsal čím dál tím více stranou a po loňském nešťastném zranění na konci školního roku, kdy si při exhibičním sranda utkání vystupujích deváťáků slánské zvláštní školy proti učitelům, přetrhal vazy v druhém, levém koleni pověsil sálové kopačky definitivně na hřebík a věnoval se pouze funkcionařině. Nikdy by se ale nemělo říkat nikdy... Sváťovi po lednové operaci a všech těch rehabilitacích opět doktor dovolil od října hrát futsal a náš workholický fanatik a neskutečný nezmar toho hned využil, aby absolvoval v úterý po roce a půl svůj první trénink - jak jinak než mezi tyčemi... No a jak to dopadlo? Podívejte se na www.cechieslany.cz , kde najdete se Sváťou malý rozhovor (dělal ho Perník). My budeme doufat, že si náš boss zase něco neudělá s prsty ;-) Jo a jinak v rubrice ODKAZY přibylo další nehudební logo - je to právě znak a odkaz na RSC Čechie Slaný - skvělou partu našich dobrých kamarádů, s níž v začátcích hrával i Pípa a jejíž branku kdysi dávno hájíval náš golem P.P.Cvok ...a mrkněte na ty klubový barvy - červená a černá ;-)

	ZPRÁVA O STAVU BYZNYSU	4.10.2006
	Záříjové zásilky byly kompletně odeslány a vyřízeny, čímž byl náš totální shop zase trochu vyprázdněn a to zejména regál textilního zboží. Již jsme však přiobjednali další trika, hlavně dámská, a pro neustávající zájem přibudou mimo tradiční černé i další barevné kombinace desingu č.1 (logo TN a vzadu značka). Kromě tohoto nejoblíbenějšího a stále žádaného vzoru, jehož se za dobu, kdy se prvně objevil, prodalo několik tisíc (v samostatné novince někdy v "okurkové" sezóně se o tom rozepíšeme víc), jsme přiobjednali i pánská a dámská trika výročních triček k patnácti letům (zde pouze v černé barvě - na jiných naše plakátové oči nevyniknou). V našem byznysu se v dohledné době objeví i trička festivalu Valník (pánská i dámská ve třech barvách) a dále velké placky. Ty jsou sice zatím stejného desingu jako ty malé, ale jsou mnohem bytelnější, hezčí a víc vydrží. Jinak chystáme nový desing trika, dost možná, že jich bude hned několik a dost možná, že některé edice budou limitované, ale to vše je momentálně v jednání a našich hlavách. Sledujte novinky a podporujte náš byznys :-) A proto byznysu zdar ;-D

	REPORTÁŽ - ČESKÉ BUDĚJOVICE (27.9.)	4.10.2006
	K předposlednímu zářijovému hraní jsme vyráželi netradičně ve středu do Českých Budějovic. Hráli tu s námi i Deráči a tak byl sraz v půl čtvrté tak nějak nakombinovaný mixem obou našich kapel. Vynosili jsme sbalené věci ze zkušebny jak jsme je tam uložili v sobotu po našem návratu z Hořovic, úspěšně si procvičili o něco náročnější tetris do Hyundaie, byť ve ztížených podmínkách - Vepřkova ulice je pořád ještě rozkopaná kvůli výměně plynového potrubí, tak si to asi dokážete představit, a pak už jen čekali na opozdilce Frankyho, který doběhl (i s virtblem v jednom podpaží a deratizační značkou v druhém) k nelibosti vedoucího tohoto koncertu P.P.Cvoka o celé dvě minuty později po limitu, kdy jsme již měli vyjet. Pointelektuálsku jsme budoucímu vědci vynadali, ale to jsme už dávno byli na cestě. Ta na jih Čech je zatraceně dlouhá a i nevěřící škarohlídi, jako Hans von Orthober jedoucí s námi se o tom přesvědčili. Kroměřížákovi Šukecovi citelně chyběl akademik Pípa Poe, nicméně šofér Sváťa ho zastoupil víc než zdařile, že je místy