archiv novinek

2007: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2006: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2005: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2004: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
2003: 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09, 10, 11, 12
aktuální novinky

	V SOBOTU 2.12. BUDEME V SUPERPOMERANČI - ČT 2 (od 12:45 h)	28.11.2006
	Jak jste si mohli přečíst níže, bude mít v sobotu 2.12. v pořadu SuperPomeranč na ČT 2 svoji premiéru náš nový klip Slaný a mimo to s námi bude v tomto díle rozhovor. Ten se předtáčel v úterý odpoledne v mojí putyce Klub Čechie, kam přijel celý štáb se všemi kameramany a osvětlovači a dalším personálem, takže kolemjdoucí Slaňáci jen nechápavě zírali na vozy České televize a netušili, co že se to v té malé hospůdce děje. Rozhovoru jsme se zúčastnili tentokrát všichni čtyři včetně Pípy, který měl ještě donedávna rozhlas a televizi pro své nekonečné a nezáživné monology zakázanou, a každého z nás tam uvidíte i uslyšíte povídat nějaká ta moudra. Moderoval ho Martin Zeller, hlavní to duše SuperPomeranče, a vy se můžete dozvědět nejen vše známé i neznámé o nás, ale i o připravovaném festivalu Zimní valník No.2, který chystáme příští týden. No dost bylo povídání - dívejte se 2.12. od 12.45 hodin na ČT 2 na SUPERPOMERANČ!!!

	KLIP SLANÝ HOTOV!!!	28.11.2006
	Trvalo to sice trochu déle, ale zdařilo se a my můžeme směle prohlásit, že už máme v pořadí čtvrtý klip. Je to klip na píseň Slaný, který se natáčel v létě, konkrétně během našeho červencového slánského křtu na náměstí a má ho celý na svědomí náš dvorní grafik, fotograf, kameraman a kdoví co ještě - mistr Krtek. O tom, že se mu "Slaný" docela povedl se můžete přesvědčit v rubrice MULTIMEDIA v sekci VIDEO nebo kliknout přímo SEM Televizní premiéru si klip odbude v sobotu 2.12. na ČT 2 v pořadu SuperPomeranč, který se vysílá od 12:45 hodin a kde s námi mimo to uvidíte i rozhovor. Více v novince výše.

	LETOS ZATÍM 77 KONCERTŮ - SEDMISTOVKA UŽ SE BLÍŽÍ	28.11.2006
	V listopadu jsme hráli opravdu jako o život. Desítka odehraných koncertů je toho jen důkazem, protože normálně míváme za měsíc tak 6 až 8 koncertů, dle nálady a chuti. Stejně koncertů jsme absolvovali naposledy v srpnu, kdy ovšem probíhala celá řada nejrůznějších festivalů. Hraní v Nymburku bylo letos naše sedmasedmdesáté, čímž jsme už nyní překonali svůj vlastní rekord v počtu odehraných koncertů za rok. Co se týká celkového počtu za dobu co hrajeme, jsme na čísle 695. Zbývá posledních pět prosincových a tak pokud vše dobře dopadne, měli bychom při zakončení našeho Tak mi to puč TOUR 2006 a posledním hraní před pauzou v pražském Vagónu dne 16.12. oslavit jubilejní 700.koncert. Dobrý ne? ;-) P.S. Oslava bude velkolepá stejně jako samotný koncert - všechny už teď srdečně zveme!!!

	REPORTÁŽ - NYMBURK (25.11.)	28.11.2006
	V Nymburku jsme nehráli dlouhých pět let a tak jsme byli v očekávání, jak dopadneme - je to přeci jen už nějaký ten pátek od naší poslední zdejší návštěvy, byť jsme předpokládali, vzhledem ke slušnému obsazení benefičního festivalu (SPS, Apple Juice, A bude hůř ad.), že by lidí mohlo být dost. Z Havlíčkova Brodu jsme do Nymburku dorazili sobotními večerními silnicemi dřív než jsme předpokládali a protože měl P.P.Cvok vytištěný podrobný plánek jak se do Dělnického domu, kde se festival konal, dostat, našli jsme místo konání akce prakticky hned. Chvilku jsme sice jezdili okolo, protože nebylo kde zaparkovat, ale pak se jedno místo uvolnilo a my se šli kromě Sváti, jehož přepadla dřímota, podívat dovnitř a shlédnout zbytek setu SPS. Ihned poté co "espéeska"dohráli, jsme počali nosit dovnitř naše věci a stihli to během příprav další skupiny úplně přesně. V neútulné a trochu zdevastované dvojšatně jsme se pak s kluky z SPS pozdravili a šli si prohlídnout nepříliš udržovaný kulturáček, který nám svými prostorami dal vzpomenout na časy totalitního režimu. Hlavně ta šílená šatna a vůbec celé zákulisí. To už ale hrála skupina Qwill. Muzika byla dobrá, kluci hráli fakt pěkně, ale zpěvačka byla naprosto děsná a všichni jsme se shodli, že jsme snad horší nikdy neslyšeli. Trochu evokovala adepta hvězdné pěchoty ze Superstar, ale protože byli Qwill místní, oslovili pár lidiček a jak již bylo řečeno, muzika a občasný mužský zpěvy byly fakt v pohodě. Po necelé hodince pak přišla řada na nás, takže klasika - přestavba a zvukovka, to vše za značného zájmu publika, jehož se tu na Biničfestu sešlo téměř tři sta. Že jich bylo opravdu hodně a že téměř zaplnili celý sál, o tom jsme se přesvědčili, jen jsme se po ladění ohlédli směrem do lidí, kde to vážně houstlo. Po "Zkoušce zvukové" jsme pak spustili a byla to opravdu paráda. Sál sice neměl tak výtečnou akustiku, ale zvukař dělal co mohl a výsledek byl velmi slušný nahoře i dole. A když se k tomu přidala hned od začátku úžasná atmosféra v sále, bylo to naprosto parádní. Drtivá většina lidí se pak nahrnula před pódium, kde se vytvořil kotel pařící od začátku až do konce. Po stranách a vzadu pak tančily pohledné dívky a všude okolo ještě spousta dalších přihlížejících - no slušně narváno. Hrálo se nám fakt naprosto skvěle, vůbec jsme nebyli unavení z předešlýho hraní a užívali si to co to šlo. Sváťa neskutečně řečnil a nevykolejila ho ani vybitá baterka vysílačky, Šukec neúnavně burcoval už tak rozparáděné publikum, P.P.Cvok skákal až se chvěly stěny a Pípa se po nejistém výkonu v Havlíčkově Brodě rozehrál do svého výborného standardu, všichni strunatci navíc blbli - no skvělý hraní to bylo. Škoda, že po necelé hoďce, když se náš set blížil k závěru vše málem pokazil člen ochranky pódia, jemuž zjevně ruply nervy, skočil před kotel a počal strkat lidi, kteří nic nedělali, jen tančili a pogovali, od pódia. Když počala šarvátka přerůstat v konflikt, vložil se do všeho ještě během předposledního songu Sváťa a pronesl pár jadrných výrazů na adresu toho inteligenta, který dole strkal do holek a počal být agresivní. Proslov zabral, sklidil ohlas publika, člen ochranky toho nechal a my mohli dohrát závěrečným Černobílým světem suprový a bezvadný koncert. Dav si ještě vyvolal přídavek a my se po něm a Pípově rozdání CD se skvělým publikem rozloučili. Byl to parádní koncert. Po něm jsme byli dole v restauraci odměněni guláškem a pivním mokem, dostali cesťáček - po nějakém čase jsme totiž kývli na benefiční festival, které pečlivě vybíráme a jímž Biničfest byl (výtěžek byl věnován zdejšímu ústavu sociální péče) a jen co skončila po nás hrající skupina Zbožska (docela dobrý ska, ale se spoustou zbytečných členů), odnosili jsme věci do auta, abychom je potom nekonečně dlouho nakládali. Přitom jsme pak ještě debatili s fans, přičemž Šukec šlápl do psího exkrementu. Sváťa ho takto odmítl vpustit do auta, takže osobně dohlížel na vyškrábávání hmoty z jeho podrážek a osobně mu ji pak opláchl Pešatorovou minerálkou. Poté co bylo vše naloženo a očista dokončena jsme konečně mohli odjet. Nymburk byl skvělý a my doufáme, že se sem podíváme dřív než zase za pět let.

	REPORTÁŽ - HAVLÍČKŮV BROD (25.11.)	28.11.2006
	V sobotu jsme na dvoják vyráželi po třech týdnech opět ve tradiční sestavě, tj. už s navrátivším se Pípou Poeem a jako první nás čekal Ceckův tradiční punkový festival v Havlíčkově Brodě, který byl zároveň oslavou výročí jeho vydavatelství i agentury. Na srazu v půl třetí před zkušebnou byl Pípa kupodivu první, ale nám hned bylo jasné, že se už zjevně nemůže dočkat svého bušení. Před překládkou a přeskupením věcí v dodávce řešil boss s P.P.Cvokem ještě nějaké kšefty s nachomýtnuvším se sem Perníkem, a tak jsme si ani nevšimli, že Šukec dorazil později, načež měl i kliku, že mu nikdo výjimečně nevynadal. Poté co vše zbytečné bylo vyloženo a potřebné doplněno, jsme vyrazili. Sobotní cestování je pohodička víceméně kamkoliv a i Praha i D1 byly krásně volný, takže jsme dorazili přesně jak jsme plánovali. Klub Čechovka, který se nachází v bývalých kasárnách, jsme nalezli až po menším hledání a při příjezdu se krásně trefili přesně do pauzy mezi dvěma vystupujícími skupinami, takže jsme si hned nanosili věci zadním vchodem dovnitř do backstage. Tomu samozřejmě předcházela zdravice s Ceckem a akreditace u vstupu, abychom si pak mohli v pohodě prohlédnout ohromný sál bývalého vojenského kulturáku. Měl sice výtečnou akustiku, ale byl víc než prostorný a těch 200 lidí se v něm téměř ztrácelo a činilo ho víc než poloprázdným. To už hráli Vision days a my tak střídavě poslouchali a střídavě si povídali s Ceckem a Punk Floidy. Vision days jsou výborní, ale na náš vkus čím dál tím více old school punk. Ke konci jejich setu jsme se již v zákulisí prostorného pódia chystali na ten náš. Šatna včetně koupelny a WC byly opravdu luxusní. Vision days dohráli a pódium jsme obsadili my. Pípa měnil bicí, protože stávající nebyly z nejlepších, my si postavili aparáty a počali zvučit. Chvilku to přeci jen trvalo, ale výsledný zvuk byl docela v pohodě a my mohli spustit. Úvodní Fronty vyzněly tak nějak do poloprázdna sálu, ale na další songy se už většina publika v sálu stáhla k pódiu a už se pogovalo a tančilo, nicméně to byla stejně taková vlažnější atmosféra než bývává. Nahoře byl ale dobrý zvuk a alkoholem zmožené číratce pařící na kapelku před námi vystřídalo krapet jiné publikum, z nichž fůra znala naše songy, takže to nakonec bylo v pohodě. Takový normální dobrý koncertík, nic extra, ale to jsme ani nečekali. Přehráli jsme pětačtyřicetiminutovku festivalových songů - na závěrečný Černobílý svět už pařil velmi mocný kotel, přidali a přepustili místo po nás hrajícím Punk Floidům. Následovalo rychlý balení, bychom stihli využít pauzu k uklizení a odnášení věcí do Hyundaie. Po rozloučení s Ceckem jsme čekali na zpomaleného Pípu Poea, který se neskutečně dlouho převlékal, abychom vyrazili směr Nymburk.

	REPORTÁŽ - BOROVANY U BERNARTIC (24.11.)	28.11.2006
	Ač byl tenhle koncertík dohodnutý už někdy na jaře, vlastně jako jeden z prvních podzimních, změnilo se za poslední měsíc dvakrát místo konání akce. Nejprve se koncert přesunul do daleko větších Bernartic, což jsme kvitovali s nadšením, aby se pak týden před svým konáním musel kvůli nějakým interním problémům sálu vrátit zpátky do Borovan, kde kvůli tomu dokonce prý zrušili hasičský bál. Na vylepených plakátech však stálo Bernartice, a ač pořadatel Venca 21 na původním avizovaném místě vylepil oznámení, že je koncert přesunut, nečekali jsme žádnou závratnou návštěvu. No a aby toho nebylo málo, nemohl jet výjimečně hrát P.P.Cvok, ale my nechtěli koncík rušit a tak do jižních Čech zajížděla okleštěná sestava potažmo ještě s Frankym za bicí soupravou. Sraz byl stanoven na čtvrtou, dochvilná byla celá naše trojice a protože věcí bylo celkově míň - Hyundaí jsme ve třech ještě dosud nejeli, byli jsme i rychle naložení a mohli vyrazit. Cesta nás sice čekala daleká, ale občasné páteční zácpy nikde nebyly a my ač nejeli zrovna nejrychleji - po nekonečné oblíbené vojenské debatě Sváti a Šukece, když si opět líčili své zážitky z branné služby, což totálně ubilo Frankyho, dorazili jsme na sedmou do Borovan a na jedné ze stran megarybníka ležícího v obci ihned nalezli hospodu i se sálem. V sálku byl zatím jen zvukař, nikde žádný plakát ani pořadatel, a tak jsme se raději telefonicky spojili s Vencou 21, abychom si ověřili, že jsme správně. Po ujištění následovalo vyložení věcí a stavba apáry - vše bylo opět velmi rychlé, ale to už dorazil Vencův pořadatelský sbor a pomalu počali přicházet první návštěvníci, takže se zvučilo před lidmi, což je vždy nepříjemný. Navíc zvukař nebyl z nejrychlejších a hlavně zvučení kopáku bylo nekonečný, že až Sváťa musel zakročit, neboť nám už praskaly hlavy. Nakonec byl zvuk však v pohodě a my sedli ke kamnům vedle pódia a čekali. Lidičky postupně přicházeli, ale ne nijak houfně, přesto jsme však překonali předminulou Vencovu Volyni, kde na Volant přišlo 32 platících, nicméně jsme nedosáhli té minulé, kde měl na ZNC celých 61. Do Borovan na náš koncík dorazilo 51 platících a my tak překonali smutný rekord návštěvnosti posledních let. Ale ač lidí nebylo nejvíc, hraní bylo skvělý - lepší než na některých lépe navštívených koncertech. Po devátý spustili plzeňští Laik a publikum skvěle rozehřáli. Jejich muzika je pohodová, takový beatlesácký folkový punkrock a lidičky je po zásluze ocenili. Asi po hodince jsme je pak vystřídali my a po lehké přestavbě a přezvučení někdy okolo půl jedenáctý spustili. A koncík to byl hned od začátku skvělý a ani nám nějak nevadila absence Pešatora. Šukec se s kytarovými party popral co to šlo a až na jeden exces vše zvládl velmi dobře. To Sváťa skoro nezavřel pusu, přičemž zpíval veškeré střídaní hlasů sám včetně P.P.Cvokových partů. Šukec se připojoval pouze v refrénech s vokálem a ač toho měl boss plný brejle, ještě stíhal řečnit a vtipkovat. Zezadu to vše jistil skvělý Franky a tak to byla pohodová hoďka a čtvrt, během níž jsme přehráli vše co jsme nacvičili a na vyvolání ještě dva kousky přidali. Lidi se dožadovali ještě dalších písní, ale my jsme jich víc než těch šestadvacet, jež jsme přehráli, neměli a tak jsme publiku, které mělo velmi zajímavou skladbu - polovinu tvořily slečny, tu druhou pak z jedné půle punx a další naši fans a zbytek několik místních, které nešlo nepoznat, poděkovali a počali se chystat k odjezdu. Protože nikdo z nás během celýho hraní nepozřel ani kapku alkoholu (a to ani Šukec!!!), nikdo nezdržoval a my někdy okolo půl jedné Borovany opouštěli. Byl to sice pohodový a dobrý koncertík, ale otázkou je, mají-li takovéhle koncerty do budoucna smysl a není-li to pouhé mrhání potencionálem. Každopádně od příštího roku budeme místa konání akcí víc než pečlivě zvažovat. Je lepší hrát míň a pro víc lidí, než se podobně ničit.

	INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ	23.11.2006
	Poslední listopadový víkend hrajeme hned třikrát, protože si v sobotu střihneme poslední letošní dvojáček. Ale popořadě... V pátek nás čeká koncert v Borovanech u Bernartic, kde vystoupíme v sále místního kulturáku spolu s plzeňskou kapelou Laik. Akce začne někdy před devátou a my zahrajeme druzí, tj. někdy po desátý. Co je ale důležitý, budeme hrát v prazvláštní sestavě, která si už sice svoji premiéru odbyla, ale to už je víc jak rok. Protože nemůže z rodinných důvodů P.P.Cvok a nechtěli jsme koncert rušit, zahrajeme pouze s jednou kytarou. A aby toho nebylo málo, za bicími bude ještě sedět Franky, tudíž bude k vidění naprosto unikátní sestava. Repertoár je však dostatečně široký a úroveň našeho ansáblu v žádném případě neutrpěla, alespoň tedy pokud Šukec příliš nepožije - ale to už si ho ohlídáme. Bude to pravda sice trošku jiný a zpívající Šukec, to je taky jev málo vídaný, každopádně všechny na tento ÚKAZ RARITY srdečně zveme. Uvidíte, co jste mnozí ještě neviděli :-) V sobotu nás pak čeká již avizovaný dvoják. Nejprve zahrajeme v čase 17.45 hod až 18.25 hod v Havlíčkově Brodě v klubu Čechovka na velkolepé oslavě k výročí 9 let pořádání koncertů a 5 let vydavatelství Cecek records (více na www.cecek.com ) a potom po několika letech opět vystoupíme v Nymburku (naposledy v roce 2001!!!) na festivalu Binič fest. Zde budeme ke spatření v čase od 22.30 hod do 23.30 hod, před námi SPS, po nás kapela Zbožska (???). V sobotu už budeme hrát ve standardní klasické sestavě, tj. jak jste na nás zvyklí. Tož ještě jednou srdečně všechny zveme a budeme se těšit na hojnou účast a mocnou diváckou podporu. Na viděnou o víkednu!!!

	NOVINKY V BYZNYSU	23.11.2006
	Kromě faktu, že všechny zbylé říjnové objednávky byly odeslány k 31.10.(a že jich bylo!) a ty dosavadní listopadové k dnešnímu dni (a že jich taky bylo!), je hlavní novinkou tradiční zprávy o stavu byznysu NOVÉ ZBOŽÍ v této rubrice. Rozšířili jsme sortiment dámských triček č.1 (220,- Kč) v dalších barvách -kromě tradiční černé přibyla ještě bílá a khaki a posledně jmenovanou barvu najdete nově i na pánských tričkách stejného desingu (200,- Kč). Na četné žádosti jsem přidělali i várku výročních triček k patnácti letům, čili triček č.5 pánských i dámských. Nově je potištěn pouze předek a snížená je tak i jejich cena - pánská stojí 150,- Kč a dámská 200,- Kč. Rovněž mikin je nyní dostatek ve všech nabízených velikostech. Další novinkou jsou pak velké placky o průměru 3,6 cm, které jsou mnohem kvalitnější a díky lepšímu zapínání lépe drží než malé (2,5 cm), no a v neposlední řadě i trička našeho festivalu Valník. Ty nabízíme ve třech barvách (černá, khaki a písková) za cenu víc než skvělou - pánská trička (vel.M,L,XL,XXL) za 120,- Kč a dámská (vel.S,M,L) za 150,- Kč. A na závěr poslední novinka - tentokráte hudební nosič. Jak jsme vás již informovali, vyšel nedávno na CD demosnímek "Živáky" (více v říjnových novinkách níže). Nyní si ho můžete objednat v rubrice BYZNYS za krásných 100,- Kč. A to je asi vše. Byznysu zdar!