až musel don Pešatoros dřímající vzadu okřiknout. Štreka trvala opravdu tři hodiny, a to jsme se nikde nezasekli v žádné zácpě - tedy až na světlech v samotných Budějovicích. Zde se následně ukázala jako velmi dobrá naše paměť a my se přesně na sedmou hlásili Martymu v jeho Marty´s klubu v KD Slavie. Vykládku věcí následovala stavba apáry a poté zvukovka, při níž Franky zvučící za Pípu, jenž s námi kvůli práci v první várce umělců nejel, dostal další černý puntík, neboť v době zkoušky zvukové neskutečně dlouho telefonoval. Zvuk byl standardně ucházející, vše hotovo poměrně rychle, a tak jsme pak už jen čekali až dorazí zbylí Deráči s Pípou a hlavně diváci. No a zatím co ti prvně jmenovaní po několika zmatených telefonátech, když ing.Pípa Poe ztratil smysl pro orientaci a zapomněl cestu ke klubu, dorazili, lidi nějak dlouho nepřicházeli a když jich bylo na půl devátou v klubu nějakých třicet, začínali jsme býti skeptičtí. Pak se však s nimi skoro roztrhl pytel a finální stopadesátka byla moc pěkná. Ve čtvrt na deset spustili svůj předskokanský set Deratizéři a příjemnou hoďkou plnou nejen svižných "rockovek", ale i pověstí, naladili i roztančili publikum. Lehce po půl jedenáctý jsme pak po drobném přezvučení začali svůj dlouhý, předlouhý koncert my. Majitel klubu si totiž přál, abychom hráli co nejdéle a tak jsme hráli a hráli a hráli, střídali starší i nový songy, hojně povídali - to vše za skvělé atmosféry zdejšího tradičního báječného publika. No moc pěkné to bylo. Ale vždy, když už jsme chtěli končit (hlavně Sváťa toho měl při svém druhém koncertu přeci jen plný brejle) se najednou zjevil samotný Marty, který udělil pokyny na kraji stojícímu P.P.Cvokovi a my hráli dál. Střídali jsme rychlejší i pomalejší songy, bychom skvělé fans neuštvali a podobně se střídali i tanečníci v kotli, který neskutečně pařil nepřetržité dvě hodiny. Ano, tak dlouho jsme i s oběma přídavky hráli a víceméně přestali jen proto, že nám počal docházet repertoár. Ne, že bychom ještě neměli co hrát (Šukec ihned po koncertě vyjmenoval téměř desítku skladeb, jež jsme ještě mohli zahrát), ale už jsme toho měli obě strany (my i fans) docela dost. Výjimečně nebyla ani chuť na nějaký delší individuální děkovačky - zapadli jsme do šatny, osychali, relaxovali a vzpamatovávali se. Čas už byl však notně pokročilý, takže jen co se Sváťa vzmátořil, počal ostatní burcovat k odjezdu. Posádka se však za onu krátkou dobu upravila do podoby hodně veselé a to včetně deratizéra Dědka, jehož nám tu coby danajský dar nechali Deráči, a nakládání bylo hodně veselé. Stavěl se černošský sněhulák z bicích a vůbec se řešily kraviny neskutečné. Vrcholem byla samohulba ing. Pípy, jenž si těsně před odjezdem dopřál sušeného žabince ze své zahrádky. Byl to však nějaký prapodivný model a Poe ho celou cestu ze sebe vypařoval. Za onoho prapodivného zápachu, debatách o sexu a zastávce v motorestu na večeřo-snídani, kde jsme se kvalitně nakrmili (všichni si dopřáli normálních jídel, jen Šukec si dal ovar, čímž se stal terčem posměchu nejen našeho, ale i obsluhy), a Sváťových makrospánků do ticha chrápající posádky dorazili v půl šesté ráno do Slaného. Byl 28.říjen, státní svátek a my šli po vyložení apáry na chodbu spát spunkem spravedlivým. Budějky opět nezklamaly - moc prima akce.