	PÁR DROBNÝCH ZMĚN V KONCERTECH	23.11.2006
	Nic sice neodpadlo, ale změnila se dvě místa konání koncertů. V pátek 24.11. budeme hrát přeci jen v Borovanech u Bernartic - původně to bylo avizováno takto, než se místo asi před měsícem a půl změnilo na Bernartice a teď je tomu zase jako původně. No trochu zmatky nám nadělal pořádající Venca 21, ale akce se prostě koná v Borovanech. Howg! Další změna je pak v pátek příští, když místo Sušice a jeho klubu Hell´s gate, který nedávno skončil, vystoupíme v Železné Rudě, kam byl koncert přesunut. Takže to jsem jen chtěl upozornit, jinak rubrika koncerty je pravidelně aktualizovaná a co je v ní psáno je víceméně svaté - osobně za to ručím ;-) Pomalu ale jistě se nám také zaplňují termíny pro příští rok a vzhledem k tomu, že začínáme hrát po pauze až 24.3.2007 už máme duben celý plný. Více o tom ale až příště...

	REPORTÁŽ -BRNO (16.11.)	23.11.2006
	Vyjíždět na vzdálenější koncert v pracovní den, potažmo časově hodně dřív než je obvyklým zvykem, to je vždycky hodně hektický. Sraz na hraní v Brně, jemuž měl předcházet rozhovor v AZ rádium, byl stanoven na půl dvanáctou, jenže Sváťa, který si stejně jako P.P.Cvok vzal v práci volno, málem při ranní cestě do Makra skončil na mlhou zahalené dálnici v řetězovce a naštěstí to odnesly jen zimní gumy, které však při brždění prohobloval až na konec vzorku, takže to po návratu ještě musel řešit s odborníky, navíc Šukec utekl z práce až ve dvanáct, tudíž jsme vyráželi namísto v poledne až na půl jednou. Cesta však byla naprosto v pohodě a po projetí rozptylující se mlhy v regionu nás čekala volná D1, pročež jsme po třech hodinách jízdy zpestřených debatami o všem možném (absence autorádia v Hyundai se opět ukázala jako citelná), ponejvíce však o sexu (v rámci kažení slušňáka Frankyho), dojeli do Brna. Zde jsme s pomocí mapek a navigací P.P.Cvoka prokličkovali ucpaným centrem a ve čtyři už seděli v studiu výše zmíněného brněnského rockového rádia. Absolvovali jsme necelou hoďku poslechu a povídání - v drtivé většině však mimo mikrofon, když jsme se s moderátorkou téměř v ničem neshodli. Zaznělo pár našich písní a Sváťových sebejistých monologů, abychom někdy okolo páté razili do nedaleké Šelepky, kam nám ovšem cesta přes ucpané centrum Brna trvala bezmála půl hodiny. Již jsme byli očekáváni, takže jsme po zdravici s pořadatelem Pavlem vyložili věci a postavili nástrojovku, jíž jsme poté nazvučili - a zvuk byl vskutku nádherný. Franky nám a sobě šel koupit něco na zub, Šukec dal pár piv, P.P.Cvok bavil ochranku a pořadatele svými historkami a Sváťa nachystal byznys. To už se ale přiblížila hodina otevření klubu, přijeli Zatrest a první návštěvníci přicházeli do klubu. Ve finále jich byly bezmála dvě stovky, což byla více než slušná návštěva a tak se v půl devátý mohlo začít. Zatrest nehráli příliš dlouho, ale až na příšerný zvuk kytary byli v pohodě. To už přijeli Italové Killjoy a my se nachystali na pódiu, abychom nedlouho poté po přezvučení spustili. A byla to paráda, jíž lze stěží popsat, resp.jíž popisujeme dost často ;-) Super zvuk a famózní atmosféra, skvělý a velký kotel, pogující od začátku do konce, krásné dívky po jeho stranách, mohutné sbory fans a bezvadná komunikace - no paráda. I nám se pak hrálo naprosto úžasně a celý hraní si neskutečně užili. Šlo nám to fakt jedna báseň, navíc Franky hrál jak z partesu, bombastický koncert s několika přídavky. Prostě nádhera. Ihned po děkovačce běžel Sváťa znovurozbalit stánek s byznysem, jenž jsme museli před naší produkcí zavřít, neboť nebyl nikdo, kdo by nám u něj seděl. Tržby byly velmi slušné. Ale to už hráli italští Killjoy a nejen nás překvapili svým perfektním neopunkem - jak řekl P.P.Cvok, který z nich byl ohromen úplně nejvíc, byli to lepší NOFX. Italové sice neměli takový ohlas, přeci jen je lidi neznali, ale i tak sklidili hodně slušný úspěch. Po jejich setu zakončeném přídavkem jsme pomalu sbalili byznys, naložili apáru a po seznámení s Killjoy společně odjížděli do Zlína, kde jsme měli v klubu Golem domluvené spaní. Hraní v Brně bylo neskutečně vydařené a skvělé a my odjížděli do Zlína naprosto nadšení a s těmi nejlepšími pocity.

	REPORTÁŽ - ZLÍN (17.11.)	23.11.2006
	Cesta byla delší než jsme očekávali, neboť na Moravu padla mlha a Italové nás žádali, abychom nejezdili příliš rychle. Při naší komunikaci s Taliány nám vždy dělal Franky tlumočníka, neboť kytarová sekce umí pouze špatně česky a boss se svojí ruštinou a němčinou je velmi stydliv. Přitom Killjoy pochází ze severní Itálie, z pohraničního místa, kde se mluví hlavně německy. A tak Sváťova cizojazyčná poznámka před odjezdem z Brna jako odpověď na slova italského zpěváka, jenž pronesl něco ve smyslu abychom nejezdili příliš rychle a ukázal na jejich dodávku Mercedes Vito, citujeme: "Aber das ist Mercedes und wir haben nur Korea." přičemž plácl naši Hyundai, byla na místě a všechny přítomné pobavila. Do Zlína jsme dojeli v půl třetí ráno. Již jsme byli netrpělivě očekáváni. Po vynošení věcí do šatny a ubytování v pokojích - každá kapela měla dva, jsme se vrhli do víru rockotéky, která v Golemu i přes pokročilou dobu panovala. Únava se nás však projevovala víc než dost a tak jsme se po chvilkovém popíjení pivka a Jacka v klubu odebrali do šatny, kde pokračovala družba s Killjoy. Té už se však neúčastnil znavený boss, který byl také druhý den první na nohou a už od desíti strašil. Poté co se i na pokoji našich guitarmanů, kteří spolu sdíleli manželské lože na nadstandardním pokoji (my ho nazvali pokojem animalů), objevil život, dali po ranní hygieně a hlučných hovorech všichni strunatci v šatně při puštěné TV plné vzpomínek na výročí sametové revoluce (takže nás jímala nostalgie) snídaňovou siestu při čaji a kávě. Když se vzbudili Italové a chtěli si s námi povídat, bylo zapotřebí tlumočníka a tak šel boss na druhý pokoj (pokoj lidí) vykopat z pelechu spáče Frankyho. To už ale pomalu nastal čas oběda a my se odebrali do horního patra celého komplexu, kde se nacházela příjemná restaurace. Objednali jsme si doporučenou denní nabídku - kuřecí řízek s hranolkami, oblohou, polévku a moučník - hodně muziky za málo peněz :-) a vše vypadalo na den obžerství, jak tomu tak na našich moravských výjezdech obvykle bývá. Pak přišli Taliáni a Franky při našem odchodu opět tlumočil, neboť nikdo z personálu nevládl cizím řečem. Pešator byl tou dobou už dávno v klubu na odpoledním odpočinku a protože se zbytku naší squadry spát ještě nechtělo, zahráli jsme si v herně vedle restaurace bowling. Franky všechny brutálně zdrtil a vyhrál co se dalo, načež jsme šli zpátky do ubytovacích prostor klubu. Pomalu však ale nastal čas na odjezd do zlínského rockového Radia Max, kam jsme se ještě dopoledne vnutili na rozhovor. Ten byl nakonec daleko příjemnější než ten brněnský a to nejen díky skvělému moderátorovi, ač byl daleko kratší, a my prakticky jen všechny pozvali na večerní koncertík a prohodili pár moudrých slov. Po návratu zpět jsme si dali dvacet, ale jen do chvíle než přišel zvukař a nás tak čekala klasika - stavba apáry a zvukovka. I zde byl dobrý zvuk a my už pak jen čekali na koncert. Pořadatelé nám nanosili lahvová pivka, nealko a pizzu a my při družbě s Killjoy, jíž zpestřoval hudebním doprovodem vybraným ze Sváťova byznyskufříku DJ P.P.Cvok vyčkávali první návštěvníky a především příjezd předkapely Zatrest. A zatímco lidičky pomalu a pozvolna chodili, Zatrest nikde. Dorazili až na půl devátou a tak po zvukovce víceméně hned začali hrát. Mezitím Sváťa vybalil distro a počal mít i zde velmi slušné tržby. Jindy pohodoví punkrockoví Zatrest zahráli nejhůře jak jsme je kdy slyšeli a tak i odezva lidí byla hodně slabá. Alespoň nás pak vystřídali u sváťostánku a my tak mohli na desátou po přezvučení začít hrát. Drtivá většina z těch víc jak 150 přítomných lidiček se nahrnula na pařplac před pódium a vytvořila víc než super atmosféru - ne nepodobnou té v Brně. A protože nám to opět sedlo a dařilo se, bylo to oboustranně skvělý. Kotel pogérů a zpěváků, krásné moravské dívky, no zas moc moc pěkný to bylo. Jenže pak Pešatorovi vypověděla službu jeho šlapka od zkreslené kytary, což nás lehce vykolejilo a zbrzdilo a chvilku trvalo, než jsme se zase dostali do skvělý nálady z počátku koncertu. Zezadu to však hrnul skvělý Franky a lidi byli parádní, takže jak jsme začali tak jsme skončili. Mocný aplaus a dva přídavky byly podtržený neskutečně velkým množstvím osobních děkovaček poté, co jsme se rozptýlili mezi stále přibývající návštěvníky klubu. Ponejvíce u byznysu. I italští Killjoy sklidili opět slušný ohlas, byť ani zde je lidé neznali a tak měli i tady logicky menší ohlas. Hráli však naprosto skvěle a moc se nám opět líbili, takže jsme si hromadně zakoupili jejich trička, načež oni učinili taktéž. Po skončení koncertu se v klubu opět rozjela rockotéka a my opět pokračovali v družbě s Italy. Jack Daniels a pivo tekly proudem, my se příjemně bavili a to nejen mezi sebou, ale i se spoustou fans, kteří si nás tu odchytávali a zvali na kořaly. Prostě tu bylo příjemně a my si pokoncertní atmosféru užívali se vším všudy, byť tedy byla taková pohodovější, bez excesů a úletů jako v minulých letech a hlavně naposledy. Jak šel čas, v klubu ubývalo lidiček a i my byli unavenější a navíc jsme měli v osm ráno od Sváti nařízený budíček, tak jsme šli někdy po třetí hodině ranní na kutě. Ráno nás opět vzbudil boss a my po ranní hygieně a nakládce všech věcí přesně o deváté, čili dle plánu, Zlín opouštěli. Bylo mlhavé ospalé listopadové sobotní dopoledne, takže krásně volný silnice a protože jel Sváťa jak drak (chtěl stihnout svůj futsalový zápas od dvou) , byli jsme v půl jedné doma. Obě moravská hraní byla super a my se už teď těšíme na jaro, kdy si podobné akce několikrát zopakujeme. Jak jsme již mnohokráte slibovali, přestaneme tyto končiny zanedbávat a budeme sem jezdit častěji.

	INFO K MORAVSKÝMU HRANÍ + ROZHOVOR V RÁDIU	15.11.2006
	Jako každoročně na podzim i letos nás čeká moravské miniturné. Ve čtvrtek 16.11. budeme cca po roce hrát v Brně, opět v klubu Šelepka, ovšem tentokráte s italskými neopunkovými Killjoy a olomouckými Zatrest. Zdejší koncík začíná v osm, zahajují ho Zatrest a my bychom měli hrát okolo deváté druzí v pořadí. Druhý den, v pátek, nás čeká hraní ve Zlíně - kde jinde než v klubu Golem. Pořadí i složení kapel bude stejné, jen s tím rozdílem, že začátek je v devět, takže my po desáté. Na obou místech nocujeme a jen doufáme, že se nebudou opakovat excesy z let minulých :-) Jak již bylo nedávno avizováno, vystoupíme s Frankym za bicí soupravou a ke slyšení bude hafo písní starých i nových dle našeho i vašeho výběru. Už jsme jich s ním totiž nacvičili víc jak třicítku. Budeme se těšit na hojnou návštěvu a mocnou podporu, protože na Moravě je to vždycky paráda. Tak určitě doražte ;-) P.S. A abych nezapomněl - ve čtvrtek od 16.30 hodin bychom měli v brněnském regionálním rádiu AZ mít rozhovor, tak si ho vy všichni, kdo ho v Brně chytíte můžete poslechnout.

	NÁŠ KLIP "ČINČILA" NA RUSKÉM WEBU A O ČINČILÁCH!!!	15.11.2006
	Zní to asi jako legrace, ale je to pravda. Díky jednomu z návštěvníků našeho diskusního fóra (děkujeme Culas!) jsme se dozvěděli, že náš klip k písni Činčila se objevil na ruských webových stránkách, které jsou věnované milovníkům těchto zvířátek. Hustý, co? Nevěříte? Chápu, že to nepůsobí příliš věrohodně , ale schválně se podívejte na www.chinchilla.my1.ru/news/2006-09-04-39 Nevím, na kolik vládnete azbukou - já vcelku slušně a tak si dovolím těch pár vět těm, kteří neumějí rusky, přeložit ;-) V nadpisu stojí zeleně PÍSEŇ O ČINČILE! a hned po ním pak černě KLIP ČESKÉ ROCKOVÉ SKUPINY. PÍSEŇ O ČINČILE. Kliknutím na tlačítko vlevo dole si pak můžete celý klip rovnou přehrát. No ještě teď jsem z toho v Jiříkově vidění. Docela by mě zajímalo, jestli si třeba někdo z ruských chovatelů činčil (rusky se čte "šinšila" a vůbec stránky se jmenují "vsje o šinšilach" = vše o činčilách) přeložil text a vůbec jak celou písničku chápou. Nicméně je to dobrá reklama směrem na východ a my bychom možná pomalu měli uvažovat o překladu našich stránek do ruštiny :-)

	ŠUKEC MEDIÁLNÍ HVĚZDOU aneb 14 dní regionální star	15.11.2006
	Jednou za čtrnáct dní vychází místní plátek zovoucí se Slánské listy, na jehož titulní straně je vždy nějaká známá slánská osobnost a v jehož obsahu je spousta důležitých i méně důležitých zpráv a drbů ze Slaného a okolí. A právě v posledním čísle vyšel nejen velký rozhovor s naším Šukecem, coby zdejší rockovou legendou, ale zároveň se v něm i objevila jeho fotografie a to na titulní stránce!!! Na Slaňáky se tak teď šklebí téměř z každé výlohy jeden Šukec a náš kapelní metloš je v sedmém nebi, neboť se mu dostává víc než velkého zájmu okolí. V rodných Pcherách prý dokonce zvažují výstavbu pomníku - jen nevědí, dát-li mu do druhé ruky pivo či nikoliv. Už aby vyšlo nové číslo, protože s Honzou v současné době není k vydržení - až tak je slavný. Je to prostě hvězda. :-) Tak se podívejte na titulku Slánských listů a jeho fotku po pár pivech ZDE a dovnitř na srdceryvný rozhovor TADY A když mu napíšete něco pěkného do diskusního fóra, uděláte mu, staršímu pánovi, radost ;-)

	ŠÍLENEC V AKCI...	15.11.2006
	Přesně tak nějak by šlo nazvat počínání našeho workholického bosse. Po odehrání pátečního koncíku v kladenském divadélku (řídil tam i zpět) a vcelku pozdním návratu domů (viz.report) ho čekaly po bezmála dvouroční pauze tři mistrovské zápasy futsalového okresního přeboru Kladno, v nichž velmi úspěšně hájil branku béčka RSC Čechie Slaný (více na www.cechieslany.cz ). K prvnímu zápasu se do brány postavil už v devět ráno, poslední dochytal v jednu hodinu. Po krátké pauze na jídlo a obvázání si ran už hnal naši kapelní Hyundai do Vrchlabí, kde odehrál koncert, aby poté řídil do Prahy a v Abatonu s námi absolvoval další vystoupení, po němž opět řídil do Slaného. Přijde vám to normální? :-)