	REPORTÁŽ - MOST-VTELNO (30.9.)	4.10.2006
	Po volném pátku, věnovanému rodinné pohodě (tedy vyjma bosse, jenž barmanil) jsme v sobotu razili do Mostu, resp.jeho části Vtelno, kde se nachází klub Za vraty, což je legendární bývalá čajovna Óm. Už deset let sem jezdíme moc rádi a stejně tak jsme se těšili i tentokrát. Na sraz na pátou byli všichni tak nějak dochvilní, ale nakládku nám zbrzdili agilní pracovníci výkopové firmy, kteří zametali chodníky a neskutečně prášili. Když ve své činnosti ustali, počali jsme plnit dodávku aparátem a to nejen nástrojovým. Po špatných zkušenostech z minula, kdy nám zvukař zanechal na místě svojí aparaturu a zmizel, jsme tentokráte brali svojí zpěvovou a tak to byl tetris úplně nový a my měli co dělat, abychom tam vše nacpali. I tak se tam pár věcí nevešlo, a tak jsme vzali zavděk autem Míry Autoškoláka, který se jel s námi podívat a jako dík jsme mu přiřadili i Perníka a pár dalších jedinců. V Mostu je člověk za chvilku a tak jsme zanedlouho stály před vraty klubu Za vraty. Už jsme byli očekáváni. Pozdravili jsme se se starými známými, vynosili věci a počali stavět pódiovku. Zanedlouho dorazil poslední chybějící deratizační vůz, Deráči nazvučili a vše tak bylo připraveno a nachystáno na koncert. Už při našem příjezdu tu bylo několik desítek lidí a další chodili s přibývajícím časem. Když ve čtvrt na devět začínali Sváťovci hrát, byla tu už stovka fans, která se o několik desítek ještě následně rozšířila - na poměry klubu, který není příliš hojně navštěvován to byl počet téměř nevídaný. Prý už víc jak půl roku tu těch bezmála stopadesát lidiček nebylo a my měli velkou radost. Deráči téměř zaplnili sálek, byť tedy ona kýžená celá stovka, za níž sliboval Sváťa striptýz Niky, tam nebyla, a celý večer rozjeli do pohodové nálady - je to pro nás vždy velmi ideální předkapela. Po necelé hoďce deratizování nastoupila na pódium Mafunova banda MZH se svým příjemným punkrockem zpestřeným klarinetem Jarouška ze Tří sester. Opět hodinová prima záležitost, po níž pak přišla řada na nás. Naladění, lehká přestavba a přezvučení - to vše probíhalo před zcela zaplněným sálem a od tónů prvních písní se rozjelo pogo, které nás přinutilo k menšímu ústupu ze svých čelních pozic. Hlavně Sváťa v obavě o svůj chrup zacouval řádně dozadu. Zvuk byl náš, na který jsme zvyklí, ač tedy zpěvy měly místy dost. Proti zvukovce jsme museli vše dát víc nahlas, neboť stohlavý dav lidí zvuk silně pohlcoval. Lidi tančili a zpívali, místy nás až přeřvali, pogo neustávalo ani na chvilku a chvíli co chvíli nám byl dav vytlačován až na nevysoké pódium. Prostě zdejší klasika - neskutečně parádní a fantastická atmosféra, ne však příliš bezpečná pro nás :-) Naštěstí se však nic nestalo a my se téměř kompletním repertoárem (ač tedy o něco kratším než minule v Budějovicích) za hojného řečnění a lubrikování prohráli po necelých dvou hodinách na závěr celého báječného koncertu. Následovaly dva přídavky a pak už jen děkovačka společná a následně individuální spojená s lehkou autogramiádou. Po vydechnutí a oschnutí jsme pomalu začali s balením, neboť byla doba opět pokročilá a byl čas tomu čelit. Nakládka věcí trvala však o něco déle a jednotliví nosiči museli být stále popoháněni k aktivnější činnosti. Samotného naložení se pak ujal sám boss, který si poté těsně před odjezdem ve velmi veselé náladě, zjevně nakažen vysmátou posádkou v čele s Pípou, zakoupil za 80,- Kč v místní čajovně starší dres Manchesteru United. A pak už se po rozloučení s posádkou klubu jelo domů. No a protože nás opět trápil hlad, zajeli jsme do Loun na Shellku pojíst po rozdělení žoldu něco málo baget, když si předtím ing.Poe vyžádal od bosse módní přehlídku s výše zmíněným dresem Davida Beckhama. Po příjezdu před zkušenu jsme dlouho předlouho budili Šukece, abychom po uklizení všeho a nasměrování golema P.P.Cvoka domů přesvědčili Pípu Poea k návštěvě nonstopu Kufr, protože Sváťovi se nechtělo vézt hod domů. Do nonstopu s ním táhly pochopitelně i mrvy Perník a Šukec. Hraní v Mostě bylo víc než vydařené a spokojení byli nejen my, ale i majitelé, kteří nad víc než slušnou návštěvou řehtali blahem - hlavně boss Řehy. Na jaře si zdejší hraní zopakujeme - už teď se těšíme.