	REPORTÁŽ - KLADNO (10.11.)	15.11.2006
	Na Kladně jsme dříve vždycky hrávali v dnes již neexistujícím Klubu 19 a po krátké epizodce v dnes již rovněž neexistujícím klubu Jalta, který měl neúspěšnou snahu státi se z krachující diskotéky rockovým klubem, tak byli plni očekávání, jak asi dopadne hraní v sálku Kladenského divadélka. Avšak největší návštěvnost v historii našeho hraní na Kladně byla jen důkazem toho, že přesunutí z umírající Jalty, která nám naposledy vůbec nevylepila plakáty a nyní o dávno domluvené hraní vůbec nejevila zájem (navíc bez domluvy s námi zmateně a nesmyslně vylepila několik plakátů se sobotním datem) do útulných prostor divadélka bylo víc než dobrou volbou. Sraz na koncert byl stanoven už na půl pátou - jako bychom snad tušili, že se budeme vypravovat neuvěřitelnou a dlouhou hodinu!!! Sice jsme měli nosičskou posilu, Dědka z Deráčů, ale Mr.Šukec, který je teď slavná mediální hvězda (viz.samostatný článek), si přišel o celou půl hodinu později. Při odjezdu v půl šesté tak šoférující boss jen nechápavě kroutil hlavou. Na 14 km vzdáleném Kladně jsme byli coby dup, na místě hraní jakbysmet, jen po zaparkování ve dvoře klubu nás nechala současná "star" plátku Slánské listy, pěkně vymrznout při čekání na otevření zadního vchodu. Po nanošení věcí do sálu jsme společně zkonstatovali, jak malinké je pódium 5x2m a lehce pohovořili do řemesla zvukaři - v zájmu bezpečnosti jeho aparatury, přičemž jsme mu pomohli s úpravami. Zatím co zvukmaster se hrabal se zapojováním neuvěřitelně dlouho, že až jsme měli obavy stihne-li to vůbec do začátku, my měli vše připravené víceméně hned. I tak zvukovku nakonec provedli místní Reckless, kteří měli hrát první a my tak mezitím v klidu domluvili další věci ohledně bezproblémového průběhu hraní (světla, šatna ad.), rozbalili byznys a dali krušovickou desítku. To už dorazili pražští Jaksi taksi a postupně se počali trousit první návštěvníci. Netušili jsme, že bude ochranka klubu přistupovat k osobním prohlídkám návštěvníků s takovou důkladnou pečlivostí, ale při odhalování zbrojních arzenálů (v šatně u vchodu bylo spolu s kabáty a bundami uloženo přes třicet nožů - byly na ně dávány stejné šatnářské lístky jako na oděvy, což bylo legrační) jsme opatrnost pořadatelů chápali, byť nám tedy šacování přišlo hodně nepříjemný a hlavně zdržovalo. U vchodu se vytvořila neskutečná fronta, což nás pochopitelně těšilo (jako ne ta fronta, ale množství těch lidí), a tak začali Reckless až něco před půl devátou. To už tu byla většina z těch víc jak 250 platících (nepočítaje velmi, ale velmi početný guestlist všech kapel - hlavně náš) a klubík divadélka byl hodně slušně zaplněn. Reckless s novým bubeníkem večírek slušně rozjeli a tak měli následující Jaksáči už od počátku svého setu parádní kotel. Odehráli jako vždy skvělý koncert podtržený přídavky, prostě byli skvělí jako vždycky. Někdy po půl jedenácté jsme se pak začali chystat my. Po lehké přestavbě a přezvučení jsme spustili, aby na place před námi pokračovala stejně skvělá zábava jako při Jaksáčích. Pár mladších jedinců (včetně těch s rodiči) sice z důvodu pokročilého času odešlo, ale další zase přišli, a tak jsme měli stejně jako Radek a spol. od počátku velmi slušný kotel a mezi tanečníky panovala super atmosféra. Zvuk dole byl slušný, nahoře taky ucházející, jen škoda, že nám to zkraje tak dobře nešlo - až do té doby, než se z Poea stal opět Pípa, hlavní hvězda večera. Vyhecovali jsme ho spolu s davem k maximálnímu výkonu, který přebil kořaly od jeho kámošů z práce a tak jsme už pak hráli naprosto v pohodě. Důkazem našeho totálního nasazení byla pak prošláplá podlaha, což se povedlo při jednom ze skoků Sváťovi. Bohužel jsme se na malinkém pódiu nemohli příliš hýbat, čímž utrpěla značně naše pódiová "show", ale vydatně tak činili lidé pod ním. Odehráli jsme příjemný standardní koncert plný starších i novějších songů, Pípa rozdal pár desítek CD, v závěru jsme přidali a se skvělým kladenským (ale i slánským - dorazilo jich sem několik desítek) publikem se společně a poté i individuálně rozloučili. Mezitím Dědek u byznysu utržil skvělých tržeb, čímž potěšil bosse, který lačný byznysu prodával pak až do posledních chvil. Mezitím se z Pípy stal opět Poe, který po další panákové smršti chodil po klubu bosý a do balení věcí se mu příliš nechtělo. Ostatně domů se nechtělo ani zbytku naší squadry, a tak měl ve finále Sváťa opět co dělat, aby dostal zbytek z klubu. Protože ho však čekal dopolední futsalový zápas, použil hněv a my okolo půl druhé hodiny ranní jako úplně poslední Kladenské divadélko opouštěli. Skvělý koncert se skvělou návštěvností šel Pípa, který druhý den odlétal na služebku ještě řádně zapít do nonstopu Kufr. Zbytek se odebral na kutě - čekal nás dvoják a Sváťu futsal.

	REPORTÁŽ - VRCHLABÍ (11.10.)	15.11.2006
	Do hor je cesta dlouhá a nepříjemná a když se k tomu přidá vytrvalý déšť, je to o to horší. Přeskupování věcí při srazu u zkušebny ve čtyři hodiny bylo sice ušetřeno srážek, ale jen jsme vyjeli začalo pršet a lilo prakticky všude kudy jsme projížděli a to až do našeho ranního příjezdu domů z druhého ze sobotních koncertů. Sraz byl zpestřen zastřelením bubeníka Frankyho před zkušebnou - nešlo však o běžnou smrt, nýbrž jen o takovou tu hru, kdy se partička lidiček (vesměs intelektuálů, mezi něž Pípův záskok Franky patří) celé měsíce honí s pistolkami na přísavné náboje a ubírá si životy. Počíhal si na něj ve Sváťově dodávce šéf čechistických ultras Kuba a jednou rannou ho před svědkem Šukecem skolil. Franky pak bosse, který během toho za dveřmi třídil byznys pozdravil neintelektuálsky: "Svině." Nedlouho poté jsme po příchodu P.P.Cvoka vyrazili. Vyzvedli jsme našeho kamaráda Lukáše, který si jel užít hraní s námi a vyjeli směr Krkonoše. Cesta byla kratší než jsme očekávali a naše obavy z námraz se nakonec ukázaly jako plané. Po neskutečných debatách, v nichž opravdu perlil Šukec, jemuž jsme za boha nemohli například vysvětlit, že trpaslíci si vlasy opravdu nestříhají, jsme do Vrchlabí přijeli ještě dříve než jsme původně očekávali. Vůbec to ale nevadilo a my si mohli vše v klidu připravit a nachystat. Všem přípravám však opět předcházelo stejně jako na Kladně neskutečné čekání na otevření zadního vchodu, k jehož zařizování se vydal Šukec. Budete-li si chtít někdy někoho poslat pro smrt, řekněte či napište jemu. Pan zvukař stihl svoji práci jen taktak s pouštěním prvních lidí a tak jsme záhy zvučili před prvními několika desítkami návštěvníků, kteří do vrchlabského kulturáčku postupně proudili. Začátek akce byl stanoven na osmou hodinu a protože už tu v tuto dobu bylo lidí poměrně dost, po akademické čtvrthodince, jíž si prosadil intelektuál Franky jsme šli hrát. Role předkapely nám nebyla nikdy cizí a my se jí zhostili nejlépe jak jsme jen mohli. Také jsme hned s prvními tóny přilákali nemálo fans z té stopadesátky co tu byla před pódium a postupně jich přibývalo stále více a více. Zvuk byl famózní (také nezvučil zdejší pomocník zvukaře jako minule, ale sám mistr zvuku) a nám to sedlo naprosto skvěle - neskutečně nás to bavilo a celkově to hrálo stokrát líp než v pátek, takže jsme si celý hraní báječně užívali a to i přes pár technických problémů uprostřed setu. Pod pódiem se vytvořil super kotlík stále se zvětšující a parádní atmoška a zatím co při začátku seděla víc jak polovina lidiček, ke konci našeho setu jen pár jedinců. Drtivá většina totiž tančila, pogovala a zpívala či alespoň postávala poblíž kotle. Hráli jsme dokud nepřijeli N.V.Ú., takže asi hodinku, jíž Sváťa pomaloučku natahoval (instrukce od Jyřýčka) a poté co Franky zastal Pípovu práci - rozdal nějaká CD a my byli vyvoláni k přídavku jsme se se skvělým publikem rozloučili. Následoval rychlý úklid, převlečení, pár hovorů s fans, vyřízení peněz, deset minutek rozchod na pivko a pokec a s prvními tóny "envéúček" tradá směr Praha. Bylo po desáté, což bylo tak akorát a my v autě hromadně velmi pozitivně zhodnotili velice vydařený koncert, který se hlavně zvukově s tím posledním zde vůbec nedal srovnat. Parádní hraní! A když jsme se z SMS dozvěděli, že je v Abatonu vyprodáno, byli jsme zvědaví jaký to bude tam.

	REPORTÁŽ - PODZIMNÍ SÁZAVAFEST - PRAHA ABATON (12.11.)	15.11.2006
	Nenechte se zmást datem. Podzimní Sázavafest v pražském Abatonu se konal sice v sobotu jedenáctého, ale my hráli až o půl třetí hodině ranní, takže vlastně v neděli ;-) I s pár pauzičkami u benzínek jsme do Prahy dorazili z Vrchlabí krásně brzy a lehce po půl jedné přijeli k Abatonu. Za nepříjemného deště se nás po chvíli zmatků ujali pořadatelé, ale protože na parkovišti bylo aut víc než dost a v provizorních backstage místa poměrně málo, museli jsme po hromadné akreditaci čekat, až se uvolní místo. Šli jsme si tak omrknout situaci - lidí tu bylo ještě hafo, ale spousta jich odcházela a další spousta už přestávala být použitelná, takže nás počala jímat skepse, že budeme hrát pro kelímky. Na Sváťovi se počala projevovat únava z dopoledního futsalu a i zbytek toho už měl docela dost. Zrovna před našimi přípravami nehrálo nic zvláštního či pro nás zajímavého, a tak zatímco boss požil speciální energy drink, který s sebou vozí pro případ totálního vybití baterek a relaxoval, zbytek popíjel jiné životabudiče ve V.I.P.baru ve sklepních prostorách. Během produkce nudné a únavné skupiny Panama (taky téměř nikoho ve spodním sále, kde jsme měli hrát, nezajímala) přišel náš čas a my si nanosili s pomocí zdejších pomocníků věci do improvizované backstage, kde už takhle nebylo k hnutí. Bylo to celkově takové zbrklé a zmatené, hrr hrr, což na tuhle ranní hodinu nebylo ideální, nicméně jsme se tím vyrovnali co to jen šlo a jen co Panama dohrála, jsme se cpali na pódium, abychom hráli co nejdéle. K našemu údivu se ke spodní scéně počaly stahovat skupinky lidiček a my počali tušit, že bychom nemuseli hrát pro kelímky jako ti před námi. Umístění naší značky doprostřed stage vzbudilo pozornost a způsobilo nesmělý ohlas v přibývajícím počtu lidí. Po rychlé přestavbě následovala zvukovka, která se už odehrávala před téměř zcela zaplněným spodním sálu (odhadem dvě stovky lidí) a protože zvuk byl naprosto fantastický, ihned po uvedení moderátorem téhle scény jsme spustili. A byl to až neskutečně parádní koncertík - vůbec nám nepřišlo, že je půl třetí ráno. Lidi byli naprosto skvělý, v předních řadách krásné dívky, atmosféra báječná a úžasná a z nás sálalo hromadné nadšení, protože tohle jsme opravdu nečekali. Stejně jako ve Vrchlabí jsme přejeli festivalový set upravený pro Frankyho - ten hrál jak Pán Bůh a vůbec nám to všem skvěle sedlo, takže jsme hráli a povídali, lubrikovali a žvanili a vůbec si celou tu necelou hodinku parádně užili. Po závěrečném Černobílém světě se sborem publika a Frankyho výdeji CD jsme už chtěli skončit, ale dav si nás mocně vyvolal k přídavku, a to byla ta nejkrásnější tečka za úžasným a parádním hraním, protože tohle jsme opravdu nečekali. Snad jsme splnili očekávání pořadatelů a snad nás viděl někdo z těch hlavních, kteří nás napsali na plakáty snad nejmenším písmem. Tímto děkujeme všem těm, kteří tam na nás do těch půl třetí ráno počkali a podpořili nás. Byla to paráda. Po skončení koncertu jsme museli rychle vyklidit pódium, protože po nás měl hrát nějaký DJ a věci jsme odnášeli rovnou do auta. Naložení a s těmi nejlepšími pocity jsme po chvíli razili směr Slaný, protože bylo už opravdu pozdě... V pět ráno po našem příjezdu jsme uklidili věci do zkušebny a unavení a zničení se rozešli do svých domovů. Super dvoják - povedl se :-)

	INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ	9.11.2006
	Výjimečně nás čekají koncerty tři, protože v sobotu máme již avizovaný dvoják. V pátek hrajeme blízko blizoučko a to na nedalekém Kladně. Objevíme se zde cca po půl roce, ovšem tentokráte na jiném místě - v Kladenském divadélku, což je všežánrový klubík téměř v samotném centru, který nám poskytl azyl, neboť původně domluvená Jalta končí. Na koncertě spolu s námi vystoupí naši kámoši z Jaksi taksi a mladí kladenští Reckless, kteří okolo osmé hodiny začnou. Jaksáči budou hrát po nich a my budeme ke slyšení na závěr večera, tj. asi od půl jedenáctý. Zde ještě vystoupíme v obvyklé sestavě, tzn.s Pípou Poeem za bicí soupravou a hrát budeme standardní koncert, takže dlouho, dle nálady a zájmu diváků :-) V sobotu pak jedeme nejprve do Vrchlabí, kam nás do místního kulturáku pozvali na menší festiválek N.V.Ú. Celou akci (vystoupí ještě Nátěrová hmota a Green Monster) budeme od devíti zahajovat. Hrát budeme asi hoďku a pak pofrčíme zpátečním směrem na Prahu, konkrétně do Abatonu, kde zakončujeme jako poslední živá kapela festival Podzimní Sázavafest ( více na www.sazavafest.cz ). Vystoupíme v půl třetí ráno, tak jen doufáme, že tu ještě bude někdo funkční. Obě sobotní akce s námi absolvuje na postu bicích Franky, jak zde již bylo signalizováno, a ke slyšení bude takový standardní festivalový výběr "bestofek". Na všechny tři koncerty srdečně zveme a budeme se těšit na lepší návštěvy než minulý týden. ;-)

	NOVÁ SOUTĚŽ - VELKÁ VÁNOČNÍ	9.11.2006
	Počínaje dnešním dnem můžete opět vesele soutěžit o hodnotné ceny. Vyhlásili jsme pro vás novou, velkou vánoční soutěž, která potrvá až do půlnoci zlaté neděle 17.prosince. A celá desítka výherců se bude moci těšit z cen víc než velkorysých - všech deset vylosovaných obdrží automaticky naše CD Best Of Totální nasazení "Tak mi to PUČ". Z nich pak trojice ještě další CD dle vlastního výběru, další trojice jakékoliv tričko dle vlastního výběru (je jedno, jestli pánské či dámské), třetí trojice celou sadu bižuterie (všechny placky, nášivky a samolepky, které jsou u nás k mání) a hlavní výherce pak tohle všechno najednou!!! Pan Hamižnej (Poe) sice už teď pláče, ale když budou ty Vánoce a boss je tak štědrý, určitě doporučuju všem zkusit štěstí, protože při losování deseti výherců je už šance na výhru přeci jen větší a navíc je budu tentokrát losovat já ;-) Otázku ale zde neprozradím - podívejte se do rubriky SOUTĚŽ, tam se dozvíte vše potřebné. A máte i možnosti ;-)

	FRANKY OPĚT NAHRADÍ PÍPU	8.11.2006
	Z důvodu Pípovy pracovní zaneprázdněnosti (muzika je pro nás pořád jenom koníčkem a z něčeho člověk musí živit rodinu) nás příští čtyři koncerty - počínaje tím ve Vrchlabí uvidíte s Frankym za bicí soupravou. Pípa Poe ještě v pátek odehraje koncert na Kladně, ale protože v noci ze soboty na neděli letí na služební cestu a my máme dvoják (Vrchlabí a pražský Podzimní Sázavafest) což už by nestíhal a tak se na postu bubeníka objeví jeho víc než adekvátní alternace, Deratizér Franky. No a Frankyho za bicími uvidí i všichni fans při našem moravském miniturné (Brno a Zlín) v příštím týdnu. Tyhle dva koncerty by Pípa stíhal rovněž jen těžko, ač se má touhle dobou vracet, a tak za sebe opět povolal záskok. O tom, že je to záskok víc než kvalitní se již mohly tisíce fanoušků přesvědčit, no a pokud jste ještě mistra Frankyho v akci neviděli, určitě se přijďte na bývalého vicemistra ČR ve hře na bicí nástroje a xylofon podívat ;-) Stojí to totiž za to!

	JEDNA ZAPOMENUTÁ RECENZE "MRV"	8.11.2006
	Se zpožděním, ale přece se nám dostala do rukou jedna trochu zapomenutá recenze na poslední studiovku "Když mrvy na šichtu táhnou". Pochází ze zinu SKINREAD, jehož název dává dost jasně najevo, komu že je tenhle časák určen a psal ji sám jeho vydavatel, říkající si SLUT. Co se týká obsahu, nechám na vašem posouzení - recenze je spíše dobrá, nicméně ve srovnání s některými ostatními od renomovaných kritiků až po ty amatérské bych ji spíše řadil (bez urážky) do té druhé kategorie... Sami se můžete přesvědčit v rubrice RECENZE či přímým linkem ZDE

	REPORTÁŽ - PLZEŇ (3.11.)	8.11.2006
	K hraní do západočeské metropole jsme zajížděli plni očekávání. Plzeň totiž patří mezi jedno z mála měst, kde se nám nedaří zrovna optimálně, jinými slovy nechodí zrovna nejvíc lidí. Prý to sice není problém jen náš - Plzeň má tolik klubů a míst, kde se dá hrát a navíc jsou Plzeňáci zhýčkáni nejrůznějšími festivaly, kam je vstup zdarma, prostě je tam překulturováno, ale když přijde málo lidí, není to nejpříjemnější pocit. Na společný sraz části Deráčů a náš v půl páté se dostavil k nevoli ostatních Pípa Poe o celých 15 minut později a než sbalil škopky a než jsme to naložili, nabrali jsme pěkný skluz. Naštěstí je však cesta do Plzně pohodová, celou dobu po dálnici a přestože byl pátek, dojeli jsme přesně načas. V zápalu diskusí jsme sice nejprve zapomněli odehnout a řítili se na Rozvadov, ale protože Sváťa ještě z dob svých vysokoškolských studií město obstojně zná, přijeli jsme od Borů a v půl sedmé se hlásili zvukaři. Po vykládce a stavbě apáry Deráči nazvučili a pak už se jen čekalo na lidi. Chodili velmi pozvolna, že až nás počala jímat panika, zda-li vůbec nějací přijdou. V půl deváté bylo v klubu snad jen deset lidí a proto se začala uzavírat tradiční tipovačka, kde byl každý velmi skeptický. Okolo deváté však začali naštěstí chodit v hojné míře, že až Pípa Poe, který tipoval nejméně přišel do šatny se slovy: "Lidi, svině, přestaňte chodit." Nakonec jich platících dorazila bezmála příjemná stovečka, což bylo vzhledem k tomu jak to zkraje vypadalo, docela v pohodě. Ve čtvrt na deset spustili Deratizéři svůj tvrdší set, který se stejně jako naposledy setkal s velmi příznivým ohlasem - čím hráli déle, tím se více líbili, což vyvrcholilo vyvolaným přídavkem! Někdy před půl jedenáctou jsme potom po lehkém přezvučení začali hrát my. Publikum, ač ne úplně početné, bylo skvělé a vytvořená atmoška v rámci možností parádní. Tančilo se prakticky stále a kotlík místy zapogoval velmi drsně. Zvuk nahoře i dole byl výborný, jen škoda, že my jsme si nevybrali svůj den a každý z nás by za své minely zaloužil. Nevládla mezi námi úplná pohoda, moc nám to nešlo a navíc nás ničila (zde možná zbytečná) klimatizace. Prali jsme se s tím vším ale co to šlo a dle ohlasů publika úspěšně. Přehráli jsme toho víc než dost včetně pár songů na přání a ve finále několikrát přidávali. V závěru pak byl vyslán mezi lid Pípa Poe, aby rozdal pár CD, takže jsme si pak vykoledovali malou autogramiádu. Velmi slušný byl i byznys a tak nakonec panovala mimo náš výkon spokojenost. Po koncertě následovalo občerstvení zdejším výborným pivním mokem - byli jsme přeci jen v Plzni a někteří z nás požili sušený žabinec. P.P.Cvok s ním byl vykázán do prostor šatny, kde svými moudry obšťastňoval Deratizéra Hanse a když měl ve finále i Hamižnej Poe oči jako angorák, Dědek se blbě smál a Šukec blbě kecal, byl nejvyšší čas odjezdu. Tradičně se protahoval o diskuse s fans, ale nakonec jsme někdy v jednu hodinu Plzeň zdárně opouštěli s konstatováním, že prokletí stále prolomeno nebylo. U našeho oblíbeného Essa na dálnici jsme pak sežrali co se dalo a někdy ve tři ráno pak zdárně dojeli do Slaného. Uf!

	REPORTÁŽ - DOLNÍ HABARTICE U DĚČÍNA (4.11.)	8.11.2006
	Měli-li jsme obavy z toho, kolik lidí dorazí v Plzni, byl pro nás velkou neznámou i koncert v Dolních Habarticích. V Děčíně jsme sice už několikrát hráli a vždy byla účast vic než slušná, ale ne každému se chce cestovat do blízkých vesnic a navíc v tak nepříjemném deštivém počasí, které ten den panovalo. My měli sraz v šest, takže jsme lehce přeskupili obsah dodávky a vyházeli z Hyundaie deratizační špurky, přičemž Sváťa doplnil byznys. Když při překládce prohodil rozčileně golem P.P.Cvok: "Kde je zase Pípa?" vzpomněl si boss, že ho zapomněl před šestou vyzvednout. Naloženi vším potřebným, posíleni o bedňáka Ukřika, jsme jeli pro líného Poea a po jeho vytroubení vyrazili směr Děčín. Cesta to byla prakticky stejná jako před týdnem a náš odhad na včasný příjezd se ukázal jako správný. Na osmou jsme přijeli do Dolních Habartic a hned napoprvé nalezli místo konání akce. Zaparkovali jsme před vchodem a šli se mrknout dovnitř. Přivítali nás hoši z pořádající kapelky JZD i pražští Konec konců a my si prohlédli klasický vesnický sálek s ne zrovna úžasnou akustikou a zatím ne zrovna početnou návštěvou. Vynosili jsme si věci do přilehlé šatny a šli dát pivko. Březňák nebyl vůbec špatný a protože právě výborní spustili Konec konců, seděli jsme vedle baru, povídali si, poslouchali a bylo nám příjemně. Jen trochu zima, pravda, což se však řešilo hromadnými kafi s rumy. Než začali hrát JZD, jsme si vše připravili, abychom se pak nezdržovali a po jejich pěkném a vydařeném setu (jsou koncert od koncertu lepší) přišli na pódium, kde byla provedena menší přestavba. Bicí, aparáty, mikrofony - to vše se vyměnilo a když bylo hotovo a nazvučeno, v sále se zhaslo a my mohli spustit. Zvuk byl podobný jako bývá v Libčevsi, resp.tradiční vesnický kulturák, byť tedy o něco lepší, ale lidi byli skvělí a nás to hrozně bavilo. A tak jsme hráli a blbli, žvanili a lubrikovali a ač zvukově to nebylo to pravé ořechové, si celý hraní moc užívali, což publikum patřičně oceňovalo. Ohlas byl hodně slušný, drtivá většina publika, jehož dorazila necelá stovka pak stanula na place před námi a tančila a zpívala - prostě pohoda. Nebylo to sice tak mocné, jako to bývá jindy a jinde, ale i tak příjemný a fajn. Hráli jsme hodně a dlouho, rozdali CD, přidali, podepsali CD, prodali něco málo byznysu, sklidili většinu věcí a přepustili pódium dívčí punkrockové kapelce PTV, jež celou akci měla zakončovat. Na začínající skupinu to byla velmi příjemná záležitost. Porůznu jsme poslouchali a občerstvovali se a když kromě šoféra Sváti a pivaře Šukece požili všichni sušený žabinec, odjezd se opět lehce zpozdil. Cestou zpět, která byla celá taková zdlouhavá, jsme stavěli u stejné benziny jako před týdnem, opět sežrali co se dalo a P.P.Cvok po nějaké době zase vytvářel živé obrazy z jídla. Domů jsme dorazili někdy okolo třetí a oproti pátku, kdy se uklidila celá naložená dodávka, se nyní muselo vynášet vše do zkušebny. Sváťa musel neustále napomínat hlučný zbytek, aby se neopakovalo to co před týdnem. Naštěstí se tak nestalo a my se po rozdělení žoldu rozešli spokojeně do svých domovů.Uf! Uf!

	INFO K VÍKENDOVÝMU HRANÍ	2.11.2006
	Opět koncertujeme dvakrát. V pátek se po dvou letech objevíme v Plzni, a to v legendárním Divadle pod Lampou na našem samostatném koncertu, kde nám předskočí pouze Deratizéři. Ti začnou něco málo po deváté, my po nich, takže bychom měli spustit něco okolo desáté hodiny. Hrát budeme hodně a dlouho - vše ale záleží pouze na publiku, které jak doufáme nějaké dorazí :-) Plzeň je pro nás jedním z mála "zakletých" měst a my budeme věřit, že už snad ono prokletí zdejších nevelkých návštěv projednou prolomíme ;-) V sobotu potom jedeme podobným směrem jako před týdnem, jen o něco dále. Čeká nás hraní u Děčína, konkrétně v Dolních Habarticích, což je coby kamenem dohodil za zmíněným městem, v klubíku Titty Twister club (..má fakt dobrý stránky - schválně mrkněte na www.ttclub.wz.cz ) . Zdejší akcičku pořádají hoši z místní kapelky JZD. Vše zahájí v osm pražští Konec konců, po nich vystoupí JZD a někdy okolo desáté pak budeme hrát my. Stejně jako v Plzni hodně a dlouho, ale opět záleží jen a jen na publiku. Po nás pak celý večer završí nějaká místní dívčí kapelka, jejíž název ovšem opravdu nevím. Oba koncerty absolvujeme v plné síle a obvyklé sestavě a celé Totální nasazení se bude těšit, že své totální nasazení předvede co největšímu počtu lidí. Tak určitě doražte ;-)

	POŘÁDÁME ZIMNÍ VALNÍK	2.11.2006
	Po loňské pauze jsme se opět domluvili na pokračování úspěšného menšího bratra velkého Rocku na valníku. Když v roce 2004 přišlo na 1.ročník Zimního valníku do slánské Lokality tři sta lidí, brali jsme jeho pokračování jako samozřejmost. Jenž další rok se Sváťovi do akce po všech starostech s velkým Valníkem mnoho nechtělo, a tak musel druhý ročník počkat až do letoška, kdy jsme se dohodli, že ho propříště vždy uspořádáme ještě před Vánoci. Tentokráte se tedy bude konat v sobotu 9.prosince - opět ve slánském klubu Lokalita v Pastýřské ulici. Vše začne již od 16.00 hodin a postupně zde vystoupí Bezvědomí, H2SO4, Apple Juice, Znouzectnost, dál naše maličkost, Cocotte minute, Mauritius a Plexis. Všechny kapely v tomto pořadí. Po skončení akce bude probíhat rockotéka až do ranních hodin (DJ budu já!) a pro přespolní, kteří zde nebudou chtít v totální pařbě přečkat až do rána bude možné se za nevelký poplatek ubytovat na nedalekém pohodovém hotelu. Jinak předprodej již začal od 1.listopadu a vstupenky budou stát až do 17.listopadu pouze 150,- Kč, od 18.11. do 8.12. pak 180,- Kč a na místě potom 200,- Kč. Místa předprodejů jsou obvyklá jako na letním Valníku a vůbec víc se dozvíte na www.valnik.cz či dotazem na mém mobilu a e-mailu (viz. rubrika KONTAKT). Zimnímu valníku zdar ;-)

	SOUTĚŽ UKONČENA - VÝHERCŮ JE NAKONEC ŠEST...	2.11.2006
	Téměř tři stovky se vás zúčastnily naší velké podzimní soutěže o 5 CD Best of Totální nasazení, což je počet poměrně slušný. Po vyškrtání filutů soutěžících vícekrát a všech neúplných a nekompletních adres (dávejte si na to pozor - jak vás pak máme kontaktovat!!!) zůstalo číslo 269. Přesně tolik vás zkoušelo tipovat správnou odpověď, která pochopitelně zněla: 5) Salvador Allende.... (Pinochet byl ten, který ho svrhl, přátelé!!! Desítka zoufalců pak tipovala i další pány - tito by se měli vrátit na základku a zopáknout si dějepis...). Něco málo přes 160 z vás pak odpovědělo správně a z nich jsme následně vylosovali pětici výherců, kterou pak Sváťa, jenž tentokráte nechtěně vylosoval skoro samé slečny, doplnil o odpověď, která se mu coby panu učiteli líbila nejvíc, čili výherců je nakonec šest a to: VLADIMÍR FUKA z Blatna u Podbořan, ZUZANA PROKOPOVÁ ze Strakonic, MONIKA SLÍVOVÁ z Orlové-Poruby, KAMILA ŠIMŮNKOVÁ z Veselí nad Moravou, KATEŘINA FARKASOVÁ z Hranic a dodatkový výherce s nejhezčí odpovědí MIROSLAV NOVÁČEK z Postoloprt. Výhercům blahopřejeme. Budou obratem kontaktováni Sváťou, aby jim potom během pár dní byla zaslána jejich výhra. Nová soutěž, letošní poslední - velká vánoční, se pak na stránkách objeví během příštích několika dní - vše závisí na tom, kdy ji pan městský zastupitel Sváťa vymyslí ;-)

	REPORTÁŽ - KRALUPY NAD VLTAVOU (27.10.)	1.11.2006
	Koncerty v blízkém okolí jsou vždycky pohodička. Cestování je totiž nejméně příjemná část našich výjezdů a tak hraní, které je nedaleko vždy velmi vítáme. Do Kralup jsme měli dorazit na osmou hodinu a ač jsme měli sraz až na půl sedmou, s nošením vůbec nepospíchali a cestou ještě nabírali naftu a potravu, strašili jsme ve zdejším nově rekonstruovaném klubu Ponorka už od půl osmé. Protože jsme hráli spolu s Deráči, jeli s námi i Dědek s Hansem von Orthoberem a tak nám vykládka a stavba apáry trvala velmi krátce - prostě dobrý mraveniště. V útulném lehce předělaném klubu už posedávalo pár desítek lidiček, což byla předzvěst slušné návštěvy, která pak následně přišla. Záhy dorazili zbylí Deráči a mohlo se zvučit. No a pak už se jen čekalo na půl desátou, kdy se mělo začít hrát a mezitím chodili další a další lidi, že jich ve finále bylo dle oficiálního vyjádření pořadatelů nádherných 150. Klub byl tak velmi slušně zaplněn a Deratizéři mohli přesně na čas začít. Jejich půlhodinový set byl složen z těch nejtvrdších songů a jednotlivé skladby s minimálním Sváťovým uváděním potom kulometnou palbou do stovky posluchačů, kteří je s přibývajícím časem oceňovali stále větším a větším potleskem. Něco málo po desátý jsme pak Deráče vystřídali na pódiu my a po krátké přestavbě a zvukovce spustili. Protože se zvučily jen zpěvy a přizvučovaly bicí, byl zvuk takový průměrný - alespoň u nás nahoře. Dole to údajně bylo v pohodě, čehož byl důkazem plný klub fans - punkeři i sličné dívky, taková všehochuť lidiček, která už od úvodních songů vytvořila moc prima atmosféru. Prostředí bylo sice trošku komornější - takové domácí, rodinné, ale pohoda. A zatímco před Sváťou a Šukecem se pogovalo jak o život, po stranách a vzadu se spíše poslouchalo. Celému večeru pak dominovala hláška:"Hobluj, hovado!", kterou na nás stále pokřikoval jeden z našich příznivců a nejaktivnějších pogérů. Záhy ji převzal i čím dál tím více společensky unavený deratizér Dědek. Hráli jsme asi hoďku a půl a v závěrečném pásmu pomalejších songů se už do rytmů vlnil víc jak celý předek publika. Tečkou za vydařeným a příjemným hraní pak bylo několik přídavků, k nimž jsme byli stále a stále vyzýváni. Po tom posledním jsme se s kralupskými rozloučili a počali balit. Ponorka se značně vylidnila a my pomaloučku, polehoučku sklízeli a odnášeli věci do dodávky. Naši deratizační pomocníci už mnoho nepomáhali, neboť Hans se zasekl u nevýherního automatu, kde střílel o sto šest a Dědek byl víc než vláčný (když hlídal Hyundaie před naší další donáškou věcí, normálně si v zavazadlovém prostoru ustlal.) Zpáteční cesta pak byla velmi veselá, hlavně Hans měl rozkecáno, ale i oba Pavlové s Šukecem byli rozevlátí. Po brzkém příjezdu něco po jedný hodině, kdy jsme nemuseli nic vykládat se šlo téměř hromadně do nonstopu Kufr (včetně bosse!!!), kde to neskutečně žilo. Jack Daniels, finská, piva, vytuhlý Šukec - no pařba až do ranních hodin. Ale to už je jiný příběh :-)

	REPORTÁŽ - ÚSTÍ NAD LABEM (28.10.)	1.11.2006
	Zatím co v pátek jsme hráli v městem nad Vltavou, v sobotu jsme jeli o kousek dál, bychom vystoupili v městě nad Labem. Hrát jsme měli až na samotný závěr festiválku Neziskovky neziskovkám, který pořádali hoši z Houby, ale chtěli jsme vidět i některé další kapelky před námi a hlavně mít vše v klidu a pohodě, takže jsme po srazu na šestou a lehkém přeskupení věcí - to vše za nepříjemného deště, vyjížděli do metropole severních Čech. Cesta byla hodně nepříjemná, šeřilo se, pršelo a vůbec bylo takové depresivní počasí. I posádka našeho vozu byla celkově kleklá a mlčenlivá. V rámci boje proti trudomyslnosti jsme zastavili u benzinky, aby při konzumaci baget squadra trochu ožila. Po cestě podél Labe jsme zanedlouho dorazili do města a po Pešatorovém navigování pak před KD Corso, kde se stejně jako vloni akce konala. Jako na potvoru zrovna hrála Houba, takže jsme nemohli přivolat nikoho z pořadatelů, by k nám dolů přijel výtahem pro věci. Zaparkovali jsme a šli obhlédnout situaci. Byla stejná jako v loňském roce - vyprodáno. Kulturák byl obležen a zaplněn osmi stovkami lidí a všude neskutečný bordel, čemuž se nešlo při tak ohromném množství divit. Než jsme se stihli pozdravit se všemi známými, které jsme potkávali, Houba dohrála a my si s Martíčkem sjeli pro věci a vyvezli je výtahem do zákulisí pódia, kde se právě připravovali N.V.Ú. Vybalili jsme si a nahrubo nachystali (vyndání kytar, zapojení apár atd.), načež šel Sváťa dělat vedle Papagájova velkodistra byznys a P.P.Cvok se jal polepit areálek plakáty Zimního valníku. Když pak N.V.Ú. téměř dohrávali, byli jsme požádáni, zda bychom si neprohodili pořadí s Konflikty, kteří právě dojeli a chtěli si trochu odpočinout. Kývli jsme, ale pak měli co dělat, bychom celou přípravu stihli v limitu k tomu určeném. Naštěstí se to však zadařilo, byť jen tak tak, a my mohli na devátou hodinu začít v současné době už pro začátek netradičními Frontami. Do už tak po zvukovce slušně zaplněného sálu počali vbíhat vchodem další a další lidi, až tam snad až na výjimky byli úplně všichni. Několikasethlavý dav byl neskutečně mocný, stejně jako úžasný ohlas a neméně bombastická atmosféra již od prvních našich songů. U nás nahoře na pódiu to bylo nejen díky skvělýmu zvuku taky parádní a tak to bylo celkově naprosto fantastický. Vybrali jsme největší pecky a nejznámější a nejžádanější songy a odezva v sále byl opravdu velkolepá. Tanec, pogo a sbory fans, fanynky v předních řadách i na pódiu a velmi zaměstnaná ochranka, která sundavala ze shora jednoho pogéra za druhým. My si to i přes neskutečné vedro naprosto báječně užili, do sytosti se vyblbli a vyřádili a když závěrečný Černobílý svět pělo snad pět set hrdel, řehtali jsme blahem. Po neutichajících aplausech jsme ještě jednu píseň přidali, rozhodili pár desítek CD a s fantastickým publikem se rozloučili. Rychlý úklid a uvolnění placu pro Konflikty bylo zbržděno celou řadou různých žádostí o podpisy, CD, rozhovory a spoustu dalších věcí a tak jsme měli vcelku hektično a co dělat. Po oschnutí a převlečení se šel pak Sváťa k byznysu a zbytek k občerstvení. Než dohrál výborný slovenský Konflikt, stačili se všichni upravit do stavů víc než zajímavých, takže exodus z kulturáku po skončení akce byl víc než neskutečně dlouhý. Až na šoférujícího bosse všichni požili buď sušený žabinec nebo alkohol či obojí a v závěru po komplikovaném nakládání věcí a výtahové morseovce se opět naskytl pořadatelům a uklízečům obraz rozčíleného Sváti, marně dávajícího dohromady neposlušnou posádku. Jeho hněv je však velmi silná zbraň - všichni vědí, že je schopen opravdu odjet bez některých členů a tak jsme někdy po jedný hodině parkoviště před kulturákem opouštěli. Protože se nám nechtělo jet zase cestou podél Labe plné omezení, vzali jsme to přes Teplice a pak po dálnici. Na jedné z benzínek poté proběhlo krmení dravé zvěře - snědli jsme jim snad úplně všechno a P.P.Cvok se svými hláškami bavil nejen nás, ale i celý personál. Přijeli jsme ve tři hodiny, právě v dobu, kdy se měnil čas letní na zimní. Všichni jsme si přeštelovali hodinky a mobily, zkonstatovali, že právě proběhlý čas vlastně vůbec nebyl, uklidili věci a po napomenutí od naproti bydlící sousedky - je fakt, že jsme byli drobet hlučnější, se rozešli do svých domovů. Tímto ještě jednou děkujeme Martíčkovi a Houbě za pozvání na skvělou akci.